Zahořanský potok (přítok Vltavy)
Zahořanský potok | |
---|---|
Okrouhlo, Zahořany, Zahořanský potok | |
Základní informace | |
Délka toku | 14,0 km |
Plocha povodí | 51,2 km² |
Průměrný průtok | 0,07 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-09-03-1650-0-00 |
Pramen | |
v Psárech 49°56′58,94″ s. š., 14°32′8,08″ v. d. okolo 385 m n. m. | |
Ústí | |
do Vltavy (Vranská přehrada) 49°53′35,44″ s. š., 14°24′15,35″ v. d. 200 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Středočeský kraj – Psáry, Libeř, Zahořany) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zahořanský potok dříve nazývaný též Libřice je pravostranný přítok řeky Vltavy v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Délka toku činí 14,0 km. Plocha povodí měří 51,2 km².[1]
Průběh toku
Potok pramení v severní části obce Psáry v nadmořské výšce okolo 385 m. V Psárech jej zleva posiluje první větší přítok, který se nazývá Sulický potok. Mezi Psáry a Libří, kterou protéká, zadržuje jeho vody nádrž Mordýřka. Zahořanský potok směřuje převážně na jihozápad a zařezává se do strmého údolí. Od Libře teče na severní hranici Jílovského zlatonosného revíru pod zalesněnými svahy k Zahořanům, před nimiž z pravé strany přibírá Libeňský potok. Posledním významnějším přítokem je Zlatý potok přitékající zprava z Pražské plošiny. Těsně před ústím do řeky Vltavy (Vranská přehrada) jej překonává železniční trať č. 210. Zahořanský potok tvoří hranici mezi Pražskou plošinou a Benešovskou pahorkatinou.
Turistika
Po téměř celé své trase je potok sledován modrou turistickou značkou, která jej překonává 10 brodů, z nichž jsou pouze 3 přemostěné lávkou lávkou. Využívají ji pěší turisté a také cyklisté na horských kolech.[2] Za velké vody se dá potok sjet na kajaku nebo kanoi. Vodácká obtížnost je WWII.[3]
Větší přítoky
- levé – Sulický potok
- pravé – Libeňský potok, Zlatý potok
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 0,07 m³/s.[4]
Zajímavosti
Na dolním toku se nacházejí trampské osady vzniklé již ve třicátých letech 20. století.
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Cyklotrasa přes brody Zahořanského potoka
- ↑ Splutí Zahořanského potoka na kajaku
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 306.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahořanský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Zahořanský potok