Zátiší (Praha)

Zátiší
Ulice V Zátiší
Lokalita
Charakter	čtvrť
Městská část	Praha 4
Obvod	Praha 4
Obec	Praha
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°1′9″ s. š., 14°25′18″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Hodkovičky
PSČ	147 00
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zátiší
Další údaje
Kód ZSJ	315796
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zátiší je vilová čtvrť v údolí Zátišského potoka v Praze. Vznikla v poslední čtvrtině 19. století jako sezonní rekreační osada Pražanů.^[1][2] Do roku 1921 byla součástí obce Modřany, k 1. lednu 1922 byla připojena ke katastrálnímu území Hodkovičky a i s ním připojena k Praze.

Na mapách byla oblast jižně od Zátišského potoka označována jako „Nad koňskou loukou“. V oblasti „Kučerův háj“^[3][4] byla restaurace Zátiší.^[5] Byla v myslivně pana Jiřího Raaba^[6] a nazývala se dříve „V myslivně“^[7] a byla otevřena 1.5.1887.^[8]

Dříve než se osada nazývala Zátiší, tak se také nezývala „Klánov“.^[9]

Oblast se koncem 19. století stala oblíbeným výletním místem Pražanů, ti si zde stavěli rekreační vily^[10][11] a vzniklo zde i mnoho restaurací, například restaurace s názvem V zátiší, od níž se zřejmě název přenesl na celou osadu. Jedná se zejména o oblast dnešních ulic V Zátiší (název od roku 1925), V lučinách (pojmenovaná 1952) a Na dlouhé mezi, ale až do roku 1938 se název ulice V Zátiší vztahoval i na dnešní ulici V mokřinách, vedoucí až k centru Hodkoviček.^[1]

V roce 1899 charakterizoval učitelský kolektiv autorů Zátiší jako nedávno vzniklou roztomile položenou letní vilovou čtvrť s úhlednými i skvostnými budovami a restauracemi, která se stala milým útulkem Pražanů příjemnými procházkami ve svěží zeleni luk.^[2][12]

V roce 1929 jsou v osadě uváděny Šubert-Rücklovy sluneční lázně, hotel Jiroušek, restaurace v Myslivně (u Rytířů), restaurace u Korostenských, rybník a farma.^[13]

Hoteliér ze Zátiší František Jiroušek zavedl v únoru 1927 autobusovou linku z Jungmannova náměstí do Zátiší.^[14] V roce 1929 získal licenci pro linku Braník–Hodkovičky a později jezdil také až do Modřan.^[15] V současné době přímo do centra Zátiší veřejná doprava nejezdí, ale autobusová linka 121 jezdí po blízké Klánově ulici; nejbližší zastávka nese název Klánova, o dvě zastávky východněji leží v ulici Nad koupadly i zastávka s názvem V Zátiší. Ve směru od Modřan je přístup například od zastávky Zátišská.

Na západním konci Zátiší se v ulici Na dlouhé mezi č. o. 19 nachází Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče Hodkovičky, zaměřený na psychosociální problémy zejména dívek ve věku 15–18 let, včetně mladistvých matek. Dříve to byla Koudelkova restaurace v Myslivně a na západ přistavený hotel Jiroušek.

Ačkoliv jižní hranici Hodkoviček s Kamýkem tvoří ulice Na dlouhé mezi a navazující úsek ulice V lučinách, takže Zátišský potok a louky v jeho nivě již patří ke Kamýku, tradičně jsou považovány za součást Hodkoviček i Zátiší. Na území Kamýku leží i retenční nádrž Hodkovičky, v těsné blízkosti prvních vil v Zátiší. Na hranici Hodkoviček a Kamýku podél ulice V lučinách, mezi retenční nádrží Hodkovičky a bývalou restaurací U Zlatého bažanta, stojí chráněné památné stromořadí dubů letních, které nechal kolem roku 1880 vysadit továrník Hans Kropf, původem z Děčína, též majitel nedaleké zdobné vily Lalotta. Manželka Pavla Kropfová^[16] koupila statek Lhotka.^[17] Hans Kropf zemřel roku 1911.^[18]

Adresu v Hodkovičkách uvádí i soukromé sanatorium pro léčbu neplodnosti „Pronatal“ (v objektu bývalých Rücklovo léčebných slunečních lázní), ležící na levém břehu Zátišského potoka na území Kamýku; přístup do něj je přes Zátiší slepou odbočkou z ulice Na dlouhé mezi.

• 
  Na dlouhé mezi 59/11, vila Lalotta
• 
  Na dlouhé mezi 61/15
• 
  Na dlouhé mezi 66/3
• 
  V Zátiší, dvojvila 520/23 a 521/25
• 
  V Zátiší 54/10, bývalé občerstvení U Jandů, zřejmě poslední prodejna potravin v Zátiší
• 
  Retenční nádrž Hodkovičky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zátiší na Wikimedia Commons
• Zátiší (Hodkovičky) XV., Obce Velké Prahy v r. 1929, Bičloch, 1998, převzato z: Franta Žáček, František Stehlík: Historický a orientační průvodce Prahou, nakladatelství Františka Stehlíka, 1929
• Historické fotografie – Hodkovičky, web Fotohistorie, SVT BRNO, s. r. o. Pohlednice: Pozdrav ze Zátiší u Hodkoviček (restaurace „Plzeň“ J. Friče v Zátiší, 1899)
• Historie Modřan Archivováno 29. 5. 2010 na Wayback Machine., Modřanský web, Libor Podhájecký, 2009