Zašová
Zašová | |
---|---|
Pohled na Zašovou z Malé Lhoty | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Valašské Meziříčí |
Obec s rozšířenou působností | Valašské Meziříčí (správní obvod) |
Okres | Vsetín |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°28′27″ s. š., 18°2′40″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 084 (2024)[1] |
Rozloha | 22,53 km²[2] |
Nadmořská výška | 338 m n. m. |
PSČ | 756 51 |
Počet domů | 981 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Zašová 36 756 51 Zašová podatelna@zasova.cz |
Starosta | Mgr. Jiljí Kubrický |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zašová | |
Další údaje | |
Kód obce | 545236 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zašová je obec, která se nachází v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel. Skládá se ze dvou částí – Zašové a Veselé, které jsou odděleny řekou Rožnovskou Bečvou.
Obcí prochází silnice I/35, která ji spojuje s nejbližšími městy Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí (obě vzdálena přibližně 7 km). Obec leží pod hřebenem Veřovických vrchů na severu a táhne se přes celou šířku Rožnovské brázdy až ke hřebenům Vsetínských vrchů (jižní část obce Veselá).
Zašová byla v soutěži Vesnice Roku za Zlínský kraj oceněna v roce 2000 Bílou stuhou a v roce 2010 Modrou stuhou.
Části obce
- Zašová
- Veselá
Historie
Obec byla založena na počátku 14. století a náležela k meziříčsko-rožnovskému panství. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1370. Od roku 1549 patřila rodu Žerotínů. V obci působil řád Trinitářů, který zde měl od roku 1728 klášter (zakládací listina byla podepsána 22. října 1722 a obsahovala závazek hraběte Žerotína předat trinitářům i dosud nedokončený kostel).
Po zrušení kláštera za vlády císaře Josefa II. byla budova využívána od roku 1898 jako gobelínová manufaktura, kterou zakladatel Rudolf Schlattauer přestěhoval roku 1908 do Valašského Meziříčí. V roce 1901 tehdejší hranický katecheta a pozdější olomoucký světící biskup Jan Stavěl zřídil v části klášterní budovy útulek pro děti různým způsobem postižené. Položil tak základ k Ústavu svatého Josefa. Roku 1911 také v areálu vznikla dívčí škola - tzv. ústavská škola pro chovanky sirotčince, kterou navštěvovaly ale i dívky z obce. O vyučování se do roku 1920 staralo několik členek Kongregace Školských sester Třetího řeholního řádu svatého Františka z Přerova, které byly povolány na Slovensko. Jejich místa následně zaujaly řeholnice z Kongregace Školských sester de Notre Dame z Horažďovic. Výuka zde byla ukončena v roce 1942 z nařízení německých okupačních orgánů a všechny žákyně přešly do obecné školy.
Po Druhé světové válce byla výuka v dívčí škole krátce obnovena, než ji trvale ukončilo zestátnění všech škol v roce 1949. Třináct Školských sester de Notre Dame byly ze Zašové v září 1950 v rámci komunistické proticírkevní Akce Ř násilně odsunuty do internačního kláštera v Bílé Vodě. Sedm sester mohlo v Zašové i po roce 1950 zůstat a působily jako pečovatelky seniorů v domově důchodců.
Do roku 2015 se v budově nacházel Domov pro osoby se zdravotním postižením, který byl kvůli transformaci sociálních služeb také zrušen. Nyní patří objekt obci. Současná budova školy byla otevřena v roce 1963, původní budova je využívána jako dětský domov.
Železniční stanice byla zřízena v roce 1891, v roce 2010 byla zbourána budova zastávky a nahrazena plechovou boudou. Pošta v obci působí od roku 1889, kino bylo otevřeno v roce 1928, později přestěhováno do nové budovy ve spodní části obce, ke které náležela i tělocvična, a ještě později i s tělocvičnou zrušeno. Nová tělocvična byla postavena v letech 2002–2003 vedle školy. Nedaleko školy byla v roce 2003 dokončena i Orlovna, ve které se nacházejí dvě bowlingové dráhy. Na sklonku roku 2013 byl otevřen „Kulturní dům v Zašové“. V létě 2014 odstartovala rekonstrukce návsi.
V roce 1997 byla velká část obce zasažena povodněmi. Také 24. června 2009 se obcí prohnala blesková povodeň. V roce 2000 schválil Parlament ČR obecní symboly – znak a prapor. Znak vychází ze staré obecní pečeti z roku 1425, která je doplněna lvem ze znaku Žerotínů a křížem řádu Trinitářů.
V obci se tradičně háčkuje specifická forma krajky – tzv. Zašovská kytička. Obec je také známým poutním místem. Tato tradice vychází z pověsti o rytíři zraněném v boji s Turky, který byl Pannou Marií zachráněn a přenesen k pramenu léčivé vody.
Pamětihodnosti a zajímavé lokality
V Zašové:
- Bývalý klášter trinitářů (1722)
- Barokní kostel Navštívení Panny Marie (1725)
- Fojtství
- Poutní areál Stračka s mariánským pramenem
V okolí:
- Hora Radhošť
- Hora Velký Javorník
- Přehrada Bystřička
- Skanzen Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
- Zřícenina Hradu Rožnov
Vybavenost obce
Veřejnými institucemi v obci je základní škola, mateřská škola, dětský domov, pošta, knihovna, zdravotní středisko (dětský lékař, lékař pro dospělé, gynekolog a zubní ordinace) a lékárna. Obec má rozvinuté inženýrské sítě a je plně elektrifikována. Kanalizace je napojena na čističku odpadních vod. V obci je místní rozhlas, kabelová televize (na které obec provozuje vlastní informační kanál), rozvod zemního plynu. V roce 2010 byla ve spodní části obce firmou REN Power CZ spuštěna fotovoltaická elektrárna FVE Zašová s instalovaným výkonem 9,1 MW. Podle seznamu fotovoltaických elektráren je 13. nejvýkonnější v Česku. Od roku 1994 vychází v obci měsíčník Zašovské Noviny, který je obyvatelům k dispozici zdarma. Obec má smlouvu s Městskou policií Valašské Meziříčí, která má pravomoc zasahovat na území obce.
Sport a kultura
Katastrem obce prochází cyklostezka Údolím Rožnovské Bečvy spojující Valašské Meziříčí a Horní Bečvu. Slavnostně otevřena byla 4. června 2010 v Rožnově pod Radhoštěm. Kromě ní jsou v obci k dispozici tenisové kurty, fotbalové hřiště, tělocvična, bowling a motokrosová trať, na jejíž části byl vybudován bikepark. V obci působí fotbalový oddíl, šachový oddíl, kynologický klub a tenisový klub. SDH Zašová se účastní soutěží v požárním útoku a v obci a okolí se dříve jezdil závod 24 hodin na horském kole. Nachází se zde také množství restauračních zařízení, penzion a solná jeskyně.
V dolní části obce se nachází park s bustou T. G. Masaryka a dětským hřištěm. Další park s malou rozhlednou byl vybudován v roce 2010 vedle hřbitova.
27. prosince 2013 byl slavnostně otevřen nově postavený kulturní dům, v němž bude umístěna knihovna, zrcadlový sál a divadelní sál. Návštěvníky slavnostního otevření byl v anketě pojmenován jako „Kulturní dům v Zašové“, namísto dosud užívaného jména Kulturní a informační centrum (KIC). Probíhají v něm divadelní představení, plesy a besedy a je v něm umístěno informační centrum a kavárna.
Na začátku září obec pořádá Zašovské slavnosti, jejichž součástí jsou hudební vystoupení, výstavy a nehudební vystoupení. Od roku 2014 je součástí i Love Food Festival, který nabízí ochutnávky menu lokálních restaurací a farmářské trhy.
V Zašové (v lokalitě Kotěhůlky) je pohádkový orloj, dílo řezbáře Miroslava Španera.[4]
Doprava
Obcí prochází silnice I/35, která je součástí evropské silnice E442 a která obec spojuje s nejbližšími městy Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí (obě jsou vzdálena přibližně 7 km). Do obce zajíždí autobusové linky z Rožnova p. R. a Valašského Meziříčí. Další linky jezdící mezi těmito městy projíždějí dolní částí obce. V obci je i vlaková zastávka na železniční trati Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm.
Významní rodáci a osobnosti spjaté s obcí
- Marie Bernátková (1857–1969), lesní dělnice a pokojská. V období 16. června 1968 až 4. května 1969 byla nejstarší ověřenou žijící osobou na světě.[5]
- Metoděj Jahn (1865–1942), učitel, prozaik a básník[6]
- Jan Stavěl (1869–1938), katolický kněz, pomocný biskup olomoucký. Zakladatel Ústavu svatého Josefa.
- Růžena Staňková (1869–1943), spoluzakladatelka Ústavu svatého Josefa.[7]
- Luděk Jaroň (1874–1935), krejčí, majitel závodu na konfekci v Paříži, člen Československých legií ve Francii.[8]
- Ferdinand Škrobák (1895–1989), hudební skladatel, dirigent[9]
- Jan Nohavica (1896–1919), účastník 1. světové války v řadách Rakousko-uherské armády, od dubna 1918 člen Československých legií v Itálií. Padl po válce při obraně celistvosti Československa v bojích s maďarskou armádou republiky rad.[10]
- Arnošt Borovička (1897–1950), varhaník, dirigent, učitel hudby.[11]
- František Nohavica (1898–1943), nadporučík policie, člen Obrany národa, oběť nacismu.[12]
- Heřman Štíhel (1903–1946), římskokatolický kněz[13]
- Karel Svět (1905–1941), elektromontér, oběť nacismu.[14]
- Metoděj Karel Bystřický (1907–1975), básník, spisovatel, salvatorián
- Alois Zátopek (1907–1985), geofyzik
- Jaromír Václav Daněk (1911–1983), letec-navigátor a voják za druhé světové války[15]
- Marie Košárková (1913–1995), autorka výšivek, držitelka titulu Mistryně lidové umělecké výroby[16]
- Jaroslav Hambálek (1916–1942), odbojář, oběť nacismu.[17]
- Václav Jaroň (1920–2005), učitel a malíř[18]
- Jaroslav Nohavica (1921–1949), římskokatolický kněz[19]
- Stanislav Nohavica (1923–1945), vězeň koncentračního tábora, zahynul při náletu na loď Cap Arcona.[20]
- František Stavinoha (1928–2006), spisovatel
- Richard Sobotka (* 1935), spisovatel[21]
- Martin Kremel (* 1971),[22] jezdec Endura a motokrosu
- Lucie Petruželová (* 2002),[23] tenistka[24]
- Roman Staněk (* 2004), pilot F2
Partnerské obce
- Nová Ľubovňa, Slovensko
Obec spolupracuje také s městy Veľký Meder a Vrútky.
Galerie
- Kostel Navštívení Panny Marie
- Základní škola, v pozadí škola mateřská
- Kulturní centrum
- Obecní úřad
- Galerie garáže - legální streetartový prostor
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Obec Zašová, okres Vsetín: Pohádkový orloj. www.zasova.cz [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online.
- ↑ NĚMEJC, Rostislav. 50 let od úmrtí nejstarší občanky Československa, paní Marie Bernátkové roz. Macurové (1857-1969) [online]. Veselá-Zašová: http://historie.zasova.info/, 2019-04-16 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Básník a spisovatel Valašska – Metoděj Jahn – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Ústav Sv. Josefa v Zašové – OKO BESKYD [online]. 2020-03-09 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ LUDVÍK JAROŇ – LEGIONÁŘ – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ FERDINAND ŠKROBÁK – muzikant – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Pomník legionářům | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ ARNOŠT BOROVIČKA – ZAŠOVSKÝ VARHANÍK – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Nadporučík František Nohavica | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ ZAŠOVSKÝ FARÁŘ P. HEŘMAN ŠTÍHEL – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Karel Svět | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ ZAŠOVSKÝ RODÁK DANĚK JAROMÍR – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ VYŠÍVAČKA MARIE KOŠÁRKOVÁ – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Hambálek | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ UČITEL A MALÍŘ VÁCLAV JAROŇ – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ P. JAROSLAV NOHAVICA – Historie Zašové, Veselé a okolí [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Nohavica | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Richard Sobotka – Regionální osobnost – databáze Osobnosti Valašska. Osobnosti Valašska [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Josef Kremel – Regionální osobnost – databáze Osobnosti Valašska. Osobnosti Valašska [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Lucie Petruželová. Tenisový svět [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Santo Domingo má českou šampionku! Petruželová slaví premiérovou profesionální trofej. Tenisový svět [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
KIC Zasova
Autor: Firebug, Licence: CC BY-SA 4.0
Zasova, CZ, village square with community centre, firehouse and municipal authority in February 2018.
budova základní školy v Zašové, ČR
Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Zašové (okres Vsetín)
Autor: Firebug~cswiki, Licence: CC BY-SA 4.0
Panorama obce Zašová