Zahořany (Kovářov)

Zahořany
Zahořany, pohled od silnice č. 102
Zahořany, pohled od silnice č. 102
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel141 (2021)[1]
Katastrální územíZahořany (7,48 km²)
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ399 01
Počet domů102 (2021)[2]
Zahořany
Další údaje
Kód části obce189901
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zahořany (německy Sahorschan) jsou malá vesnice, část obce Kovářov v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží pět kilometrů severně od Kovářova a patnáct kilometrů severně od Milevska.

Historie

Bývalé středověké městečko ležící na úpatí Koňského vrchu bylo poprvé připomínáno v roce 1323 v listině Jana Lucemburského a patřilo Zvíkovu.[3] V roce 1575 koupil městečko společně se Zvíkovem Kryštof ze Švamberka. Od roku 1608 připadly Zahořany orlickému panství. Za třicetileté války bylo městečko téměř úplně zničeno. V letech 1771–1772 velký hladomor a epidemie moru způsobily úpadek. Vojenské přesuny a válečné útrapy měly za následek že kromě 26 domů bylo město zcela vypáleno. Koncem 18. století a na počátku 19. století vznikala na troskách bývalého městečka nová vesnice.[3]

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1891, obecní knihovna roku 1921.[4]

V roce 1930 bylo evidováno 60 domů a 294 obyvatel. Škola a fara byla v Lašovicích, lékař v Kovářově, pošta a četnictvo v Klučenicích.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel438381370389351313294210235219195153151145141
Počet domů4552575661626066545750679194102

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1984 Zahořany byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Milevsko, ale od roku 1960 v okrese Písek. Od 1. ledna 1985 jsou částí obce Kovářov v okrese Písek. V letech 1850–1984 k obci patřily Lašovice a Žebrákov a v letech 1961–1984 také Chrást, Onen Svět a Předbořice.[7]

Pamětihodnosti

  • Na návsi stojí od roku 1837 kaplička zasvěcená Panně Marii. Původně zde stávala dřevěná zvonička. Kaple byla opravena roku 1887 na náklady obce. K další opravě kaple došlo v roce 1950 a v poté 1999. V roce 1902 byl do kaple pořízený zvon, který byl později za druhé světové války zrekvírovaný. Byl provizorně nahrazený odbíjecím zvonkem z hodin, které byly umístěné na Orlickém zámku a které zapůjčil místnímu starostovi kníže Schwarzenberg. Tento hodinový strojek byl používán až do roku 1950, kdy byl zavěšen nový zvon.[8]
  • Ve vsi je několik ukázek lidové architektury ze 17. a 18. století.
  • Mezi kulturní zajímavosti patří sloupová boží muka (obětem moru a třicetileté války) vlevo od silnice do Lašovic na hřbetu zvaném Babiny. Boží muka jsou vysoká pět metrů, v průměru měří dva metry, jsou lehce nachýlená. V horní části jsou ze všech stran výklenky pro sošky. Původně na nich prý býval letopočet 1626 a prosebné a děkovné nápisy. Tyto nápisy byly obnoveny roku 1925, ale kvůli povětrnostním vlivům nejsou znatelné. Tento objekt je jednou z nejstarších staveb v regionu. Byl opraven roku 1994, posléze roku 2007.[9] Tato boží muka byla postavena zahořanským starostou Melicharem okolo roku 1840 jako projev poděkování za ukončení moru a k uctění památky padlých v třicetileté válce.[3] Boží muka jsou vedena v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Boží muka zvaná na Doubravce jsou poblíž předchozích. Na podstavci je datace 1891. Jako poděkování za narození syna je nechala v tomto roce vztyčit rodina Bláhova z obce. V roce 1999 byly opraveny. Lípa, která roste vedle, byla vysazena ve stejném roce.[10]
  • Kamenný kříž na nedalekém Koňském vrchu je z roku 1901. Nechal jej postavit jako projev díků četník z Kostelce nad Vltavou. Jeho kolega při pronásledování pytláků zahynul. Kříž se zbortil roku 1952 a dva roky poté byl znovu opravený a vztyčený.[11] Podle pověstí se tady na Koňském vrchu odbývaly koňské trhy. Okolo roku 1770 za období hladomoru a morové nákazy byl zde zřízen morový hřbitov, protože lašovický hřbitov kapacitně nepostačoval.[3]
  • Kamenný Hrochův kříž z roku 1891 se nachází na křižovatce silnic z Kovářovova do Lašovic a do Zahořan.[12]
  • Dřevěný Pintův kříž je vysoký zhruba čtyři metry a je umístěný na soukromém pozemku v zahradě na Pelechách od roku 1889.[13]
  • Venkovská usedlost čp. 26 je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Významní rodáci

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 121. 
  4. a b Kytka, str. 122.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 653, 274, 675, 191, 397, 458. 
  8. ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 239. [dále jen Šimečková]. 
  9. Šimečková, str. 242.
  10. Šimečková, str. 244.
  11. Šimečková, str. 246.
  12. Šimečková, str. 245.
  13. Šimečková, str. 247.
  14. Šimečková, str. 238.

Externí odkazy

Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Zahořany (Kovářov) okres Písek (07).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Usedlost čp. 26 ve vsi. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Zahořany (Kovářov). Boží muka Na Babínech. (4).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled. Boží muka na Babínech. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Zahořany (Kovářov) okres Písek (09).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaplička zasvěcená Panně Marii na návsi. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Zahořany-Kovářov.JPG
Autor: Petr Wudi, Licence: CC BY 3.0
Vesnice Zahořany, obec Kovářov, okres Písek
Zahořany (Kovářov). Pohled na boží muka na Doubravce z roku 1891. (1).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na boží muka na Doubravce z roku 1891. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Zahořany (Kovářov). Celkový pohled na boží muka na Doubravce z roku 1891. (5).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na boží muka na Doubravce z roku 1891. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.