Logistika

Logistika (z franc. logistique) je termín, který zavedl švýcarský důstojník baron Antoine-Henri Jomini. Odvodil jej od termínu maréchal de logis, což znamená ubytovatel. Ubytovatel byl důstojník, který se zabýval ubytováním a v širším významu zásobováním vojsk.

Dnes se užívá v několika významech:

  • Logistika jako nauka, která se zabývá fyzickými toky zboží či jiných druhů zásob od dodavatele k odběrateli (zákazníkovi) a informačními toky v písemné nebo i ústní podobě.
  • Logistika jako soubor činností, jejichž úkolem je zajistit, aby bylo správné zboží ve správném čase, ve správném množství, ve správné kvalitě na správném místě a se správnými náklady.
  • Logistika představuje organizaci, plánování, řízení a realizaci toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky konečného zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích[1].

Význam

Logistika se zabývá toky zboží, peněz a informací jak mezi dodavatelem a odběratelem, tak také uvnitř jednotlivých firem, a to včetně různých systémů skladování zásob. Účelem celého oboru je tyto toky optimalizovat tak, aby představovaly pro firmu co nejmenší náklady.

Vzhledem k tomu, že u průměrného podniku náklady na skladování činí okolo 20 % obratu firmy, je tento obor velmi významný. Aby se náklady snížily ještě více, někdy se uplatňuje metoda Just in time[2] – zásobování synchronizované s výrobou, tedy, že dodávky materiálu a součástek se uskuteční přesně v okamžiku, když je jich ve výrobě zapotřebí, a odpadá tak potřeba meziskladů. Podobná je metoda "Just in sequence", která dodá materiál nejen včas, ale rovněž v patřičném pořadí (montáže).

Toky v logistice (materiálové, finanční, informační) lze popsat pomocí různě dlouhých a složitých logistických řetězců či cyklů.

Vznik a vývoj

Potřeba organizovat zásobování a jeho toky se nejprve objevila v armádě. První náznaky se objevily již ve starověkém Řecku, Římě a Byzanci. Existovali důstojníci, kteří byli zodpovědní právě za ubytování a zásobování. V moderním válečnictví se důležitost logistiky ukázala naplno. Frontu bylo nutné neustále zásobovat střelivem, potravinami, lidmi i zbraněmi. Do obchodu přešla logistika v 50. letech, stalo se tak v USA jako snaha ještě více snížit náklady. Systém byl vytvořen analogicky podle vojenského modelu, který se ukázal jako úspěšný a rozhodl mnoho bitev.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 116 s., ISBN 80-01-02139-4, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000, str. 3
  2. ↑ Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 164 s., ISBN 80-01-02556-X, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2002, str. 17 - 22

Literatura

  • DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK. Logistika: procesy a jejich řízení. Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-521-0
  • Ch. Schulte, Logistika. Praha: Victoria Publishing, 1994 - 301 s. ISBN 80-85605-87-2
  • Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 359 s., ISBN 80-01-03449-6, Nakladatelství ČVUT v Praze, 2006
  • SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, 2005. Business books (CP Books). ISBN 80-251-0573-3
  • STEHLÍK, Antonín a Josef KAPOUN. Logistika pro manažery. Praha: Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-37-8

Související články

Externí odkazy