Západní hornolužická vrchovina
| Západní hornolužická vrchovina | |
|---|---|
 Ungerberg | |
| Nejvyšší bod | 538 m n. m. (Ungerberg) |
| Nejnižší bod | 302 m n. m. (Polenz) |
| Nadřazená jednotka | Šluknovská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | granodiorit, bazaltoidy, dolerit |
| Povodí | Polenz, Wesenitz, Sebnice – Labe |
| Souřadnice | 50°59′50″ s. š., 14°13′46″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západní hornolužická vrchovina (německy Westliches Oberlausitzer Bergland) je jednou ze čtyř částí (mesogeochor) německého dílu Šluknovské pahorkatiny (Lausitzer Bergland, respektive Oberlausitzer Bergland). Jejím nejvyšším vrcholem je Ungerberg (538 m).
Přírodní poměry
Převážná většina Západní hornolužické vrchoviny se rozkládá na území města Neustadt in Sachsen, okrajové části pak zasahují na území Sebnitz, Steinigtwolmsdorfu, Schmöllnu-Putzkau a Bischofswerdy. Na západě a jihu přechází vrchovina volně do Západolužické pahorkatiny a vrchoviny, na severu pak navazuje sousední jednotka Severní hornolužická vrchovina. Východní hranice je umělá a tvoří ji česko-německá státní hranice. Charakteristická hřebeno-údolní struktura zde byla erozí pozměněna na terénní strukturu menšího rozsahu. Mezi hřeben od Rüdenbergu (444 m) po Wachberg (439 m) a masivy Ungerbergu (538 m) a Hoher Hahnu (528 m) je vklíněna Neustadtská pánev, tedy horní údolí Polenze a údolí Lohbachu. Nejvyšším bodem je vrchol Ungerbergu (538 m), nejnižším pak hladina Polenze (302 m). V geologickém podloží převažuje drobnozrnný dvojslídý hybridní granodiorit, v menší míře je zastoupen střednězrnný lužický granodiorit. Hojně jsou zastoupeny průniky třetihorních vulkanitů (čedič a příbuzné horniny) a žíly doleritu.[1] Nejrozšířenějším půdním typem, vázaným na podložní granitoidy, je kambizem, kterou v údolích kolem potoků střídají gleje a pseudogleje.[2] Území je odvodňováno převážně Polenzí, menší plochy na jihu vrchoviny pak Sebnicí a na severu pak řekou Wesenitz. Všechny tři řeky náleží k povodí Labe a úmoří Severního moře. V území převládají jehličnaté lesy s převažující monokulturou smrku ztepilého (Picea abies), zvláště na Ungerbergu se však dochovaly původní acidofilní bučiny s hojným zastoupením buku lesního (Fagus sylvatica), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Původně hojně zastoupená jedle bělokorá (Abies alba) téměř vymizela. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 6,5–7,2 °C, průměrné roční srážky pak mezi 750 až 900 mm.[3] Na území zasahuje chráněná krajinná oblast Oberlausitzer Bergland a nachází se zde přírodní rezervace Unger.
Vrcholy
Výběr zahrnuje kopce pojmenované na Saské topografické mapě 1 : 10 000, jejichž vrchol leží na německém území.[4]
- Ungerberg (538 m)
- Gerstenberg (533 m)
- Hoher Hahn (528 m)
- Steinberg (511 m)
- Schelmberg (503 m)
- Hutberg (503 m)
- Seifberg (502 m)
- Knoffenberg (484 m)
- Lexberg (483 m)
- Goldberg (472 m)
- Döringsberg (464 m)
- Schimmigs Höhe (459 m)
- Rüdenberg (444 m)
- Wachberg (439 m)
- Tannenberg (436 m)
- Krügers Berg (434 m)
- Hutberg (431 m)
- Schadensberg (425 m)
- Fuchsberg (414 m)
- Hirtenberg (400 m)
- Mühlberg (397 m)
- Forkersberg (394 m)
- Karrenberg (391 m)
- Krähenhecke (385 m)
- Himmelsberg (374 m)
- Heidehübel (344 m)
Odkazy
Reference
- ↑ Geologische Karte Sachsen 1 : 50 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Bodenkarte Sachsen 1 : 50 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ FDZ Naturräume in Sachsen [online]. IÖR-Forschungsdatenzentrum [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Topographische Karte Sachsen 1 : 10 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. (německy)
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gumideck, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z Götzingerhöhe: Ungerberg