ZX Magazín
ZX Magazín | |
---|---|
Datum založení | 1988 |
Datum zániku | 2005 |
Jazyk | čeština |
Žánr | herní časopis |
Periodicita | dvouměsíčník |
Země původu | Česko |
Odkazy | |
ISSN | 1210-4833 |
Číslo ČNB | cnb000359347 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ZX Magazín byl časopis pro uživatele počítačů Sinclair ZX Spectrum, Didaktik, Delta, SAM Coupé a kompatibilních. Vycházel v letech 1988 až 2005. V době, kdy vydavatelem byla společnost Proxima – Software, časopis vycházel jako dvouměsíčník, u dalších vydavatelů docházelo ke skluzu ve vydávání, takže čísel bylo méně.
Obsah časopisu
Jelikož se nejednalo o herní časopis, byla recenzím her a návodům ke hrám věnována pouze asi třetina časopisu. Podstatná část časopisu obsahovala návody k užitkovým programům, popisu hardware (jak vlastního počítače ZX Spectrum, tak i periférií), kurzům programování, úvodu do elektrotechniky. V některých číslech byly reportáže z akcí organizovaných v souvislosti se ZX Spectrem nebo rozhovory s autory programů pro ZX Spectrum a kompatibilní počítače. V časopise byla též zařazena Listárna určená pro odpovědi na dotazy čtenářů.
Zajímavostí časopisu bylo Intro (úvod), které se nacházelo na poslední stránce časopisu.
Vydavatelé časopisu
- 1988 – 1991[1] – David Hertl,
- 1992[2] – 1994[3][4] – Proxima – Software,
- 1995 – 1997 – Zbyněk Vanžura (Heptau)[p 1]
- 1998 – 2005 – Matěj Kryndler (Matsoft).
V roce 1993 bylo časopisu přiděleno ISSN 1210-4833[p 2][p 3]
Historie
V roce 1986 se David Hertl seznámil se Zdeňkem Havlem, díky kterému měl přístup k aktuálnímu dění, například věděl, co právě dělá Fuxoft, co dělá T. R. C., nebo jaké hry se nově objevily v tehdejším Československu, a chtěl tyto informace sdílet.[5] Motivací Davida Hertla k vydávání časopisu byla nízká úroveň zpravodaje 602. ZO Svazarmu Mikrobáze, způsob komunikace v této organizaci a existence polského časopisu Bajtek.[6] V té době nevěděl o existenci zpravodaje Karolinky.[5] Původní název časopisu byl SPEKTRUM, kde K v názvu mělo naznačovat zaměření časopisu na domácí tvorbu.[5] První číslo časopisu, které bylo vydáno jako číslo nulté, vyšlo 1. června 1988 v počtu asi 15 kusů.[5][6] Na vydávání časopisu se s ním podílel Ondřej Kafka. Po reakci Jiřího Pobřísla na vydání prvního čísla, že by vydavatelům přál vydání více než tří čísel, se rozhodl vydat alespoň čtyři čísla.[6] Protože v té době byly vydány nové zákony postihující ilegální vydávání periodik jako hospodářskou kriminalitu, časopis nebyl propagován.[6] Výtisky byly rozeslány několika známým, ti si o časopisu řekli a občas se přidal někdo další.[6] Náklad časopisu tak stoupal velmi pomalu.[6] Pod názvem SPEKTRUM vyšlo 12 čísel, největší náklad jednoho z čísel byl 40 kusů.[5]
Zpočátku vydávání časopisu probíhalo tak, že lidé něco napsali a David Hertl to poskládal do článků. Sestavu posílal Janu Musilovi, který měl přístup ke kopírce a Davidovi Hertlovi posílal zpět balíky s výtisky.[5][6] Výtisky byly pak ručně sešívačkou sešity a rozeslány na adresy. David Hertl aktivně oslovoval potenciální autory a ti mu vždy vyšli vstříc.[6] Mnoho autorů na ZX Magazín nasměroval Petr Jochec, mimo jiné Jana Drexlera nebo Petra Veselého.[5]
Když se Davidovi Hertlovi blížil čas maturity, přemýšlel nad legalizací vydávání časopisu a uvažoval, že by vstoupil do SSM, pod jehož hlavičkou by časopis byl vydáván.[6] Jeho kamarádka předsedkyně SSM na škole M. Baláčková mu ale tuto myšlenku rozmluvila.[5][6] Vydávání časopisu bylo legalizováno až v roce 1990 schválením Federálním úřadem pro tisk a informace a David Hertl se následně musel na finančním úřadě registrovat jako podnikatel. V květnu 1990 začala vycházet Annonce, ve kterém vydávání ZX Magazínu inzeroval.[6] Díky tomu se náklad časopisu zvedl.
Poté, co si Ondřej Kafka založil reklamní agenturu a jeho další spolupracovník Pavel Maňas začal studovat stavebnictví na vysoké škole, zůstal na vydávání časopisu sám.[6] Sám časopis vydával dva roky, ale kvůli náročnosti vydávání a studiu v Praze, postupně začal přemýšlet, že by vydávání časopisu zanechal. V té době by ho ještě vydávání časopisu uživilo, ale protože se začaly objevovat počítače PC XT a PC AT, tušil, že zaměření na počítače Sinclair není cesta do budoucnosti.[6] Dohodl se na předání vydávání časopisu se společností Proxima – Software.[6] David Hertl neměl databázi předplatitelů v počítači, ale v papírové kartotéce, kterou společnosti Proxima – Software předal.[6]
Reference
- ↑ HERTL, David. Vážení,. ZX Magazín. Čís. 6–8/91, s. 3–4, 57.
- ↑ tiráž. ZX Magazín. Čís. 1/92. ISSN 1210-4833.
- ↑ George K. & Universum. Sbohem a šáteček. ZX Magazín. Čís. 6/94, s. 1. ISSN 1210-4833.
- ↑ tiráž. ZX Magazín. Čís. 6/94, s. 1. ISSN 1210-4833.
- ↑ a b c d e f g h PAUČO, J. ZX Magazín. FIFO. Čís. 7, s. 21–22. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o ŠVELCH, Jaroslav. Osmibitové „poblouznění“: Počátky kultury počítačových her v Československu. Praha, 2013. 299 s. Přílohy k disertační práci. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jiří Kraus, DrSc.. s. 53–70. V evidenci kvalifikačních prací je disertační práce vedena pod názvem Vývoj počítačových her jako média a jeho odraz ve specializovaných a mainstreamových médiích, alternativně dostupné na [1]. Dostupné online. ((česky))
Poznámky
- ↑ V roce 1997 nevyšlo žádné číslo časopisu
- ↑ časopis mohl mít přiděleno ISSN dříve, ale od roku 1993 bylo v časopise uváděno. Od roku 1998 opět uváděno nebylo.
- ↑ Podle http://www.worldcat.org/title/zx-magazin-casopis-pro-uzivatele-pocitacu-zx-spectrum-a-kompatibilnich/oclc/320501293 bylo ISSN přiděleno pouze do roku 1996
Externí odkazy
- ZX Magazín[nedostupný zdroj] v evidenci periodického tisku a vydavatelů Ministerstva kultury
- ZX Magazín archiv dostupný online
- Záznam o ZX Magazínu v katalogu Severočeské vědecké knihovny
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“