Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (anglicky Final Act of the Conference on Security and Cooperation in Europe, rusky Заключительный Акт Совещания по безопасности и сотрудничеству в Европе) je výsledný dokument jednání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Byl podepsán nejvyššími představiteli třiceti pěti států světa 1. srpna 1975 v Helsinkách. Jeho podpisem skončila nejdůležitější fáze procesu KBSE.
Závěrečný akt KBSE je považován za významný krok ke snížení napětí studené války a diplomatické vítězství Sovětského svazu v jeho snaze o upevnění územních a politických zisků vyplývajících z druhé světové války (zejména uznání existence NDR, hranice na Odře a Nise a sovětských územních zisků v bývalém Východním Prusku a na území dnešní Litvy) výměnou za závazky v oblasti lidských práv, které Sovětský svaz stejně nemínil dodržovat.[1]
V Československu vzniklo v důsledku přijetí lidskoprávních závazků a jejich nedodržování státní mocí hnutí Charta 77.
Obsah
Závěrečný akt obsahuje deklaraci deseti zásad řídících vztahy mezi zúčastněnými státy a dále se věnuje záležitostem týkajícím se uplatňování některých z těchto zásad.
Uvedené zásady jsou:
- svrchovaná rovnost, respektování práv vyplývajících ze svrchovanosti,
- zdržení se hrozby silou nebo použití síly,
- neporušitelnost hranic,
- územní celistvost států,
- pokojné urovnávání sporů,
- nevměšování do vnitřních záležitostí,
- respektování lidských práv a základních svobod včetně, svobody smýšlení, svědomí, náboženství nebo přesvědčení,
- rovná práva a sebeurčení národů,
- spolupráce mezi státy, a
- poctivé plnění závazků mezinárodního práva.
Účastníci
Závěrečný akt KBSE podepsali nejvyšší představitelé těchto třiceti pěti států (v abecedním řazení):
Belgie
Bulharsko
Československo
Dánsko
Finsko
Francie
Irsko
Island
Itálie
Jugoslávie
Kanada
Kypr
Lichtenštejnsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Monako
Německá demokratická republika
Německá spolková republika
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Řecko
San Marino
Sovětský svaz
Spojené království
Spojené státy americké
Svatý stolec
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Reference
- ↑ Durman (1998), str. 167.
Literatura
- DURMAN, Karel. Útěk od praporů : Kreml a krize impéria 1964 - 1991. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 531 s. ISBN 80-7184-672-4.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helsinská dohoda na Wikimedia Commons 
Dílo Helsinki Final Act ve Wikizdrojích (anglicky) - text Závěrečného aktu KBSE- Text Závěrečného aktu KBSE (PDF)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Liechtenstein
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857–1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910). Color shades matching the RGB values officially reccomended here. (PMS values should be used for direct ink or textile; CMYK for 4-color offset printing on paper; this is an image for screen display, RGB should be used.)
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
.svg)
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
.svg)
.svg)
Autor: Neznámý, Licence: CC0
Flag of the Vatican City, as described in the 2000 w:en:Fundamental Law of Vatican City State (which took effect in Feb. 2001), Article 20, Attachment A. See here and here.
.svg)
this is an imaginary flag of Hungary with the coat-of-arms, valid from 1957 to 1990, but this coat-of-arms was never used in the flag
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)