Zátoň (Lenora)

Zátoň
Náves
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Lenora
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°56′43″ s. š., 13°47′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	71 (2021)[1]
Katastrální území	Lenora (10,53 km²)
Nadmořská výška	820 m n. m.
PSČ	384 44
Počet domů	38 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zátoň
Další údaje
Kód části obce	79987
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zátoň (dříve Šatava či Zatuňka, německy Schattawa) je vesnice, část obce Lenora v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Lenory. Je zde evidováno 59 adres.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo 98 obyvatel.^[4]

Zátoň leží v katastrálním území Lenora o výměře 10,53 km².^[5]

První písemná zmínka o Zátoni pochází z roku 1359,^[6] kdy byla majetkem pánů z Husi. Roku 1404 zde postavil Zikmund Huler kostelík Panny Marie s poustevnou. Byly s ním ztotožňovány základy budovy, které byly objeveny v roce 1858 nad pilou pod Kaplicí (německy Kapellenhäuser). Od roku 1581 zde byl poplužní dvorec, v roce 1750 lovecký zámeček. Za zátoňským dvorem našli roku 1726 dělníci při zpracovávání polomu několik mincí z doby třicetileté války. Jsou zde typická šumavská stavení. Zdejší myslivna hostívala při podzimních honech knížepána. Malíř Alfred Kubin zde vytvořil cyklus grafik.

V roce 1930 zde žilo 445 obyvatel.

V roce 1869 je vesnice uváděna pod názvem Šatava, v letech 1880–1890 pod názvem Zatuňka, v letech 1900–1910 opět pod názvem Šatava, od roku 1921 pod názvem Zátoň.^[7]

Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Zátoň byla osadou obce Vltavice v okrese Prachatice. V letech 1880–1949 byla osadou obce Horní Vltavice v okrese Prachatice. Od roku 1950 je částí obce Lenora v okrese Prachatice.^[7]

Zátoň je východisko na Boubín. Mezi Zátoní a Pravětínem vede třináct kilometrů dlouhá naučná stezka, zaměřená na šetrné hospodaření v lesích. Třicet tabulí podává informace o přirozené obnově lesa, prořezávkách, lesních škůdcích i ochraně proti nim. Stezka končí dva kilometry od železniční zastávky Zátoň. Asi 2½ kilometru východně od vesnice se rozkládá přírodní rezervace Zátoňská hora.

Severozápadně od Zátoně (1 km) je částečně zaniklá osada Korýtka (německy Grindelhauser).^[10]

Zátoň leží na železniční trati Strakonice–Volary, na které jsou železniční zastávky Zátoň (poblíž samoty Korýtka) a Zátoň-Boubín. Z železniční zastávky Zátoň-Boubín vede cesta na Idinu Pilu (1,3 km), která je výchozím místem k Boubínskému pralesu.

• 
  Novější dřevěné domy
• 
  Dětské hřiště
• 
  Bývalá lesovna, dnes sídlo Lesů České republiky

• Chadtův smrk

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zátoň na Wikimedia Commons
• Zátoň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)