Zabargad
| Zabargad | |
|---|---|
 Ostrov Zabargad | |
  Zabargad | |
| Stát |  Egypt |
| Topografie | |
| Zeměpisné souřadnice | 23°36′35″ s. š., 36°11′45″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zabargad je největší z ostrovů Mareine Park Islands v Rudém moři, podmořského parku na jihu Egypta v guvernorátu Al-Bahri al-Ahmari. V minulosti tady faraoni, Římané a v poslední době Egypťané těžili zelené minerály olivíny. Dnes je to poklidný ostrov s tyrkysovou lagunou. Povrch tohoto trojúhelníkovitého ostrova je 5 km² a dominují mu poměrně zašpičatělé pahorky. Jeho pláže přitahují želvy, které zde kladou vajíčka, potápěči je potkávají hlavně v srpnu.
Zabargad, jehož nejvyšší bod se nachází v nadmořské výšce 234 metrů, leží ve vzdálenosti 46 km jihovýchodně od Ras Banas. V minulosti nesl tento ostrov název Topazos, později se stal ostrovem svatého Jana. Dnes je již neobydlený, v místních dolech se však po celých 3 500 let těžily olivíny. Podle legendy byl ostrov zamořen hady, takže těžba drahokamu byla velice nepříjemná do doby, kdy je podnikavý faraon nechal odvézt do moře.[1]
Ponory se uskutečňují převážně na chráněné jižní straně, kde jsou úžasné korálové sloupy navzájem spojené a propojené a vytvářejí tak malou stěnu protkanou klikatými tunely. Písčina se pozvolna svažuje do 20 m, kde začíná stěnou strmě padat dolů. Na svahu několik korálových věží, každá z nich je jedinečná.
Běžně tu spatříte pomce, klipky, kanice a murény a na písku se skrývají trnuchy modroskvrnné a ropušnice. Nad vrcholem útesu křižují kranasi a občas i tuňáci, zatímco na písčité plošině odpočívají žraloci leopardí a žraloci chůvy.
U pobřeží leží i několik vraků, jako například vrak německé potápěčské lodě Neptun. Ta se zde potopila 29. dubna 1981 poté, co ji za špatného počasí a problémy se startováním vrhlo moře na skaliska. Její zbytky leží rozptýleny na strmě se svažujícím útesu v hloubkách mezi 15 a 30 m. V západním konci jižní zátoky leží téměř neporušený vrak 70 m dlouhé ruské nákladní lodě, její historie, ale zatím zůstává neobjasněna. Údajně je tu potopený i britský parník Maidan, který zde ztroskotal v roce 1923.
Související články
Odkazy
Reference
- ↑ Peridot History and Lore. www.gia.edu [online]. Dostupné online.
