Západní Evropa
Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy. Přestože je toto označení často používáno, neexistuje jeho jednoznačná definice.
V průběhu dějin se totiž vnímání pojmu „západní Evropa“ měnilo v závislosti na okolnostech. V antických dobách mezi 3. a 5. stoletím n. l. byla jakožto západní Evropa vnímána Západořímská říše, která spolu s Východořímskou říší představovala dva hlavní útvary rozprostírající se na území tehdejšího Římského impéria. Jejich rozpad v roce 476/480[p 1] a dlouhodobé náboženské rozkoly předznamenaly Velké schizma, které v 11. století rozdělilo evropské křesťanství na západní (katolický) proud a východní (pravoslavný, ortodoxní) proud. V širokém smyslu se tak „západní Evropa“ stala označením pro oblast západního křesťanství (uznávajícího papeže), tedy zahrnovala i Evropu severní, střední a jižní (bez Řecka).
Během novověku došlo v rámci této rozsáhlé oblasti ke zřetelné diferenciaci vývoje mezi dynamickými mocnostmi okolo Lamanšského průlivu (Anglie, Francie, Nizozemí), upadajícími středomořskými velmocemi, izolovanou a řídce osídlenou Skandinávií, rozdrobeným středem Evropy (Svatá říše římská) a nesourodými habsburskými državami. Lze tak od této doby definovat západní Evropu jako skupinu nejvyspělejších a nejbohatších zemí těžících ze silné centrální moci a přírodních a kulturních podmínek vhodných k obchodu a koloniálním výbojům (mírné klima, velká lidnatost, mnoho přirozených přístavišť s přístupem na volný oceán). V 19. století se pak v souvislosti s rozvojem velkoněmecké ideologie a konceptu Mitteleuropy („Střední Evropy“) pojetí západní Evropy komplementárně zúžilo na území západně od Německa (jak se mu zpravidla rozumí i dnes).
Po druhé světové válce se pojem přizpůsobil faktu vzniku Železné opony napříč Evropou, a během čtyř dekád tzv. studené války představovalo označení západní Evropa protiváhu vůči Východnímu bloku. V užším smyslu se jednalo o země jako první integrované do Evropských společenství (státy Beneluxu, Francie a Západní Německo), v širším pak všechny evropské země mimo Východní blok.
Po pádu železné opony a přeměně původní Západoevropské unie na Evropskou unii začala být pro Evropu uplatňována nová rozdělení, zejména z důvodu funkčního obnovení pojmu Střední Evropy. V tomto kontextu tvoří západní Evropu země Beneluxu, Francie, Irsko, Monako a Spojené království. Do klasifikace západní Evropy je též někdy zahrnováno Německo, Španělsko, Portugalsko a Itálie (a související ministáty), někdy rovněž alpské země (Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko).[1]
Oblast leží v mírném, oceánském podnebném pásu, v reliéfu převažuje úrodná nížina nebo pahorkatiny.
Státy
Podle nejčastějšího pojetí tvoří region tyto státy:
Stát | Počet obyvatel (2019) | Rozloha (km²) | Hlavní město |
---|---|---|---|
Francie | 66 990 000 | 643 801 | Paříž |
Spojené království | 66 650 000 | 242 495 | Londýn |
Nizozemsko | 17 280 000 | 41 543 | Amsterdam |
Belgie | 11 460 000 | 30 689 | Brusel |
Irsko | 4 904 000 | 70 273 | Dublin |
Lucembursko | 613 894 | 2 586 | Lucemburk |
Monako | 38 000 | 2 | Monaco |
Společnost
Obyvatelstvo mluví románskými, germánskými a keltskými jazyky. Z hlediska náboženské vyznání tradičně převažuje křesťanství (katolíci a protestanti), které vyznává zhruba 70 % tamější populace,[2] početné zastoupení zde ale má i islám, judaismus a další náboženství (třeba buddhismus, hinduismus nebo džinismus).[3]
Politickým systémem států západní Evropy je zastupitelská demokracie. Z většiny se jedná o konstituční monarchie, pouze Francie a Irsko jsou republiky.
Ekonomika
Z hlediska ekonomického systému je uplatňována regulovaná tržní ekonomika. V hospodářství převažují služby (terciární sektor) nad průmyslem a zemědělstvím. Jedná se o hospodářsky vyspělou oblast Evropy a jeden z nejvyspělejších regionů celého světa; hrubý domácí produkt západoevropských států je v rámci kontinentu nadprůměrný.[4]
V Severním moři se nacházejí významná ložiska ropy a zemního plynu. Většina států západní Evropy je členskými zeměmi Evropské unie a eurozóny.
Odkazy
Poznámky
- ↑ O přesném datu se vedou spory.
Reference
- ↑ Field listing: Location [online]. CIA World Factbook [cit. 2011-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24.
- ↑ Being Christian in Western Europe [online]. Pew Research Center, 2018-05-29 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Migration and Religion in Europe. Příprava vydání Gallo Ester. Londýn: Routledge, 2016. 272 s. Dostupné online. ISBN 9781409429739. (anglicky)
- ↑ List of European countries by GDP per capita 2016. statisticstimes.com [online]. [cit. 2017-12-20]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní Evropa na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
European regions as proposed by Ständiger Ausschuss für geographische Namen (StAGN)