Zabrušany (hradiště)

Zabrušany
Rozoraný val mezi předhradím a střední částí hradiště
Rozoraný val mezi předhradím a střední částí hradiště
Základní informace
Zánikpřelom 11. a 12. století
Poloha
AdresaZabrušany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°36′26,53″ s. š., 13°47′14,34″ v. d.
Zabrušany
Zabrušany
Další informace
Rejstříkové číslo památky43256/5-2753 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zabrušany (též Švédské šance) jsou pravěké a raně středověké hradiště u stejnojmenné obce v okrese Teplice. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka.[1] Nachází se na ostrožně, která od sebe odděluje vesnice Zabrušany a Všechlapy. Vrcholová plošina dosahuje nadmořské výšky 225 metrů a okolní terén převyšuje o deset metrů. Pod severním a severozápadním svahem je vodní nádrž Všechlapy.[2]

Historie

Plošina byla podle archeologických nálezů osídlena již lidem kultury s nálevkovitými poháry a v době halštatské.[3] Nejstarší opevnění na ní prokazatelně vzniklo už v eneolitu.[4] Další opevněné hradiště však bylo postaveno až v devátém století. Svůj sídelní význam ztratilo ve druhé polovině desátého století, když se správním centrem kraje stala Bílina. Nadále však bylo udržováno jako vojenský opěrný bod až do přelomu jedenáctého a dvanáctého století.[3] V roce 1973 spojil Jiří Sláma hradiště se zmínkou o „civitas Wiztrachi ducis“ (hradu knížete Vistracha) uvedenou ve Fuldských letopisech a vztaženou k roku 857.[5] Pokud tomu tak je, představuje zabrušanské hradiště jedno ze sídel nepřemyslovských knížat, které přetrvalo do doby dlouho po připojení severozápadních Čech k Českému knížectví.[6]

Popis

Svahy ostrožny byly ve středověku terasovitě upraveny a na vrcholu pravděpodobně ohrazeny lehčím opevněním typu palisády. Z jihovýchodní strany však byla ostrožna snadno přístupná, a proto zde postupně vznikla trojice příčných valů s příkopy. Opevněná plocha dosahuje rozlohy 5,5 hektarů. Střední a vnitřní hradba byla v průběhu času téměř rozorána, a proto se dochovala jen v podobě nevýrazné terénní vlny. Terén před vnější hradbou byl silně pozměněn průběhem silnice ze Zabrušan do Všechlap, které vede v místech bývalého prvního příkopu.[6]

Vnější hradba měla nejprve dřevohlinitou konstrukci, ale později byla zesílena 70 cm silnou zadní zdí, která těleso hradby vyztužila a zvýšila její šířku na deset metrů. Střední hradbu tvořil hlinitý val s palisádou na vrcholu. V mladší fázi však byla zesílena čelní zdí z nasucho kladených kamenů a dřevěnou komorovou konstrukcí vyplněnou kameny a hlínou. Její šířka dosahovala osmi metrů a chránil ji příkop hluboký 1,5 metru. Podobným způsobem byla postavena také vnitřní hradba, kterou však chránil mnohem větší příkop hluboký až čtyři metry a široký třináct metrů. Výška jednotlivých hradeb se pohybovala okolo čtyř metrů.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-18]. Identifikátor záznamu 155528 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Zabrušany, s. 351–352. 
  4. ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 38. (česky, německy) 
  5. ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 170. 
  6. ↑ a b c LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 272 s. ISBN 80-7277-308-9. Kapitola Švédské šance u Zabrušan, s. 176–182. 

Literatura

  • KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Zabrušany, s. 440–442. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic