ZU-23-2

ZU-23-2
TypProtiletadlový kanón
Místo původuSSSR
Historie služby
Ve službě1960–dosud
Historie výroby
Navrženokonec 50. let
Výroba1960-dosud
Základní údaje
Hmotnost0,95 t
Délka4,57 m
Délka hlavně2,008 m
Obsluha2
Typ náboje23×152mm
Ráže23mm
Účinný dostřel2,5 km

ZU-23-2 (rusky зенитная установка калибра 23 мм) je dvojhlavňový protiletadlový kanón ráže 23 mm vyvinutý koncem 50. let v SSSR. Do výzbroje sovětské armády byl přijat začátkem 60. let. Později se dostal i do výzbroje armád Varšavské smlouvy a Blízkého východu. V indexu GRAU nese označení 2A13.[1]

Popis

Protiletadlový kanón ZU-23-2 se skládá ze dvou hlavní ráže 23 mm. Hmotnost celého kompletu je 900 kg, účinný dostřel činí 1,5 km do výšky a 2,5 km do dálky. Hmotnost náboje je 190 g. Zbraň je ovládaná 5 až 6člennou posádkou. Reakční doba kanónu je 30 sekund. Zbraň lze použít k ničení nízko letících nebo lehce pancéřovaných pozemních cílů. Po obou stranách se nacházejí zásobníky s 50 kusy nábojů. Zbraň byla v roce 2011 ve výzbroji více než 50 států.[zdroj?!]Ve Finsku, v Polsku, ČR, Slovensku a Íránu prošla řadou různých modernizací zaměřených především na jednoduchost ovládání nebo zvýšení bojového účinku.

Varianty

Sovětský svaz Sovětský svaz

  • ZU-23 první varianta vyrobená v 60. letech.
  • ZU-23M modernizovaná varianta vybavená laserovým dálkoměrem, videokamerou, optickým zaměřovačem s termovizí.

PolskoPolsko Polsko

  • ZU-23-2
  • ZU-23-2S
  • ZU-23-2 Jodek G
  • ZU-23-2MR námořní verze

Česko Česká republika

  • ZU-23-2M2 Vlara

FinskoFinsko Finsko

  • 23 itK 95

ÍránÍrán Írán

  • ZU-23-6 je modernizovaná verze ZU-23 vybavená 6 hlavněmi ráže 23 mm s teoretickou kadencí 6 000 ran za minutu. Tato verze byla představena na přehlídce v Teheránu.

Neregulérní konflikty

  • ZU-23 je - pevně namontovaná na pick-upech - oblíbená mobilní zbraň k podpoře pěchoty zejména u islamistických milicí[2]
  • pod názvem "Separatist" byl ZU-23 nejpozději na počátku r. 2018 v Doněcké národní republice konvertován i na pěchotní zbraň - ostřelovačskou pušku. Před velkým zpětným rázem střelce chrání umístění "Separatista" na pevnou trojnožku.[3]

Reference

  1. ↑ http://articles.janes.com/articles/Janes-Land-Based-Air-Defence/ZU-23-2-Russian-Federation.html
  2. ↑ مدفع 23 يتسهدف شبيحة الاسد. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ @DFRLAB. #MinskMonitor: Separatist Military Industrial Complex [online]. 2018-04-06 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.