Zabil jsem Einsteina, pánové…
| Zabil jsem Einsteina, pánové… | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 95 minut |
| Žánr | komedie |
| Námět a scénář | Josef Nesvadba Miloš Macourek Oldřich Lipský |
| Režie | Oldřich Lipský |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jiří Sovák Jana Brejchová Lubomír Lipský Iva Janžurová Petr Čepek Stella Zázvorková Helena Růžičková Andrea Čunderlíková Václav Vydra ml. Otto Lackovič Miloš Kopecký Josef Kemr Jiří Hálek Josef Hlinomaz Vladimír Hlavatý Karel Effa |
| Produkce | Jiří Krejčí |
| Hudba | Vlastimil Hála |
| Kamera | Ivan Šlapeta |
| Kostýmy | Fernand Vácha Theodor Pištěk ml. Magdalena Lautnerová |
| Střih | Miroslav Hájek |
| Zvuk | Jiří Kejř |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 27. února 1970 |
| Produkční společnost | Filmové studio Barrandov |
| Distribuce | Ústřední půjčovna filmů |
| Zabil jsem Einsteina, pánové… na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zabil jsem Einsteina, pánové… je filmová sci-fi komedie natočená v Československu roku 1969. Film o délce 95 minut s tématem cestování v čase režíroval Oldřich Lipský.
Děj
Na Zemi je lidstvo v roce 1999 nespokojeno s vývojem, protože ženám rostou vousy a nemohou mít děti. Za vše asi mohou nukleární fanatici s G-bombou. Profesor David Moore upozorní na to, že G-bomba je vlastně důsledek objevů Alberta Einsteina a navrhne vyslání expedice, která vrátí časem o 88 let zpět s cílem fyzika zabít během jeho pobytu v Praze tím, že na něj má spadnout lustr. Expedice se však nezdaří, když se členka výpravy, historička Gwen Williamsová do Einsteina zamiluje a další člen výpravy profesor Frank Pech se z ní vůbec nevrátí, protože se v důsledku změn historie vlastně vůbec nenarodí. Další expedice profesora Moora se v Praze utká se členy bandy nukleárních fanatiků profesora Granta, kteří se smrti Einsteina snaží zabránit; spojí se historičkou Williamsovou, která z lásky Einsteina sice zachrání před atentátem, ale zároveň ho přesvědčí, že je mizerný fyzik, ale skvělý houslista. Einstein tedy neučiní své objevy, jenže místo nukleárních fanatiků v roce 1999 svět ohrožují fanatici chemičtí; v důsledku jejich fertilizačního plynu mužům rostou ňadra a jsou neplodní.
Ve filmu dochází k řadě vtipných zádrhelů, k časovým paradoxům atd.[1]
Herecké obsazení
| Jiří Sovák | profesor David Moore |
| Jana Brejchová | doktorka Gwen Williamsová, historička |
| Lubomír Lipský | profesor Frank Pech |
| Iva Janžurová | Betsy, Frankova žena |
| Petr Čepek | Albert Einstein |
| Svatopluk Beneš | Giacometti, tajemník OSN |
| Jan Libíček | Smith, člen bandy |
| Viktor Maurer | Snyder, sekretář OSN |
| Stella Zázvorková | Wertheimová |
| Helena Růžičková | kuchařka |
| Andrea Čunderlíková | klapka |
| Václav Vydra ml. | režisér |
| Miloš Kopecký | Guido Wertheim, bankéř |
| Josef Kemr | prof. Hughes |
| Jiří Hálek | muž s knírkem, člen bandy |
| Josef Hlinomaz | velitel policie |
| Vladimír Hlavatý | rada Vágner |
| Karel Effa | zástupce velitele policie |
| Radoslav Brzobohatý | profesor Robert Grant |
| Jaroslav Štercl | vrchní Franz, nešikovný číšník |
| Otto Lackovič | asistent |
| Helena Růžičková | kuchařka |
| Josef Hlinomaz | policejní inspektor |
| Jiří Krampol | asistent |
| Josef Bláha | ředitel ústavu |
| Josef Beyvl | chlípný profesor Wurm |
| Regina Rázlová | skriptka |
| Dana Hlaváčová | komorná Emilka |
| Svatopluk Skládal | nosič |
| Oldřich Musil | rektor Rath |
| Mirko Musil | delegát – muž s ňadry |
| Jiří Lír | lékárník Lier |
| Stella Májová | manželka |
| Ljuba Skořepová | dáma s lorňonem |
| Jan Pohan | pobočník |
| Zdeněk Braunschläger | jídlonoš |
| Oldřich Velen | dirigent v Národním divadle |
Zajímavosti
- V tomto filmu se objevila pravděpodobně první (leč fiktivní) selfie tyč světa.[2]
- Albert Einstein se roku 1911 skutečně nacházel v Praze.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 153.
- ↑ MARTINŮ, Ondřej. První roztahovací selfie tyč se objevila v českém filmu z roku 1969. Mobil iDNES.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
- ↑ http://iforum.cuni.cz/IFORUM-10722.html
Literatura
- ČERMÁK, Stanislav. Zabil jsem Einsteina, pánové. Filmfaroniáda pro filmfany. Ikarie: měsíčník science fiction. Praha: Mladá fronta, září 1992, roč. 2, č. 9/92, s. 62. ISSN 1210-6798.
Externí odkazy
- Zabil jsem Einsteina, pánové… ve Filmovém přehledu
- Zabil jsem Einsteina, pánové… v Česko-Slovenské filmové databázi
- Zabil jsem Einsteina, pánové… na Kinoboxu
- Zabil jsem Einsteina, pánové… v Internet Movie Database (anglicky)
- Zabil jsem Einsteina, pánové! – místa natáčení na Filmová místa.cz
- Lubomír Lipský tvrdí, že zabil Einsteina. Československý filmový týdeník [online]. 1970 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“