Závojenka olovová

Závojenka olovová
Závojenka olovová
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď	závojenkovité (Entolomataceae)
Rod	závojenka (Entoloma)
Binomické jméno
Entoloma sinuatum (Bull.) P. Kumm., 1871
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Závojenka olovová (Entoloma sinuatum (Bull.) P. Kumm., 1871) je smrtelně jedovatá houba z čeledi závojenkovitých.

Synonyma

• Agaricus fertilis Berk., (1860)
• Agaricus lividus Bull., 1788
• Agaricus sinuatus Pers., 1801
• Entoloma eulividum Noordel., 1985
• Entoloma fertile Gillet, 1887
• Entoloma lividum (Bull.) Quél., 1872
• Rhodophyllus sinuatus (Bull.) Quél., 1888
• Rhodophyllus sinuatus Singer, 1951

Popis

• Klobouk má v průměru 5 - 20 cm, v mládí je polokulovitý až kuželovitý, pak sklenutý s podvinutým okrajem, později plochý a zprohýbaný, se zaobleným hrbolem ve středu. Barvy se vyskytují od bělavé, nažloutlé, našedlé až okrové.Povrch je hedvábně lesklý, hladký, mastný.
• Lupeny jsou prořídlé, široce připojené, ale někdy i se zoubkem, vysoké, v mládí žlutavé, později narůžovělé, nakonec až hnědorůžové.
• Třeň je válcovitý 4 - 12 cm vysoký, 1 - 3 cm tlustý, dole kyjovitě ztluštělý, mohutný, zpočátku bílý, pak nažloutlý, vláknitý, zprvu plný, později dutý. Je křehký.
• Dužnina je bělavá, neměnná,
• chuť příjemná, slabě voní po mouce.

Výskyt

V Česku roste nehojně, zejména v teplejších oblastech a místy zcela chybí. Objevuje se roztroušeně ve skupinách nebo jednotlivě v červnu až září v listnatých lesích pod duby, habry a buky, na hrázích rybníků. Upřednostňuje vápencové podklady.

Účinné látky

Je to silně jedovatá houba. Obsahuje dosud neznámý jed, který působí velice rychle, do dvou hodin po jídle se objevuje zvracení a další příznaky otravy, jež postihuje zažívací ústrojí. Jsou známa i ojedinělá úmrtí.

Možnost záměny

Pozor na možnost záměny za mladé plodnice jedlého hřibu dubového rostoucí ve stejných místech a velmi podobné. Dále je možná záměna za všechny světle zbarvené jedlé houby, rostoucí mimo les, jako je závojenka podtrnka, čirůvka májovka, žampion polní, žampion ovčí.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu závojenka olovová na Wikimedia Commons
• Galerie závojenka olovová na Wikimedia Commons
• Databáze hub na www.hunupa.cz
• Další stránky s relativně podařenou fotkou

Literatura

• SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 88.