Zámecký park (Častolovice)
Zámecký park | |
---|---|
Lokalita | Častolovice, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°7′49,46″ s. š., 16°11′18,72″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámecký park u zámku v Častolovicích patří k nejvýznamnějším zámeckým parkům ve východních Čechách. Celý zámecký komplex s parkem zaujímají plochu 40,5 ha[1]/42 ha[2]. Udává se také, že vlastní park zaujímá plochu 31 ha.
Nemalé části parku jsou věnovány chovu zvířat:
- Obora s bílými daňky a siky Dybowského. Oddělená část je věnována divokým prasatům a srnci.
- Zámecký zvěřinec s chovem hospodářských zvířat, papoušků či hrabavých ptáků.[1][3]
Park se rozprostírá v nadmořské výšce kolem 270 m n. m, pod soutokem řek Bělá a Kněžná.
Jednou z mála staveb v parku je altán Gloriet, poblíž rybníka. Park je s výjimkou zvěřince přístupný zdarma.
Historie parku
Počátky budování parku lze zařadit na přelom 18. a 19. století, kdy začaly být starší barokní a klasicistní úpravy místní lužní krajiny intenzivněji doplňovány. Doba intenzivních úprav proběhla ve 20. a 30. letech 19. století a vyvrcholila v 50. letech 19. století, kdy zároveň došlo k přestavbě zámku do novogotické podoby, která však byla později vrácena do renesanční podoby.[4]
Po polovině 20. století byl park silně zanedbaný.[5]
V letech 1973–1974 došlo pod vedením Františka Dobrkovského k částečné rehabilitaci parku na základě projektu Václava Vejrocha z roku 1972. Právě tehdy bylo obnoveno jezírko a jeho okolí.[4]
V roce 1976 bylo v denním tisku psáno, že probíhá rehabilitace parku (současně s opravami zámku). Úpravy parku u rybníka prováděli dodavatelsky pracovníci KS Chrudim, další úpravy parku byly vykonávány vlastními silami. Zejména došlo k vyčištění průhledů v parku od plevelných keřů.[5] V krajské soutěži krajinářských zahrad a parků byl tehdy vyhodnocen na 4. místě v tehdejším Východočeském kraji (za parky v Kostelci nad Orlicí, Opočně a Heřmanově Městci.[6] O park se v té době staral jeden stálý zaměstnanec a jeden brigádník.[5]
Další úpravy parku nastaly po restituci parku, když se v roce 1992 vrátil do vlastnictví rodu Šternberků.
V roce 2020 zasáhla park povodeň.[7]
Kompozice
Z reprezentačního Rytířského sálu vede do parku dvouramenné schodiště. Významným navazujícím komponentem parku je stará barokní lipová alej provázející cestu k zámku. Koncepce parku je uplatněna na principu impozantního průhledu, který je rámován postranními dřevinnými kulisami. Zámek figuruje jako kompoziční závěr. Také další části parku využily principu rozlehlých palouků a komponovaných shluků dřevin.[4]
Rostlinstvo
Park kombinuje vytříbeným způsobem tradiční komponování české krajiny a zásady anglického krajinářského parku první generace. Park tak mimořádně kvalitně přechází do krajiny podhůří Orlických hor. To se mj. projevuje tím, že ve skladbě dřevin převažují místní druhy[4] – duby letní, lípy, javory mléč i klen. Poblíž vody rostou olše lepkavé, střemchy obecné, jasany ztepilé, javory babyky a topoly černé. Z místních druhů keřů mají největší zastoupení brslen evropský a líska obecná. Inventarizace dřevin před rokem 1984 uváděla 22 taxonů jehličnatých a 57 taxonů listnatých dřevin. Od té doby byly vysazeny další dřeviny, např. zimolezy či hortenzie.[2]
Před zámkem rostou katalpy nádherné, červenolistý kultivar buku lesního, zerav západní, korkovník amurský . Bezprostředně u budovy zámku rostou kuželovité kultivary smrku sivého, tisy a po zdi se pne trubač kořenující. Nádvoří dominují topoly Wilsonovy. Zdi ozvláštňují popínavé dřeviny jako břečťan popínavý, podražec velkolistý, loubinec pětilistý, přísavník trojlaločný, réva vinná, vistárie čínská či aktinidie čínská.
V roce 2018 bylo v rámci výročí nedožitých 85. let Olgy Havlové vysazeno po Česku 85 stromů Olgy Havlové, které mají připomínat právě její osobnost a charitativní činnost. V Častolovicích byly na nádvoří zámku dne 24. května 2018 vysazeny dvě pavlonie plstnaté.[3][8][9]
Součástí parku je i rozárium neboli růžová zahrada. Založila ji matka Diany Phipps Sternbergové, která zámek v roce 1992 restituovala[2] a rozárium obnovila v roce 1994. K vidění je kolem 220 druhů a kultivarů růží[10][11], např. stará bílá růže Mme Hardy či moderní růžová růže Constance Spry.[11] Kompozici doplňují trnovníky huňaté.[2] Poblíž stojí za zmínku šácholan hvězdovitý, převislý kultivar modřínu ('Pendula'), pivoňka keřovitá. Nechybí ani okrasná vrba celolistá s bílými, zelenými a růžovými listy ('Hakuro nishiki'), líska s pokroucenými větvemi nebo bohatá kolekce nízkých stálezelených jalovců.[2]
Po severní straně oranžérie se pne hortenzie latnatá. U oranžerie je dále k vidění ibišek syrský, převislý kultivar čimišníku stromovitého 'Pendula', kuželovité smrky sivé 'Conica'. Po zdech se kromě břečťanu pne révovník krátkostopečný a aktinidie význačná. Pod schody na balkon zaujme hortenzie Sargentova, hortenzie latnatá i hortenzie velkolistá.
Na ostrově a v blízkosti rybníka rostou tisovce dvouřadé. V této části parku jsou dále k vidění liliovník tulipánokvětý, tavolníkovec jeřábolistý, jasan ztepilý 'Monophylla', zmarličník japonský. Na vlhkých loukách je možné najít vzácné druhy bylin jako ocún jesenní, kuklík potoční či prstnatec májový.[2]
Kolem obory rostou listnaté dřeviny jako jírovec pleťový, topol Simonův, olše lepkavá střihanolistá, javor stříbrný a ze stálezelených jehličnanů lze zmínit cypřišek hrachonosný péřitý. Skupiny tvoří čimišník stromovitý, trnovník akát, kultivar Bessonův a rybíz alpínský. Z jehličnatých dřevin jedle obrovské a douglasky tisolisté. V louce zaujme jasan pensylvánský a u tzv. Příčné cesty kultivar dubu letního 'Viminalis' s kuželovitou vzpřímenou korunou. Na okraji centrální louky se ve skupině dřevin nacházejí stromy (kaštanovník setý, liliovník tulipánokvětý) i keře (weigelie a kaliny). V louce směrem k zámku rostou platan javorolistý a ambroň západní.
U lipové aleje se nachází skupina jírovců pleťových, ořešák černý, javor tatarský a tavola kalinolistá. Nechybí ani okrasná jabloň a třešeň. Z keřů lze zmínit skupinu dřínů obecných, klokoč zpeřený, tavolník vrbolistý, tavolník Thunbergův a kolkvicie krásná.
Partie před vstupem do zámeckého zvěřince ozvláštňuje značný počet různých druhů dřevin jako roubovanec temnoplodce černoplodého, štědřenec alpský, kdoulovec nádherný, korkovník amurský, naroubovaná vrba jíva převislá a z keřů např. kalina obecná, vilín, pivoňka keřovitá či trojpuk.[2] Před vstupem do zvěřince je i odrůda růže nazvaná Marie Rottrová.[10]
Zadní část parku vyplňují kromě domácích dřevin roztroušené cizokrajné dřeviny, např. jedlovce kanadské, smrky omoriky, borovice černé, břízu papírovitou, zmarličníky japonské a z keřů zimolez Maackův. Zajímavý je i kultivar javoru mléče 'Cuculata'. V rámci novějších výsadeb sem byly zasazeny jedle korejské. Z jehličnanů ještě upoutá nápadný kultivar jedle vznešené 'Glauca' se stříbřitými jehlicemi.[2]
Sochy
V parku je umístěno i několik soch:
- barokní sloup Panny Marie (před vstupem do zámku, 1744, původně na rozcestí silnic, před zámek přesunut v roce 1954[12])
- plastika Vážka
- kovová plastika Stříbrný kůň
- socha Madony (poblíž obory)
Odkazy
Seznam referencí
Odkazy
Reference
- ↑ a b Park [online]. [cit. 2023-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Zámecký park Častolovice | BOTANY.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Božena Pacáková-Hoštálková. 2. vyd. vyd. Praha: Nakl. Libri 526 s. ISBN 978-80-7277-279-7.
- ↑ a b c Státní zámek. Jiskra Rychnovska [online]. 1976-07-22 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Vítězný Kostelec nad Orlicí. Jiskra Rychnovska [online]. 1975-11-06 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Pavla. Voda zatopila i zámecký park a zvěřinec v Častolovicích. Rychnovský deník. 2020-06-19. Dostupné online [cit. 2023-09-25].
- ↑ EHLOVÁ, Dana. Nádvoří zámku Častolovice zdobí stromy pro Olgu Havlovou, rozárium a park právě kvetoucí růže. Novinky CZ [online]. 2018-06-01 [cit. 2022-11-03]. Dostupné online.
- ↑ HORYNOVÁ, Pavla. Zámek vzpomíná na Olgu Havlovou. Rychnovský Denik CZ [online]. 2018-05-21 [cit. 2018-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b V rozáriu častolovického zámku rozkvétají první růže. Hraběnka Sternbergová jich pěstuje 220 druhů. Hradec Králové [online]. 2020-06-04 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Růžová zahrada v zámeckém parku v Častolovicích. Kudy z nudy [online]. CzechTourism [cit. 2023-09-25]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel; A KOL. Umělecké památky Čech A/J Svazek první. Praha: [s.n.], 1977.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámecký park na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Barocco, Licence: CC0
Socha v obci Častolovice v okrese Rychnov nad Kněžnou – záznam č. 21812.
Autor: Karelj, Licence: CC BY-SA 3.0
Letecký pohled na menší město Častolovice, východní Čechy
Autor: JAn Dudík, Licence: CC BY-SA 4.0
mariánský sloup
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Častolovice - zámecký park.
Častolovice castle, east Bohemia, Czech republic zámek Častolovice, východní Čechy photo July 2007
Author= KareljAutor: Mistvan, Licence: CC BY-SA 3.0
Jelen sika dybowského, zvěřinec v parku zámku Častolovice, Česká republika