Zázvorek
Zázvorek | |
---|---|
Zázvorek žlutý (Roscoea cautleoides) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | zázvorníkotvaré (Zingiberales) |
Čeleď | zázvorníkovité (Zingiberaceae) |
Rod | zázvorek (Roscoea) Roxb., 1810 |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zázvorek[1] (Roscoea), česky též roscea,[2] je rod rostlin z čeledi zázvorníkovité. Jsou to malé na zimu zatahující byliny s pohlednými květy připomínajícími květy orchidejí. Jsou rozšířeny ve vyšších polohách Himálaje, jihozápadní Číny a přilehlých oblastí.
Popis
Zázvorky jsou malé byliny s jednoletými nadzemními nepravými lodyhami, tvořenými bázemi listů, a zkráceným, vertikálním oddenkem. Kořeny jsou svazčité, hlízovité, vřetenovitého tvaru. Listy jsou podlouhlé nebo kopinaté, bez řapíku, na bázi s trubicovitou pochvou. Květy jsou uspořádané ve vrcholových, krátce stopkatých klasech, před rozvinutím krytých listovými pochvami. Kalich je trubicovitý, na jedné straně rozštěpený, na vrcholu se 2 nebo 3 zuby. Korunní trubka je úzká, vyčnívá z kalicha a v ústí se rozšiřuje. Horní lalok bývá vzpřímený a často kápovitý, postranní laloky jsou rozestálé, užší a většinou volné. Pysk, tvořený přeměnou části sterilních tyčinek (staminodií), je velký, celistvý nebo dvoulaločný. Postranní staminodia jsou vzpřímená, petaloidní. Tyčinka je jedna, s krátkou nitkou a čárkovitým prašníkem. Spojidlo na bázi vybíhá v ostruhu. Semeník obsahuje 3 komůrky s mnoha vajíčky a nitkovitou čnělkou zakončenou nálevkovitou bliznou. Plodem je podlouhlá, válcovitá nebo palicovitá tobolka pukající třemi chlopněmi. Semena jsou drobná, s míškem.[3][4]
Rozšíření
Rod zahrnuje 24 druhů. Je rozšířen v oblasti Himálaje od Kašmíru přes severní Indii a Nepál po Bhútán a v jihozápadní Číně (Jün-nan, okrajově S’-čchuan), s izolovanými arelami v Myanmaru, Thajsku a Bangladéši. Centrum druhové diverzity je ve středním Nepálu, druhé v čínském Jün-nanu.[5][6] Zázvorky rostou v nadmořských výškách od 1200 až 4880 metrů. V rámci primárně tropické čeledi zázvorníkovitých představuje tento rod výjimku, neboť je jediným skutečně alpínským rodem a vyskytuje se na sušších, chladnějších a klimaticky extrémnějších stanovištích než ostatní zástupci čeledi.[5]
Ekologické interakce
Květy zázvorků jsou nevonné, mají dlouhou, úzkou korunní trubku a jsou primárně přizpůsobeny opylování hmyzem s dlouhým sosákem. Příkladem může být zázvorek purpurový, který je opylován mouchou druhu Philoliche longirostris z čeledi ovádovití. Dokonce bylo zjištěno, že délka korunní trubky a délka sosáku mouchy jsou sice celkově variabilní, v různých částech areálu však spolu navzájem korelují.[7] Zázvorek žlutý a zázvorek nízký jsou opylovány nespecializovanými včelami, potenciálně jako náhradou za dnes již vyhynulé opylovače s dlouhým sosákem.[8] Druh Roscoea schneideriana roste ve velkých nadmořských výškách, kde je nedostatek opylovačů. V rané fázi kvetení se proto čnělka sklání ke zralému prašníku a tím je zajištěno samoopylení.[9] U druhu Roscoea alpina bylo zjištěno, že mimo schopnosti samoopylení je přenos pylu mezi rostlinami zprostředkován výhradně brouky rodu Mylabris z čeledi majkovití, což je první zjištěná specializace na opylování brouky v rámci celé čeledi. Květy navštěvují i lišajové druhu Macroglossum nycteris, kteří však při sání nektaru z květní trubky nepřicházejí do styku s reprodukčními orgány rostliny a k přenosu pylu tedy nepřispívají.[10]
Taxonomie
Rod Roscoea je v rámci čeledi Zingiberaceae řazen do podčeledi Zingiberoideae a tribu Zingibereae. Fylogenetické studie ukázaly, že rod se člení na dvě vývojové větve, z nichž jedna je rozšířena v Himálaji a druhá v jihozápadní Číně. Dělicí linií mezi areály obou skupin je údolí Brahmaputry. Nejblíže příbuzným rodem je rod Cautleya, rozšířený ve dvou druzích v obdobných oblastech Asie, avšak v nižších nadmořských výškách. Jeho zástupci se odlišují mj. řapíkatými listy a válcovitými kořeny.[5]
Zástupci
- zázvorek ladoňkolistý (Roscoea scillifolia)
- zázvorek nízký (Roscoea humeana)
- zázvorek purpurový (Roscoea purpurea)
- zázvorek tibetský (Roscoea tibetica)
- zázvorek žlutý (Roscoea cautleyoides)[1]
Význam
Zázvorky jsou pěstovány jako ceněné skalničky exotického vzhledu. Sázejí se do chladné, dosti hluboké půdy na poněkud zastíněné stanoviště. Raší pozdě, až v květnu nebo červnu. Mezi běžněji pěstované druhy náleží zejména zázvorek žlutý, zázvorek purpurový, zázvorek ladoňkolistý a druh Roscoea alpina.[11] Byly vypěstovány i různé zahradní kultivary, lišící se zejména barvou květů. S některými druhy se lze setkat i v českých botanických zahradách.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ WU, Delin; LARSEN, Kai. Flora of China: Roscoea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COWLEY, E.J. A Revision of Roscoea (Zingiberaceae). Kew Bulletin. 1982, čís. 36(4).
- ↑ a b c NGAMRIABSAKUL, C.; NEWMAN, M.F.; CRONK, Q.C.B. Phylogeny and disjunction in Roscoea (Zingiberaceae). Edinburgh Journal of Botany. March 2000.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAUDEL, Babu Ram et al. Coevolutionary elaboration of pollination-related traits in an alpine ginger (Roscoea purpurea) and a tabanid fly in the Nepalese Himalayas. New Phytologist. 2016, čís. 211.
- ↑ ZHANG, Z.Q. et al. Reproductive biology of two Himalayan alpine gingers (Roscoea spp., Zingiberaceae) in China: pollination syndrome and compensatory floral mechanisms. Plant Biology. 2011, čís. 13.
- ↑ ZHANG, Zhi-Qiang; LI, Qing-Jun. Autonomous selfing provides reproductive assurance in an alpine ginger Roscoea schneideriana (Zingiberaceae). Annals of Botany. Oct. 2008, čís. 102(4). Dostupné online.
- ↑ PAUDEL, Babu Ram et al. Ginger and the beetle: Evidence of primitive pollination system in a Himalayan endemic alpine ginger (Roscoea alpina, Zingiberaceae). PLoS ONE. July 2017, čís. 12(7). Dostupné online.
- ↑ MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zázvorek na Wikimedia Commons
- Taxon Roscoea ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Peter coxhead, Licence: CC BY-SA 3.0
Roscoea × beesiana 'Monique' growing in the collection of Roland Bream, UK National Collection Holder, Harnage, Shropshire.
Autor:
- Asia_vectorial_map.jpg: Made with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
- derivative work: Peter coxhead (talk)
Distribution of Roscoea species based on Ngamriabsakul, C.; Newman, M.F.; Cronk, Q.C.B. (2000), “Phylogeny and disjunction in Roscoea (Zingiberaceae )”, in Edinburgh Journal of Botany[1], volume 57, issue 1, pages 39–61. Himalayan clade in blue, Chinese clade in red. Black circle shows distribution of Roscoea ngainoi, described in 2008 by Mao, A. A.; Bhaumik, M. (2007, published 2008), “Roscoea ngainoi (Zingiberaceae) sp. nov. from Manipur, India”, in Nordic Journal of Botany, volume 25, issue 5-6, DOI: , pages 299–302
Autor: Peter coxhead, Licence: CC BY-SA 3.0
Roscoea purpurea 'Brown Peacock', growing in the collection of Roland Bream, UK National Collection Holder, Harnage, Shropshire
Autor: peganum from Small Dole, England, Licence: CC BY-SA 2.0
My first Roscoeas from seed, and jolly nice they are too
Autor:
- Roscoea_alpina_120819.jpg: Peter coxhead
- derivative work: Peter coxhead
Roscoea alpina, growing in the collection of Roland Bream, UK National Collection Holder, Harnage, Shropshire
Autor: Peter coxhead, Licence: CC BY-SA 4.0
Roscoea cautleyoides 'Early Purple' growing in the rock garden, RHS Wisley
Autor: J C Shou, Licence: CC BY 3.0
Roscoea cautleyoides groupe Fleurs (Botanisk Have Århus)