Závod míru

Závod míru (slovensky Preteky mieru, rusky Велогонка Мира, polsky Wyścig Pokoju, německy Friedensfahrt, francouzsky Course de la Paix) je cyklistický závod, který se původně konal jako největší amatérský podnik ve východní Evropě po druhé světové válce. Od sezony 2013 se jezdí jako jeden z nejprestižnějších etapových závodů pro národní týmy jezdců do 23 let.

Historie

První ročník Závodu míru se uskutečnil v roce 1948. Tehdy s ohledem na politickou situaci jako amatérský, tudíž byl vyloučen start „kapitalistických“ cyklistických hvězd té doby. Pořadatelé nicméně dokázali vtisknout podniku mezinárodní charakter díky startu závodníků ze socialistického tábora a své reprezentanty vyslaly i dělnické organizace z Itálie, Francie či Finska. V Praze tak mohlo pětačtyřicet let po pionýrském ročníku Tour de France vyrazit směrem do Polska sedm družstev, z Varšavy dokonce deset.

Závod se oficiálně jmenoval Slavjantour a jelo se mezi Prahou a Varšavou. Ve skutečnosti šlo o závody dva. Sedmietapový se startem v Praze a pětidílný z Varšavy. Z Prahy tehdy vyrazilo vstříc 1106 kilometrům 53 závodníků, do Varšavy jich po sedmi etapách dojelo 39. V opačném směru měřila trať 880 km a zdolat se ji v pěti dílech snažilo 65 jezdců, do Prahy však dorazilo 52. Žlutý trikot pro vítěze po vzoru Tour de France v obou cílových městech navlékli Jugoslávci: v Praze Alexander Zorič (35:53,16 hodin a průměrná rychlost 30,7 km/h), ve Varšavě Augustin Prosenik (26:52,25 h, 32,4 km/h).

Až v roce 1950 se oficiálně soutěžilo pod názvem Závod Míru.

Postupně závod získal na popularitě a významu, přestože zůstal vypsán jen pro amatéry. Od roku 1952 se mezi pořadatelské země přidalo tehdejší Východní Německo a závodilo se mezi Prahou, Berlínem a Varšavou. Místa startu úvodní etapy a cíle závěrečného dějství se střídala. V osmdesátých letech dvacátého století se pak do výčtu pořadatelských zemí zařadil i tehdejší Sovětský svaz.

Po rozpadu Československé federace se na jaře 1993 jelo poprvé téměř výhradně na území České republiky. O třináct let později se pak uskutečnil poslední ročník Závodu míru. Ekonomické problémy zapříčinily krach organizace.

Historicky nejvíce vítězství získal Němec Steffen Wesemann. Jeho pět triumfů se však datuje až do doby po roce 1989, kdy v Československu proběhla sametová revoluce. Čtyři vítězství ze Závodu míru má Polák Ryszard Szurkowski a Němec Uwe Ampler.

Mezi spurtery byl absolutním králem Němec Olaf Ludwig, který bodovací soutěž ovládl osmkrát. Tři celková prvenství získal Ryszard Szurkowski. V soutěži vrchařů jsou s třemi prvenstvími nejlepší Sergej Suchoručenkov z tehdejšího Sovětského svazu, Uwe Ampler a český závodník Jaroslav Bílek.

Do historie se nesmazatelně zapsali i čeští, respektive českoslovenští cyklisté. Vítězství slavil Jan Veselý (1949), Jan Smolík (1964), Vlastimil Moravec (1972), Ján Svorada (1990), Jaroslav Bílek (1993), Pavel Padrnos (1995) a Ondřej Sosenka (2002).

Individuální výsledky

Rok	Trasa	Délka	Etapy	Vítěz
1948	Varšava – Praha	1104 km	7	Augustin Prosenik (Jugoslávie)
1948	Praha – Varšava	842 km	5	Aleksandar Zorić (Jugoslávie)
1949	Praha – Varšava	1259 km	8	Jan Veselý (Československo)
1950	Varšava – Praha	1539 km	9	Willi Emborg (Dánsko)
1951	Praha – Varšava	1544 km	9	Kaj Allan Olsen (Dánsko)
1952	Varšava – Berlín – Praha	2135 km	12	Ian Steel (Velká Británie)
1953	Bratislava – Berlín – Varšava	2231 km	12	Christian Pedersen (Dánsko)
1954	Varšava – Berlín – Praha	2051 km	13	Eluf Dalgaard (Dánsko)
1955	Praha – Berlín – Varšava	2214 km	13	Gustav-Adolf Schur (NDR)
1956	Varšava – Berlín – Praha	2212 km	12	Stanisław Królak (Polsko)
1957	Praha – Berlín – Varšava	2220 km	12	Nenčo Christov (Bulharsko)
1958	Varšava – Berlín – Praha	2210 km	12	Piet Damen (Nizozemsko)
1959	Berlín – Praha – Varšava	2057 km	13	Gustav-Adolf Schur (NDR)
1960	Praha – Varšava – Berlín	2290 km	13	Erich Hagen (NDR)
1961	Varšava – Berlín – Praha	2435 km	13	Jurij Melichov (SSSR)
1962	Berlín – Praha – Varšava	2407 km	14	Gajnan Sajdchužin (SSSR)
1963	Praha – Varšava – Berlín	2568 km	15	Klaus Ampler (NDR)
1964	Varšava – Berlín – Praha	2246 km	14	Jan Smolík (Československo)
1965	Berlín – Praha – Varšava	2318 km	15	Gennadij Lebeděv (SSSR)
1966	Praha – Varšava – Berlín	2340 km	15	Bernard Guyot (Francie)
1967	Varšava – Berlín – Praha	2307 km	16	Marcel Maes (Belgie)
1968	Berlín – Praha – Varšava	2352 km	14	Axel Peschel (NDR)
1969	Varšava – Berlín	2036 km	15	Jean-Pierre Danguillaume (Francie)
1970	Praha – Varšava – Berlín	1976 km	15	Ryszard Szurkowski (Polsko)
1971	Varšava – Berlín – Praha	1895 km	14	Ryszard Szurkowski (Polsko)
1972	Berlín – Praha – Varšava	2025 km	14	Vlastimil Moravec (Československo)
1973	Praha – Varšava – Berlín	2076 km	P, 16, E	Ryszard Szurkowski (Polsko)
1974	Varšava – Berlín – Praha	1806 km	14	Stanisław Szozda (Polsko)
1975	Berlín – Praha – Varšava	1915 km	P, 13	Ryszard Szurkowski (Polsko)
1976	Praha – Varšava – Berlín	1974 km	P, 14	Hans-Joachim Hartnick (NDR)
1977	Varšava – Berlín – Praha	1648 km	13	Aavo Pikkuus (SSSR)
1978	Berlín – Praha – Varšava	1796 km	P, 12	Alexandr Averin (SSSR)
1979	Praha – Varšava – Berlín	1942 km	P, 14	Sergej Suchoručenkov (SSSR)
1980	Varšava – Berlín – Praha	2095 km	P, 14	Jurij Barinov (SSSR)
1981	Berlín – Praha – Varšava	1887 km	P, 14	Šachid Zagretdinov (SSSR)
1982	Praha – Varšava – Berlín	1941 km	P, 12	Olaf Ludwig (NDR)
1983	Varšava – Berlín – Praha	1899 km	P, 12	Falk Boden (NDR)
1984	Berlín – Praha – Varšava	1689 km	P, 11	Sergej Suchoručenkov (SSSR)
1985	Praha – Moskva – Varšava – Berlín	1712 km	P, 12	Lech Piasecki (Polsko)
1986	Kyjev – Varšava – Berlín – Praha	2138 km	P, 15	Olaf Ludwig (NDR)
1987	Berlín – Praha – Varšava	1987 km	P, 14	Uwe Ampler (NDR)
1988	Bratislava – Katowice – Berlín	2008 km	P, 13	Uwe Ampler (NDR)
1989	Varšava – Berlín – Praha	1927 km	12	Uwe Ampler (NDR)
1990	Berlín – Slušovice – Bílsko-Bělá	1595 km	P, 11	Ján Svorada (Československo)
1991	Praha – Varšava	1261 km	P, 9	Viktor Rjaksinskij (SNS)
1992	Berlín – Karpacz – Mladá Boleslav	1348 km	P, 9	Steffen Wesemann (Německo)
1993	Tábor – Nový Bor	1342 km	P, 9	Jaroslav Bílek (Česko)
1994	Tábor – Trutnov	1354 km	P, 9	Jens Voigt (Německo)
1995	České Budějovice – Oberwiesenthal – Brno	1379 km	P, 10	Pavel Padrnos (Česko)
1996	Brno – Żywiec – Lipsko	1703 km	P, 10	Steffen Wesemann (Německo)
1997	Postupim – Żywiec – Brno	1629 km	P, 10	Steffen Wesemann (Německo)
1998	Poznaň – Karlovy Vary – Erfurt	1591 km	10	Uwe Ampler (Německo)
1999	Znojmo – Polkowice – Magdeburg	1613 km	10	Steffen Wesemann (Německo)
2000	Hannover – Kudowa-Zdrój – Praha	1608 km	10	Piotr Wadecki (Polsko)
2001	Lodž – Pilzno – Postupim	1611 km	10	Jakob Piil (Dánsko)
2002	České Budějovice – Saská Kamenice – Varšava	1470 km	10	Ondřej Sosenka (Česko)
2003	Olomouc – Valbřich – Erfurt	1552 km	9	Steffen Wesemann (Německo)
2004	Brusel – Vratislav – Praha	1580 km	9	Michele Scarponi (Itálie)
2005	nekonal se
2006	Linec – Hannover	1297 km	8	Giampaolo Cheula (Itálie)

Legenda:

P = Prolog
E = Epilog

Soutěž družstev

1948 – Polsko
1948 – Polsko
1949 – Francie
1950–51 – Československo
1952 – Velká Británie
1953 – NDR
1954–55 – Československo
1956 – SSSR
1957 – NDR
1958–59 – SSSR
1960 – NDR
1961–62 – SSSR
1963–64 – NDR
1965–66 – SSSR
1967–68 – Polsko
1969 – NDR
1970 – Polsko
1971–72 – SSSR
1973–74 – Polsko
1975–81 – SSSR
1982–83 – NDR
1984–86 – SSSR
1987 – NDR
1988 – SSSR
1989 – NDR
1990 – Československo
1991 – Polsko
1992 – Německo
1993 – Česko I
1994 – Česko
1995 – Polsko
1996–97 – Team Telekom
1998–99 – Mróz
2000 – Nuerberber
2001 – Team Telekom
2002 – Mróz
2003 – CCC-Polsat
2004 – T-Mobile Team
2006 – Unibet.com

Statistiky

Nejvíce vítězství

Celkově
- 5 Steffen Wesemann
- 4 Ryszard Szurkowski, Uwe Ampler
Soutěž spurtérů
- 8 Olaf Ludwig
- 3 Ryszard Szurkowski
Soutěž vrchařů
- 3 Sergej Suchoručenkov, Uwe Ampler, Jaroslav Bílek
Soutěž družstev
- 20 SSSR
- 10 NDR
- 9 Polsko
- 5 Československo
- 3 Team Mroz

Vítězové podle zemí

12 NDR
10 SSSR
7 Polsko, Německo
5 Dánsko
4 Československo
3 Česko
2 Jugoslávie, Francie, Itálie
1 Velká Británie, Bulharsko, Nizozemí

Závod míru v kultuře

Povídka „Když ti to nejede“ z knihy Oty Pavla Plná bedna šampaňského popisuje závodníka Jana Veselého v 10. ročníku Závodu míru. Podle námětu Oty Pavla vznikl roku 1962 film Poslední etapa

Závod míru U23

V roce 2013 došlo k obnovení závodu, avšak se zcela jiným záměrem. Jde o závod národních týmů cyklistů do 23 let, přičemž od sezony 2015 jde o jeden ze tří dílů prestižního seriálu Nations Cup.

Zpočátku byly v programu závodu jen tři etapy, už během čtvrtého ročníku došlo k rozšíření na čtyři etapy. Na start závodu se v minulosti postavily hvězdy současného světového pelotonu jako Tadej Pogačar, Tao Geoghegan Hart, Julian Alaphilippe nebo Marc Hirschi.

Závod míru U23 se jezdí na mimořádně náročných tratích v Jeseníkách, tudíž je perfektní prověrkou kvality pro adepty World Tour.

„Každý rok vidíme, že na Závod míru jezdí silní kluci, které záhy najdete na soupiskách týmů z elitní divize. Jednotlivé reprezentace na Závod míru posílají nejlepší cyklisty. A všichni si pravidelně pochvalují, že naše etapy ukazují sílu všech kluků. Bez nadsázky můžeme říct, že jde o závod srovnatelný s těmi, které jsou někde v Pyrenejích či Alpách,“ říká Leopold König, ředitel Závodu míru do 23 let.

Juniorská soutěž

Několikadenní etapový závod určený pro juniory se každoročně konal v severočeském městě Terezíně a jeho okolí pod názvem Závod míru mládeže. Tento závod se koná dodnes pod mírně pozměněným názvem Závod míru juniorů.

Odkazy

Reference

Literatura

K. Małcużyński, Zygmund Weiss : Kronika wielkiego wyścigu, Ksiażka i wiedza, Warszawa, 1952.02. Adolf Klimanschewsky: Warschau-Berlin-Prag. Ein Erlebnisbericht von der Friedensfahrt 1952. Sportverlag, Berlin, 1953. (polsky)
Brigitte Roszak/Klaus Kickbusch (Redaktion): Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1954. (německy)
VII. Internationale Friedensfahrt. Volkskunstverlag Reichenbach, 1955. (německy)
VIII. Wyscig Pokoju, Zavod Miru, Friedensfahrt. Verlag: Sport i Turystika, Warszawa 1955.
Horst Schubert: Etappengefüster. Sportverlag, Berlin, 1956. (německy)
Horst Schubert u.a.:Jedes Jahr im Mai. Sportverlag, Berlin, 1957. (německy)
Herbert Kronfeld: Zwischen Start und Ziel. Sportverlag, Berlin, 1957. (německy)
Egon Lemke: Giganten der Pedale. Verlag Junge Welt, Berlin, 1958. (německy)
Autorenkollektiv: Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1962. (německy)
Klaus Ullrich: Kluge Köpfe - schnelle Beine. Sportverlag, Berlin, 1963. (německy)
Alles über alle Friedensfahrer. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1964. (německy)
Täves Friedensfahrtlexikon. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1965. (německy)
Klaus Ullrich (Hrsg.): Fahrt der Millionen. Sportverlag, Berlin, 1967. (německy)
Trzdziesci lat Wyscigu Pokoju. Krajowa Agencja Wydawnicza, Warszawa, 1977. (polsky)
Klaus Ullrich: Die große Fahrt. Sportverlag, Berlin, 1977. (německy)
Günter Teske: Das gelbe Trikot. Verlag Neues Leben, Berlin, 1981. (německy)
Klaus Ullrich: Jedes Mal im Mai, Sportverlag, Berlin, 1986, ISBN 3-328-00177-8. (německy)
Ulf Harms: Der verschwundene Friedensfahrer. Militärverlag der DDR, Berlin, 1987, ISBN 3-327-00433-1. (německy)
Gustav-Adolf Schur (Hrsg.): Friedensfahrt, Spotless-Verlag, Berlin, 1995, ISBN 3-928999-47-8. (německy)
Tilo Köhler: Der Favorit fuhr Kowalit: Täve Schur und die Friedensfahrt. Gustav Kiepenheuer Verlag, 1997, ISBN 3-378-01015-0. (německy)
Manfred Hönel/Olaf Ludwig: 100 Highlights Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1997, ISBN 3-328-00717-2. (německy)
Maik Märtin: 50 Jahre Course de la Paix, Agentur Construct, Leipzig, 1998. (německy)
Klaus Ullrich Huhn: Die Geschichte der Friedensfahrt. Spotless-Verlag, Berlin, 2001, ISBN 3-933544-52-1. (německy)
Bogdan Tuszynski/ Daniel Marszalek: Wyscik Pokoju 1948-2001, Verlag FDK Warszawa, Warszawa, 2002, ISBN 83-86244-33-X (polsky)
Andreas Ciesielski: Das Wunder von Warschau, Scheunen-Verlag, Kückenshagen, 2005, ISBN 3-934301-83-5 (německy)
Alan Buttler/Klaus Huhn: Wie die Friedensfahrt "ausgegraben" wurde, NORA Verlagsgemeinschaft Dyck & Westerheide, Berlin, o.J., ISBN 978-3-86557-301-8 (německy)
Rainer Sprehe: Alles Rower? Ein Wessi auf Friedensfahrt. Covadonga-Verlag, Bielefeld 2012, ISBN 978-3-936973-70-9 (německy)
KAŠPAROVÁ, Karolína. Historie cyklistického Závodu míru od roku 1948 do roku 1967. , 2017 [cit. 2019-07-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc.. Dostupné online.
ČAPKOVÁ, Markéta. Historie cyklistického Závodu míru od roku 1968. , 2017 [cit. 2019-07-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc.. Dostupné online.

Audio/Video:

Kopfsteinpflaster und Asphalt. Radio-Feature des MDR. 1 CD. Pool Music und Media, 1998, 4260031180232.
Hagen Boßdorf: Geschichte der Friedensfahrt. VHS-Video. 1997, ISBN 3-328-00770-9.
Friedensfahrt Course de la Paix 1978, Dokumentation des WDR, Köln, 1978
Damals in der DDR. 3 CDs, 2001, BMG 743218855023 (u. a. Friedensfahrt-Fanfare).

Související články

Závod míru U23
Závod míru mládeže respektive Závod míru juniorů
Czech Cycling Tour
Tour de Pologne

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Závod míru na Wikimedia Commons
Historie (polsky)
Neoficiální stránky (anglicky)
Závod míru U23

Navigation

Navigace

Tématické portály