Zašovice
Zašovice | |
---|---|
Centrum Zašovic od Kaple panny Marie Karmelské | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′30″ s. š., 15°43′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 138 (2024)[1] |
Rozloha | 3,40 km²[2] |
Nadmořská výška | 610 m n. m. |
PSČ | 675 21 |
Počet domů | 53 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Zašovice 2 675 21 Okříšky obec.zasovice@volny.cz |
Starostka | Denisa Šindlerová |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zašovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 591963 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zašovice (německy Zaschowitz, Saschowitz[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 10 km na severozápad od města Třebíče. Žije zde 138[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice, Číchov, Heraltice, Radonín, Okříšky a Přibyslavice.
Přírodní poměry
Nadmořská výška obce je 610 metrů nad mořem. Dominantou je Salátův kopec, vysoký 661 metrů. Nedaleko obce pramení Stařečský potok.
Historie
První zmínky o Zašovicích se nachází v Přibyslavických listech a pochází z roku 1224, dle jiných zdrojů však první písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1386. Od počátku byli součástí Heraltic a s nimi později i brtnického panství.
V roce 1468 po válce s Uhry byly vesnice poblíž Heraltic velmi zpustošeny a některé byly opuštěny a již nebyly obnoveny.[5] Zašovice také zanikly a obnoveny byly až na počátku 16. století. Blízká vesnice Malé Petrůvky však již obnovena nebyla.[6] V roce 1491 byl majetek v Heralticích potvrzen Přibíkovi z Miličína a ten v roce 1505 již svobodný majetek prodal Zdeňkovi a Burianovi z Valdštejna a tím se Heraltice staly majetkem brtnického panství.[5] V tu dobu patřila Brtnice Valdštejnům, roku 1528 byl jediným majitelem rozsáhlého panství Burian z Valdštejna a na Brtnici. Následně pak roku 1600 získal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna. V roce 1662 se stali majiteli Brtnice Collaltové.[7]
V roce 1678 již jsou uváděny čtyři obydlené domy, dalších 6 jich obydleno nebylo. V roce 1856 byla ve vsi postavena kaple. V roce 1870 byly spojeny vesnice Zašovice a Nová Brtnice, kdy Nová Brtnice spadala nově pod Zašovice. Později byl připojen k obci také Radonín. V roce 1892 byla ve vsi postavena jednotřídní škola, ta pak byla zrušena v roce 1974.[6]
V roce 1942 byl ve vsi založen Sbor dobrovolných hasičů a v roce 1947 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byla dolní část vesnice kanalizována, horní část byla kanalizována a propojena vodovodem až v roce 1961. V letech 1966 a 1967 byl postaven kulturní dům, o rok později byla opravena budova školy a postaven kravín. V roce 1972 bylo místní JZD začleněno do JZD Okříšky. V roce 1980 byla obec začleněna pod Okříšky, od roku 1990 je pak obec opět osamostatněna. V roce 2005 byla bývalá budova školy prodána středisku Chaloupky.[6] V roce 2009 získala vesnice právo používat znak a prapor.[8]
V roce 2021 bylo oznámeno, že se připravuje projekt obchvatu obce, jeho stavba má trvat dva roky a dosáhnout ceny 400 milionů korun. Obec má obejít severním směrem.[9]
Do roku 1849 patřily Zašovice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Zašovice pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 272 | 284 | 284 | 275 | 266 | 266 | 275 | 232 | 255 | 219 | 182 | 144 | 127 |
Části obce
- Zašovice
- Nová Brtnice
Mezi lety 1850 a 1895 k obci patřil i Radonín.[12]
Politika
Obec je součástí mikroregionu Černé lesy.
Místní zastupitelstvo
V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Běhal, od roku 2010 tuto funkci zastával Pavel Teplan a od roku 2018 Denisa Šindlerová, později Denisa Černochová.[13]
Volby do Poslanecké sněmovny
2006[14] | 2010[15] | 2013[16] | 2017[17] | 2021[18] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (41,66 %) | ČSSD (27,63 %) | ČSSD (23,25 %) | ANO (31,16 %) | ANO (41,55 %) |
2. | ODS (23,61 %) | KSČM (14,47 %) | KSČM (12,79 %) | KSČM (11,68 %) | Piráti+STAN (20,77 %) |
3. | KSČM (11,11 %) | TOP 09 (13,15 %) | TOP 09 (11,62 %) | Piráti (9,09 %) | SPOLU (14,28 %) |
účast | 70,59 % (72 z 102) | 72,38 % (76 z 105) | 69,92 % (86 z 123) | 75,49 % (77 z 102) | 75,73 % (78 z 103) |
Volby do krajského zastupitelstva
1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[19] | SV (25 %) | SNK (20 %) | 4KOALICE (15 %) | 36,03 % (40 z 111) |
2004[20] | KDU-ČSL (28,2 %) | ODS (23,07 %) | ČSSD (20,51 %) | 41,06 % (39 z 95) |
2008[21] | ČSSD (58,18 %) | ODS (18,18 %) | KSČM (9,09 %) | 53,4 % (55 z 103) |
2012[22] | ČSSD (36,73 %) | Pro Vysočinu (30,61 %) | KSČM (10,2 %) | 49,04 % (51 z 104) |
2016[23] | ČSSD (18,18 %) | KSČM (18,18 %) | TOP 09+SZ (18,18 %) | 42,72 % (44 z 103) |
2020[24] | STAN+SNK ED (27,65 %) | ČSSD (25,53 %) | ANO (17,02 %) | 44,34 % (47 z 106) |
2024[25] | ANO (46,15 %) | Piráti (19,23 %) | ODS+TOP 09+STO (13,46 %) | 48,6 % (52 z 107) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (15 hlasů). Volební účast byla 68,93 %, tj. 71 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 64,42 %, tj. 67 ze 104 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (6 hlasů). Volební účast byla 66,99 %, tj. 69 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů). Volební účast byla 81,19 %, tj. 82 ze 101 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (36 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (29 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (15 hlasů). Volební účast byla 76,61 %, tj. 95 ze 124 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (42 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (39 hlasů). Volební účast byla 73,64 %, tj. 81 ze 110 oprávněných voličů.[28]
Doprava
Obcí prochází silnice druhé třídy II/405.
Pamětihodnosti
Na návsi stojí kaple Panny Marie Karmelské z 19. století. Slouží se zde mše jednou do roka v neděli před svátkem svaté Anny. Podle tradice zde byly nalezeny v 18. století římské mince z období císaře Justiniána. Byly prodány židovským obchodníkům v Třebíči.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 87.
- ↑ a b HOSÁK, Ladislav. Historický mistopis země Moravskoslezské. 2.. vyd. Praha: Academia 1144 s. Dostupné online. ISBN 80-200-1225-7, ISBN 978-80-200-1225-8. OCLC 58412284 S. 7.
- ↑ a b c Z historie obce [online]. Zašovice: Obec Zašovice [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 248 s. S. 135–137.
- ↑ Heraldika - projev starosty obce [online]. Zašovice: Obec Zašovice [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Přípravy na výstavbu obchvatu Zašovic. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2021-10-05 [cit. 2021-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-28.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 358.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 473. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Denisa Šindlerová [online]. Ministerstvo spravedlnosti [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zašovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Zašovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Zašovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Mikroregion Černé lesy
- statistické údaje obce Zašovice
- Skrze úzké Zašovice nadrozměrný transport pro Dukovany neprojede, postaví se obchvat
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple panny Marie Karmelské v Zašovicích, okr. Třebíč.
Znak Zašovic. Ve stříbrno - zeleně děleném štítě nahoře vyrůstající zelená poutnická hůl mezi dvěma zelenými růžemi se stříbrnými semeníky, dole stříbrná hlava anděla s křídly.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Zašovic, okr. Třebíč.