Západokarpatská operace
| Západokarpatská operace | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Druhá světová válka | |||
 Sovětská mapa Západokarpatské operace | |||
| Trvání | 12. leden – 18. únor 1945 | ||
| Místo | Polsko Československo | ||
| Výsledek | Sovětské, československé a rumunské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Západokarpatská operace (12. leden – 18. únor 1945) byl strategický útok sovětských, československých a rumunských vojsk na východní frontě během druhé světové války.
Počátkem roku 1945 probíhaly v Maďarsku úporné boje, pří kterých Rudá armáda obsadila většinu Panonské nížiny. V hornatém území Slovenska a jižního Polska v prostoru Karpat na začátku roku 1945 probíhaly pouze boje místního významu. Vojska po předchozích útočných operacích doplňovala síly a prostředky a připravovala se na rozhodující úder na nacistické Německo. 1. československý armádní sbor se připravoval k útoku z postavení na řece Ondavě.
Západokarpatská operace byla zahájena stejně jako související Viselsko-oderská operace 12. ledna 1945. Jestliže při hlavním útoku na berlínském směru útočící vojska prolomila německou obranu a rychle postupovala územím Polska na západ, v případě západokarpatské operace byla útočící vojska nucena překonávat obranu protivníka v obtížném hornatém terénu a tempo postupu bylo mnohem pomalejší.
Útok prováděly útvary 4. ukrajinského frontu, na území jihovýchodního Slovenska útočilo pravé křídlo 2. ukrajinského frontu, doplněné o dvě rumunské armády. Útoku se účastnil i 1. československý armádní sbor, jehož pěší brigády bojovaly na Slovensku, dělostřelectvo a tanková brigáda útočily severněji v Polsku. Zde se čs. dělostřelci vyznamenali v bitvě u Jasla, po ní byli staženi zpět na Slovensko k hlavním silám sboru.
Hlavní směr útoku na severní straně hor vedl na města Bílsko-Bělá a Krakov, vedlejší směr útoku na slovenská území Spiše a Liptova. Na polské straně se útočící vojska probojovala prakticky k severní hranici Slovenska a vytvořila si nástupiště k další ofenzívě na Oravu a Ostravsko. Vojska 4. a 2. ukrajinského fronu osvobodila po těžkých bojích přibližně východní polovinu slovenského území. Nejtěžší boje postoupila čs. vojska v lednu na Branisku, které trvaly tři dny. Byla osvobozena oblast Slovenského rudohoří, počátkem února narazily útočící jednotky na úporně se bránící německá a maďarská vojska v oblasti Vysokých a Nízkých Tater. Klíčovým bodem dalšího postupu se stal Liptovský Mikuláš ležící v údolí mezi Tatrami. Zde se fronta v polovině února prakticky zastavila.
Po skončení operace a odpočinku útočících vojsk byl obnoven útok na Liptovský Mikuláš. Sovětským a československým vojákům se nakrátko podařilo město obsadit , ale byli protiútokem vytlačení a o město a okolí se rozpoutaly měsíc trvající tvrdé boje se střídavým úspěchem.
Odkazy
Související články
Literatura
- Ludvík Svoboda, Z Buzuluku do Prahy
- Karel Richter, Dobývání domova
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Západokarpatská operace na Wikimedia Commons - Dělostřelci a tankisté 1. československého armádního sboru u Jasla
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
West Carpathian Operation