Zadov
Zadov | |
---|---|
Zadov | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Stachy |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°4′ s. š., 13°37′56″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 6 (2021)[1] |
Katastrální území | Stachy |
Nadmořská výška | 880–1070 m n. m. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zadov | |
Další údaje | |
Kód ZSJ | 153427 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zadov je lyžařské středisko a základní sídelní jednotka obce Stachy v okrese Prachatice. Leží 5 km jihozápadně od Stach a 30 km západně od Prachatic.
Tato horská osada se nachází na horských loukách severovýchodního okraje Kvildských plání – na východním svahu Churáňovského vrchu (1120 m) v nadmořské výšce 880–1070 m, nad údolím říčky Spůlka. Nejvyšší polohy vesnice tvoří osada Churáňov.[2]
Historie
Území dnešního Zadova bylo součástí šumavských hvozdů a patřilo panovníkovi. Osídlení, které zde mělo zpočátku podobu roztroušených samot, vznikalo až v 18. století díky rozvoji sklářství, které se sem šířilo z nižších poloh (u blízkého Nového Dvora pracovaly dvě sklářské hutě již od 2. poloviny 17. století).[3] Nejstarší stavbou zde patrně byl Pucherský mlýn na Spůlce (založený kolem roku 1700), který drtil křemen pro výrobu skla z 2 km vzdáleného lomu U kyzu.
Od 18. století zde Králováci ze stašské rychty zakládali také pastviny na kamenitých, chudých půdách, na nichž se vytvořila typická vegetace s jalovcem obecným, smilkou tuhou a vřesem. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1850. Typickou zástavbou zde byla roubená stavení šumavského typu pod polovalbami. Několik se jich dochovalo do současnosti – např. stavení čp. 25.
Lyžařské středisko
Na Zadově se nachází lyžařský areál pro sjezdové i běžecké lyžování. Ve sjezdařském areálu je celkem 7 sjezdovek (délka 4,5 km, většinou lehké až střední obtížnosti), 4 vleky, 2 lanovky (lanová dráha Zadov – Kobyla z roku 2006 má délku 724 m a převýšení 153 m; lanová dráha Zadov – Churáňov z roku 1979 má délku 906 m a převýšení 188 m). Běžecký stadion se nachází na horním okraji Zadova, v těsné blízkosti Churáňovského vrchu. V sezóně se tu udržují závodní běžecké tratě v délce od dvou do patnácti kilometrů. Dne 14. ledna 1983 se tu jel závod Světového poháru v běhu na lyžích žen na 10 km.[4]
V tomto areálu často trénovala i závodila Kateřina Neumannová, která zde ke konci své kariéry zakoupila pozemek, postavila chalupu a provozuje ji jako penzion s komfortními apartmány.[5]
Skokanský můstek
V roce 1978 tu byl postaven také na svou dobu moderní skokanský můstek (rekord můstku je 95 m a drží jej Pavel Ploc[6]). V roce 1993 byla vrcholová plošina můstku ve výšce 32 m nad zemí zpřístupněna turistům a několik let sloužila jako vyhlídková věž. V současnosti (2015) je můstek opraven a provozován jako rozhledna. Na jihozápadní stěně byla zřízena 20m horolezecká stěna. Majitelem je Česká unie sportu (ČUS).
Letní turistika
V okolí Zadova je velké množství značených cyklostezek a turistických tras. K nim patří i 7 km dlouhá naučná stezka kolem Churáňovského vrchu, která začíná u hotelu Churáňov a odtud vede po horských loukách ke Klostermannovým skalám (zastavení číslo 5). Ze stezky se otevírají výhledy na stašskou kotlinu, Vimperskou vrchovinu, Javorník, Vacovsko, Věnec, Kohoutovou a vrchy u Vodňan. Jihozápadní partie Churáňovského vrchu chrání přírodní památka Malý Polec.
Další fotografie
Pláně v Zadově
Chalupy pod Churáňovem
Věž skokanského můstku (stav r. 2000)
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava - příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 84.
- ↑ URBAN, Ivo. Norky dominovaly na Zadově: Třetí závod světového poháru: 3. Paulů, 6. Jeriová. Rudé Právo. 1983-01-15, roč. 63, čís. 12, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Chalupa Katky Neumannové [online]. Chalupa Katky Neumannové, 2009 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. ISBN 80-902590-4-9. Kapitola Šumava, s. 103.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zadov na Wikimedia Commons
- Lyžařský areál Zadov
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Chalupy v Zadově, části Stach na Šumavě, těsně pod Churáňovským vrchem
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Churáňov - skokanský můstek. Vrcholová plošina můstku ve výšce 32 m nad zemí sloužila v roce 2000, kdy byla fotografie pořízena, jako vyhlídková věž.
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Pláně v Zadově, části Stach na Šumavě, těsně pod Churáňovským vrchem
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Chalupy v Zadově, části Stach na Šumavě, těsně pod Churáňovským vrchem