Zámecká kolonáda

Zámecká kolonáda
Základní informace
SlohSecese
ArchitektiAlexander Mikoláš, Friedrich Ohmann, Josef Esch
Přestavba2000–2001
Současný majitelMěsto Karlovy Vary
Poloha
AdresaČeskoČesko Česko
UliceTržiště
Souřadnice50°13′24,23″ s. š., 12°52′58,3″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky27775/4-899 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámecká kolonáda je částečně přístupná lázeňská památka, jedna z pěti lázeňských kolonád Karlových Varů. Je situována na skalním masivu spolu se Zámeckou věží nad Tržní kolonádou.[1] Kolonáda v minulosti často měnila svou podobu. Vyvěrá zde Horní zámecký pramen.

Historie stavby

Vybudování kolonády souviselo s objevením Zámeckého pramene v roce 1769. První altán byl postaven nad pramenem v roce 1797. V roce 1830 byl přestavěn podle architekta Josefa Esche a doplněn o osm toskánských sloupů a malou dřevěnou kolonádu.[2] V roce 1845 město nechalo zbourat dům, který bránil rozvoji kolonády, což umožnilo více zvelebit prostor stavby a rozšířit ji o park. V roce 1849 byl altán zbourán a nahradila ho nová, větší stavba. Již koncem 19. století ale kolonáda chátrala, a proto byla v letech 1911–1913 nahrazena secesní stavbou podle architekta Friedricha Ohmanna.[3]

Současná situace

Opětovně zchátralá kolonáda byla přestavěna v letech 2000–2001 na léčebné zařízení podle architekta Alexandra Mikoláše. Od této doby je přístupný pouze altánek s vývěrem Horního zámeckého pramene. Zbylá část kolonády je přístupná pouze hostům lázní. Dolní lázeňský pramen od té doby vyvěrá v prostoru Tržní kolonády.[4] V nepřístupné části kolonády se nachází vřídlovcová socha Ducha pramenů z roku 1913.[2] Socha Ducha pramenů byla přístupná pouze během víkendových dnů otevřených dveří památek v Karlových Varech v roce 2018.[5]

Kolonáda je ve vlastnictví města. Město ji během poslední rekonstrukce pronajalo na 49 let společnosti Eden Group, která má kolonádu pronajatou skrze firmu Zámecká kolonáda, a.s. a vlastní 90 % jejich akcií. 10 % akcií je v majetku města Karlovy Vary. Z důvodu obtížného splácení úvěru na rekonstrukci Zámeckých lázní požádala společnost Eden Group město v srpnu roku 2018 o spolupodílení se na vypořádání dluhu.[6][7]

Reference

  1. ↑ Zámecká kolonáda [online]. [cit. 2019-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-05. 
  2. ↑ a b Karlovy Vary - Zámecká kolonáda [online]. [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary: Tajemná metropole západních Čech. Praha: REGIA, 2018. 
  4. ↑ Zámecká kolonáda [online]. [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ MELUZÍN, Vladimír. Duch pramenů se ukáže lidem. denik.cz. 2018-09-15. Dostupné online. 
  6. ↑ PLECHATÁ, Jana. Karlovy Vary obtěžují darované akcie, jsou spojené s dluhem. iDNES.cz. 2018-08-31. Dostupné online. 
  7. ↑ KALINOVÁ, Ivana. Primátor: Zámecká kolonáda byla města a taky vždy zůstane městu. denik.cz. 2019-09-03. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
KV-Schlossberg-1.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Schlossberg in Karlsbad - Karlovy Vary, Zamecký vrch - Tržiště