Zahořany (Kovářov)
Zahořany | |
---|---|
Zahořany, pohled od silnice č. 102 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Kovářov |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°32′45″ s. š., 14°16′ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 141 (2021)[1] |
Katastrální území | Zahořany (7,48 km²) |
Nadmořská výška | 500 m n. m. |
PSČ | 399 01 |
Počet domů | 102 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Zahořany | |
Další údaje | |
Kód části obce | 189901 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zahořany (německy Sahorschan) jsou malá vesnice, část obce Kovářov v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží pět kilometrů severně od Kovářova a patnáct kilometrů severně od Milevska.
Historie
Bývalé středověké městečko ležící na úpatí Koňského vrchu bylo poprvé připomínáno v roce 1323 v listině Jana Lucemburského a patřilo Zvíkovu.[3] V roce 1575 koupil městečko společně se Zvíkovem Kryštof ze Švamberka. Od roku 1608 připadly Zahořany orlickému panství. Za třicetileté války bylo městečko téměř úplně zničeno. V letech 1771–1772 velký hladomor a epidemie moru způsobily úpadek. Vojenské přesuny a válečné útrapy měly za následek že kromě 26 domů bylo město zcela vypáleno. Koncem 18. století a na počátku 19. století vznikala na troskách bývalého městečka nová vesnice.[3]
Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1891, obecní knihovna roku 1921.[4]
V roce 1930 bylo evidováno 60 domů a 294 obyvatel. Škola a fara byla v Lašovicích, lékař v Kovářově, pošta a četnictvo v Klučenicích.[4]
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 438 | 381 | 370 | 389 | 351 | 313 | 294 | 210 | 235 | 219 | 195 | 153 | 151 | 145 | 141 |
Počet domů | 45 | 52 | 57 | 56 | 61 | 62 | 60 | 66 | 54 | 57 | 50 | 67 | 91 | 94 | 102 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1984 Zahořany byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Milevsko, ale od roku 1960 v okrese Písek. Od 1. ledna 1985 jsou částí obce Kovářov v okrese Písek. V letech 1850–1984 k obci patřily Lašovice a Žebrákov a v letech 1961–1984 také Chrást, Onen Svět a Předbořice.[7]
Pamětihodnosti
- Na návsi stojí od roku 1837 kaplička zasvěcená Panně Marii. Původně zde stávala dřevěná zvonička. Kaple byla opravena roku 1887 na náklady obce. K další opravě kaple došlo v roce 1950 a v poté 1999. V roce 1902 byl do kaple pořízený zvon, který byl později za druhé světové války zrekvírovaný. Byl provizorně nahrazený odbíjecím zvonkem z hodin, které byly umístěné na Orlickém zámku a které zapůjčil místnímu starostovi kníže Schwarzenberg. Tento hodinový strojek byl používán až do roku 1950, kdy byl zavěšen nový zvon.[8]
- Ve vsi je několik ukázek lidové architektury ze 17. a 18. století.
- Mezi kulturní zajímavosti patří sloupová boží muka (obětem moru a třicetileté války) vlevo od silnice do Lašovic na hřbetu zvaném Babiny. Boží muka jsou vysoká pět metrů, v průměru měří dva metry, jsou lehce nachýlená. V horní části jsou ze všech stran výklenky pro sošky. Původně na nich prý býval letopočet 1626 a prosebné a děkovné nápisy. Tyto nápisy byly obnoveny roku 1925, ale kvůli povětrnostním vlivům nejsou znatelné. Tento objekt je jednou z nejstarších staveb v regionu. Byl opraven roku 1994, posléze roku 2007.[9] Tato boží muka byla postavena zahořanským starostou Melicharem okolo roku 1840 jako projev poděkování za ukončení moru a k uctění památky padlých v třicetileté válce.[3] Boží muka jsou vedena v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
- Boží muka zvaná na Doubravce jsou poblíž předchozích. Na podstavci je datace 1891. Jako poděkování za narození syna je nechala v tomto roce vztyčit rodina Bláhova z obce. V roce 1999 byly opraveny. Lípa, která roste vedle, byla vysazena ve stejném roce.[10]
- Kamenný kříž na nedalekém Koňském vrchu je z roku 1901. Nechal jej postavit jako projev díků četník z Kostelce nad Vltavou. Jeho kolega při pronásledování pytláků zahynul. Kříž se zbortil roku 1952 a dva roky poté byl znovu opravený a vztyčený.[11] Podle pověstí se tady na Koňském vrchu odbývaly koňské trhy. Okolo roku 1770 za období hladomoru a morové nákazy byl zde zřízen morový hřbitov, protože lašovický hřbitov kapacitně nepostačoval.[3]
- Kamenný Hrochův kříž z roku 1891 se nachází na křižovatce silnic z Kovářovova do Lašovic a do Zahořan.[12]
- Dřevěný Pintův kříž je vysoký zhruba čtyři metry a je umístěný na soukromém pozemku v zahradě na Pelechách od roku 1889.[13]
- Venkovská usedlost čp. 26 je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Významní rodáci
- profesor Čeněk Holas (1855–1939), sběratel lidových písní a tanců.[14]
Galerie
- Návesní kaple
- Usedlost čp. 26
- Boží muka na Doubravce
- Boží muka na Babínech
- Boží muka na Doubravce
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 121.
- ↑ a b Kytka, str. 122.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 653, 274, 675, 191, 397, 458.
- ↑ ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 239. [dále jen Šimečková].
- ↑ Šimečková, str. 242.
- ↑ Šimečková, str. 244.
- ↑ Šimečková, str. 246.
- ↑ Šimečková, str. 245.
- ↑ Šimečková, str. 247.
- ↑ Šimečková, str. 238.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahořany na Wikimedia Commons
- Zahořany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Obec Kovářov | |
---|---|
Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Usedlost čp. 26 ve vsi. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled. Boží muka na Babínech. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaplička zasvěcená Panně Marii na návsi. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Autor: Petr Wudi, Licence: CC BY 3.0
Vesnice Zahořany, obec Kovářov, okres Písek
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na boží muka na Doubravce z roku 1891. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na boží muka na Doubravce z roku 1891. Zahořany (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.