Zítra vstanu a opařím se čajem

Zítra vstanu a opařím se čajem
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	93 min
Žánr	komedie
Námět	Josef Nesvadba
Scénář	Miloš Macourek Jindřich Polák (spolupráce)
Režie	Jindřich Polák
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Petr Kostka (dvojrole) Vladimír Menšík Jiří Sovák Vlastimil Brodský Marie Rosůlková Otto Šimánek Valerie Chmelová Slávka Budínová František Vicena
Hudba	Karel Svoboda
Kamera	Jan Kališ
Střih	Zdeněk Stehlík
Výroba a distribuce
Premiéra	1977
Produkční společnost	Barrandov Studio
Zítra vstanu a opařím se čajem na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zítra vstanu a opařím se čajem je česká filmová sci-fi komedie natočená režisérem Jindřichem Polákem v roce 1977. Jejím ústředním tématem je cestování v čase.

Děj

V Praze roku 1996 funguje společnost Universum, nabízející turistům návštěvy minulosti, různých historických období. Karel Bureš, profesionální pilot stroje času (Petr Kostka), se ráno při snídani udusí rohlíkem. Jeho jednovaječné dvojče, nesmělý chronoplánový konstruktér Jan Bureš (rovněž Petr Kostka), který žije v témže bytě a téhož rána se opařil čajem, se rozhodne přisvojit si identitu svého bratra Karla, a využít cestu do minulosti, aby tak odvrátil Karlovu smrtelnou nehodu. Na pracovišti ale Jan zjišťuje, že Karel byl nejen sukničkář, zapletený do aférek s kolegyněmi, přestože měl krásnou a oddanou snoubenku Evu (Zuzana Ondrouchová), ale také bezcharakterní chamtivec podplacený spolkem starých nacistů, aby jim pomohl dopravit Hitlerovi do roku 1944 kufříkovou vodíkovou bombu a umožnil tak Hitlerovi vyhrát druhou světovou válku. Vedle spiklenců Abarda (Jiří Sovák), Krause (Vladimír Menšík) a Bauera (Vlastimil Brodský) se cesty účastní také nic netušící americký postarší manželský pár, který tvoří Patrick White (Otto Šimánek) a Shirley Whiteová (Marie Rosůlková). Stroj však vzhledem k chybnému naprogramování od nacisty Bauera přistává na správném místě, ale v roce 1941, kdy je Adolf Hitler (František Vicena) na vrcholu moci a nemá důvod sahat po žádné poslední záchraně v podobě zbraně hromadného ničení. Do Hitlerova bunkru je navíc místo bomby omylem přinesen kufr s prádlem paní Whiteové, čímž se spiklenci zcela znemožní. Abard je zajat a popraven svým mladším já, zatímco ostatním se podaří utéct a vrátit do roku 1996. Jan ovšem přistává zpátky v roce 1996 o den dříve, než se uskutečnil start rakety do minulosti, aby mohl zachránit život svého bratra Karla. Krausovi dojde, že Bureš není Karel, ale Jan, a už jej k ničemu nepotřebuje. Proto zavezou sprejem imobilizovaného Jana Bureše na skládku, kde jej Kraus zastřelí dvěma ranami do srdce. Kraus rovněž zlikviduje souběžně existující verze sebe sama a Bauera, ovšem „starého“ Bauera, který měl za úkol zachránit Karla Bureše, zatím přejel náklaďák, takže v tomto časovém bodě zmizí nadobro. Po odeznění imobilizačního spreje "starý" Jan ožívá a zjišťuje, že kulky, které jej měly zabít, zbrzdilo kovové pouzdro startovací karty rakety. Jan se proto vydává zachránit svého bratra Karla, ale přes veškerou snahu to nestihne, takže se setkává už jen s „novým“ Janem, který je přesvědčen, že je to Karel, který se nakonec vzpamatoval a přežil. „Starý“ Jan tedy zůstává v roli Karla, znovu odlétá do minulosti (tentokrát jen s „novým“ Abardem a „starým“ Krausem), ale přes rádio zařídí, že spiklenci jsou nacisty považováni za nepřátelské agenty a hned zlikvidováni. Pak se Jan vrací do své doby a stává se „lepším Karlem“, který má Evu rád a hodlá se s ní oženit. Tělo skutečného a zemřelého Karla Bureše je vhozeno do vany a rozpuštěno detergentem na likvidaci špinavého nádobí.^[1]

Filmový štáb

• Námět: Josef Nesvadba
• Scénář: Miloš Macourek, Jindřich Polák
• Režie: Jindřich Polák
• Kamera: Jan Kališ
• Hudba: Karel Svoboda
• Návrhy kostýmů a výtvarná spolupráce: Theodor Pištěk
• Architekt: Milan Nejedlý
• Výprava: Vladimír Mácha
• Kostýmy: Slávka Šmídová
• Masky: Vladimír Petřina
• Masky autentických postav: Rudolf Hammer, Miloslav Jandera
• Odborní poradci: RNDr. Jiří Mrázek, CSc, PhDr. Zbyšek Svoboda
• Skript: Pavla Marková
• II.režisér: Zdena Pavlátová, Lada Vacková
• II.kameraman: Rudolf Holán
• II.architekt: Josef Kraus
• Triky: Jan Kališ, Milan Nejedlý, Jiří Rumler
• Zvuk: Adolf Böhm
• Střih: Zdeněk Stehlík
• Zást.ved.výroby: Jan Vild, Rudolf Mos
• Výroba: ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1977

Obsazení

Zajímavosti

• Film byl točen i na stanici metra I. P. Pavlova, která posloužila jako interiér raketodromu.
• V roce 2011 vydala česká skupina Kohout plaší smrt album Hužva, v kterém je i píseň „Ráno vstanu a opařím se čajem“, inspirovaná filmem.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Zítra vstanu a opařím se čajem ve Filmovém přehledu
• Zítra vstanu a opařím se čajem v Česko-Slovenské filmové databázi
• Zítra vstanu a opařím se čajem na Kinoboxu