Zénón z Eleje

Zénón z Eleje
Narození	490 př. n. l. Velia
Úmrtí	425 př. n. l. (ve věku 64–65 let) Velia
Povolání	filozof, matematik a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zénón z Eleje (řecky Ζήνων ὁ Ἐλεάτης) (cca 490 př. n. l.^? – cca 430 př. n. l.^?) byl předsókratovský řecký filosof. Patřil k jihoitalské tzv. elejské škole, jejíž vůdčí postavou byl Zénónův učitel a přítel Parmenidés. Často se označuje pouze jako Zenón a pak ovšem snadno zamění s mladším Zénónem z Kitia, zakladatelem stoicismu. Již od antiky je Zenón z Eleje znám především díky svým paradoxům, které měly podpořit Parmenidovo učení a popřít učení Pythagorovo.

Učení

O Zénónově životě nevíme téměř nic. Je sice jednou z postav Platónova dialogu Parmenidés, ovšem Platónovi v dialozích nešlo o věrné zobrazení skutečných osob. Aristotelés jej označil za objevitele dialektiky. Svůj hlavní úkol spatřoval v obhajobě Parmenidovy nauky o nedělitelnosti bytí a nemožnosti pohybu; snažil se dokázat, že přijetí opaku vede k neřešitelným rozporům. Pomocí dialektiky dokázal rozebrat a rozostřit argumenty protivníků, takže se jevily pochybné a rozporuplné – proslulé jsou zejména dva argumenty, o nichž hovoří Aristotelés ve Fyzice, které jsou součástí tzv. Zenónových paradoxů:

1. Závod Achilla se želvou
   Achillés stojí v bodě A a želva před ním v bodě B. Achillés je rychlejší, ale když doběhne do bodu B, je želva již v bodě C. Když je Achilles v bodě C, je želva už v bodě D. Vzdálenosti mezi body se neustále snižují, ale podle Zénóna Achilles želvu nikdy nedohoní.
2. Letící šíp
   Letící šíp pozorovaný v jakýkoliv okamžik svého pohybu se nachází na jednom místě, v kterém je de facto v klidu. Pokud je ale v klidu v každém okamžiku svého letu, znamená to, že je v klidu i v čase, což znamená, že se nepohybuje.

Jak je z argumentace zřejmo, Zénón radikálně upřednostňuje formální myšlení před smyslovým vnímáním. Kromě těchto argumentů předložil Zénón mnoho dalších (Proklos hovoří až o 40 paradoxech). Z dnešního hlediska by se mohlo zdát, že si fyzici a matematici s jeho argumenty poradí; nějaký čas se mělo za to, že se to podařilo Newtonovi a Leibnizovi s objevem diferenciálního a integrálního počtu. Součet nekonečné řady může sice být v současném pojetí konečný, jenže staří Řekové byli přesvědčeni, že nekonečná řada je nesmysl, protože se v konečném čase nedá dopočítat do konce. Z filozofického hlediska dokázal ovšem Zénonovy paradoxy popřít již Aristoteles.

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Zénón Eleatský. Sv. 27, str. 585
• Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Zénón z Eleje, str. 448..
• Encyklopedie antiky. Academia: Praha 1973. Heslo Zénón z Eleje, str. 694

Související články

• Aristotelés
• Parmenidés
• Zenónovy paradoxy (aporie)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zénón z Eleje na Wikimedia Commons
• (anglicky)
• Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Zeno of Elea
• Zeno of Elea – MacTutor History of Mathematics
• Plato's Parmenides.
• Aristotle's Physics.
• Diogenes Laertios, Life of Zeno, překlad Robert Drew Hicks (1925)
• Fragments of Zeno