Západoslovenský kraj
| Západoslovenský kraj | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo kraje | Bratislava |
| Země | Slovensko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°10′ s. š., 17°16′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960[1] obnoven 1. ledna 1971[2] |
| Zánik | 1. července 1969[3] 19. prosince 1990[4] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 14 488,26 km²[5] |
| Počet obyvatel | 1 683 891 (1980)[5] |
| Hustota zalidnění | 116,2 obyv./km² |
| Počet okresů | 11 (1982) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západoslovenský kraj (slovensky Západoslovenský kraj) byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990. Rozkládal se na západě a jihozápadě Slovenska, přibližně na území dosavadních krajů Bratislavského a Nitranského. Centrum kraje byla Bratislava, která se po federalizaci republiky 1. ledna 1969 stala hlavním městem Slovenské socialistické republiky a zároveň územní jednotkou s postavením samostatného kraje. K 1. červenci 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, obnoveny byly od 1. ledna 1971.
Krajské orgány měly nadále sídlo v Bratislavě, ačkoliv se nacházela zcela excentricky, a mnohem blíže geografickému středu kraje by byla Nitra nebo Trnava. Do Bratislavy nicméně směřovaly hlavní dopravní tahy, což nevýhodnost její polohy kompenzovalo.
Kraje byly na Slovensku zrušeny k 19. prosinci 1990, nové kraje vznikly v roce 1996. Na území někdejšího Západoslovenského kraje byly vytvořeny kraje Bratislavský, Nitranský, Trnavský a většina Trenčínského.
Geografie
Území Západoslovenského kraje bylo zhruba ohraničeno řekami Moravou na západě, Dunajem na jihu a Iplem na jihovýchodě, dále pohořím Bílé Karpaty na severu a úbočími Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů na severovýchodě. Kraj hraničil s Rakouskem a Maďarskem a v rámci Československa s Jihomoravským a Stredoslovenským krajem. Jeho dominující krajinnou formou byla rozsáhlá Podunajská nížina, z níž vystupovaly masivy Malých Karpat, Tribeče a Považského Inovce (nejvyšší bod kraje Inovec 1042 m n. m.). Na západním okraji se rozkládala ještě Záhorská nížina. Nejvýznamnějšími toky na území kraje mimo zmíněných hraničních byl Váh, Nitra, Žitava, Hron, Malý Dunaj, Dudváh a na severozápadě Myjava.
V roce 1978 měl kraj rozlohu 14 491 km² a 1 660 030 obyvatel. Průměrná hustota zalidnění kraje byla 115 obyvatel/1 km². Největším městem kraje (bez Bratislavy) byla Nitra, následovaná Trnavou a Trenčínem. Dalšími většími městy byly Komárno, Nové Zámky, Levice, Piešťany, Šaľa, Topoľčany, Partizánske. V kraji žila významná maďarská menšina, soustředěná na jihu a jihovýchodě.
Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 8 (Bratislava a okolí) respektive 9 (zbytek kraje), čísla dopravních závodů ČSAD v Západoslovenském kraji začínala číslicí 8.
Členění
| Č. | Okres | Býv. SPZ | Rozloha (km²) | Poč. obyv. (1.1.1978) | Hust.zal. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Bratislava-vidiek | BH,BY | 1.240 | 142.763 | 115 |
| 2 | Dunajská Streda | DS | 1.078 | 102.114 | 95 |
| 3 | Galanta | GA | .982 | 140.477 | 143 |
| 4 | Komárno | KN | 1.100 | 109.245 | 99 |
| 5 | Levice | LV | 1.551 | 122.964 | 79 |
| 6 | Nitra | NR | 1.443 | 201.380 | 140 |
| 7 | Nové Zámky | NZ | 1.347 | 151.975 | 113 |
| 8 | Senica | SE | 1.691 | 141.670 | 84 |
| 9 | Topol'čany | TO | 1.360 | 151.898 | 112 |
| 10 | Trenčín | TN | 1.309 | 173.889 | 133 |
| 11 | Trnava | TT | 1.390 | 221.655 | 159 |
Po roce 1990
Kraje byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Západoslovenského kraje vznikl Bratislavský kraj, Trnavský kraj, Trenčínský kraj (většina) a Nitranský kraj. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnoho měst se nově stalo sídly okresů.
Staré okresy byly rozděleny zhruba následovně:
- Okres Bratislava-vidiek: Okres Malacky, Okres Pezinok, Okres Senec
- Okres Dunajská Streda: beze změny
- Okres Galanta: Okres Galanta, Okres Šaľa
- Okres Komárno: beze změny
- Okres Levice: beze změny
- Okres Nitra: Okres Nitra, Okres Zlaté Moravce
- Okres Nové Zámky: beze změny
- Okres Senica: Okres Myjava, Okres Senica, Okres Skalica
- Okres Topoľčany: Okres Bánovce nad Bebravou, Okres Partizánske, Okres Topoľčany
- Okres Trenčín: Okres Nové Mesto nad Váhom, Okres Trenčín
- Okres Trnava: Okres Hlohovec, Okres Piešťany, Okres Trnava
Odkazy
Reference
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 130/1970 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 71/1969 Zb., Slovenskej národnej rady o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 517/1990 Zb., o územnom a správnom členení Slovenskej republiky, § 1. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí ČSSR 1982. Praha. 1984.
Literatura
- Ctibor Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo Západoslovenský kraj ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Abphoto, Licence: CC BY 3.0
Obrázok mesta Trenčín s Trenčianskym hradom, Slovensko, HDR fotka
Autor: Ondřej Koníček, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Západoslovenský kraj (1960-1990, Czechoslovakia)