Zátiší
Zátiší je žánr uměleckého díla, který různými výtvarnými metodami a prostředky zobrazuje soubory předmětů, neživé a někdy i živé přírody. Často to bývá nádobí, náčiní, kuřácké potřeby, sběratelské kuriozity, potraviny, plody ovoce či zeleniny, rostliny, zvířata ulovená i živá, nerosty. Výběr předmětů může být určen jejich symbolikou, tvarem, materiálem, barvou, rozměry, dobovým vkusem.
Zátiší v malbě, mozaice, grafice
Nejstarší známá zátiší pocházejí z měst antického Řecka a Říma, z 1. století se dochovaly malby ve starověkém Římě, a to v Pompejích a Herkulaneu, ze 3. století jsou mozaiky v Tunisu, ze 4. století na Sicílii. Malby v druhém pompejském stylu mají jednobarevné temně modré nebo červenohnědé stěny s drobným zátiším v rámečku uprostřed, někdy vzbuzuje iluzi, jako by byly zavěšeny. Ve středověku se zátiší z malířského umění téměř vytratilo a znovu se objevilo až přibližně v 15. století (Jacopo de 'Barbari), a to zejména v holandském díle (Jan van Eyck, Rogier van der Weyden, Konrad Witz a další).
Svůj předešlý význam však tehdy zátiší ještě nenabylo, ale bylo zprvu používáno jen jako vedlejší motiv. Zátiší v podobě samostatného žánru se začalo malovat až v 16. století (Jan Brueghel starší, Giuseppe Arcimboldo) a svůj vrchol zažilo v 17. století v období barokního malířství, kdy bylo velmi oblíbené nejen v Nizozemí (Willem Kalf, Willem Claesz Heda, Jan Davidszoon de Heem, Pieter Claesz, Jan Brueghel mladší, Frans Snyders), ale i v dalších zemích Evropy.
V 18. století se věnovali malbě zátiší např. Jean-Baptiste-Simeon Chardin nebo Jean-Baptiste Oudry, v 19. a 20. století jsou nejznámější malby zátiší Paula Cézanna a později malířů, jako byli George Braque nebo Giorgio Morandi. V současnosti je zátiší rozšířenější ve fotografickém umění než v malířství.
Fotografické zátiší
Fotografování zátiší umožňuje fotografovi mnohem více aranžovat a zasahovat do kompozice předmětů a ovlivňovat nasvícení scény než například při fotografování krajiny, portrétní fotografie nebo reportáže. V současné době je zátiší ve fotografii využíváno například pro reklamní snímky. Při fotografování můžeme pro zachování atmosféry využít dané a přirozené světlo, nebo scénu uměle osvítit zábleskovým světlem. Pro umělé osvícení v ateliéru nebo exteriéru můžeme využít celou řadu fotografických osvětlovacích technik.
Fotografie a malířství v 19. století
Srovnání obrazové kompozice zátiší fotografie Camille Silvy (1834-1910) a obrazu německého malíře Wilhelma Busche (1832-1908).
- Camille Silvy: Lovecké zátiší s novinami Times, okolo 1858, fotografie
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zátiší na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Jagdstilleben mit der »Times«
Großes Stilleben mit totem Hasen
"Apache still life" — of Apache baskets.
- From The North American Indian, by Edward S. Curtis.
Francisco de Zurbarán, Bodegón, Museo del Prado, óleo sobre lienzo, 46 cm x 84 cm. La pintura representa seis utensilios de menaje: un recipiente de metal y tres cerámicos, de los que el primero (metálico) y el cuarto reposan sobre sendos platos, y todos se asientan encima de una repisa. El artista se recrea en representar distintas texturas, brillantes o mates en un fondo negro.
Utiliza una disposición de los elementos muy simple. Es la luz tenebrista la que hace destacar las figuras, pero no hay sombras proyectadas entre ellos, por lo que debió de pintar cada uno de los objetos separadamente.
Es uno de los escasos bodegones del maestro extremeño y, como es habitual en él, se detiene en el placer de representar los distintos materiales y texturas, que capta con un alarde de técnica. La sobriedad del cuadro elude presentar significado simbólico alguno. Todo es materialidad y quietud.