Zahrada Eden

Zahrada Eden (hebrejsky גַּן עֵדֶן, Gan Eden, arabsky جنة عدن, Jannat ‘Adn), zvaná též Rajská zahrada, je místo popisované v bibli jako zahrada, ve které žili Adam a Eva od svého stvořeni Hospodinem až do svého vyhnání.[1]
Biblický příběh
Zahrada Eden je popsána v knize Genesis jako místo, které Bůh stvořil kdesi na východě a umístil do ní prvního člověka, Adama. Bůh z ní učinil rajský prostor, v němž rostly různé stromy, včetně Stromu života a Stromu poznání dobrého a zlého. Adamovi a Evě bylo dovoleno jíst plody všech stromů kromě plodů ze Stromu poznání, z něhož neměli jíst, protože to vedlo k poznání dobra a zla. V zahradě byl také umístěn tok řeky, který se rozdělil na čtyři hlavní řeky. Zahrada Eden byla místem, kde žil Adam v dokonalé harmonii s přírodou a Bohem. Po hříchu Adama a Evy, když jedli zakázané ovoce, byli z Edenu vyhnáni. Východní vchod do zahrady byl následně střežen cherubíny a plamenným mečem, aby se lidé nemohli vrátit a opět získat přístup ke Stromu života.[2]
Etymologie
Název pochází z akkadského edinnu, které je odvozeno od sumerského slova edin znamenajícího divočina nebo nebo planina, a je úzce spjato s aramejským kořenem znamenajícím úrodný nebo dobře zavlažovaný.[3][4] Jiná interpretace spojuje tento název s hebrejským slovem pro potěšení.[5]
Poloha
Kniha Genesis neudává žádné informace o poloze zahrady, kromě toho, že se nachází "na východě"[6] a že zahradou protéká řeka, která se dělí na čtyři toky. Rabínský překlad Efraima Sidona to popisuje následovně:[7]
„ | K zavlažování prýští z Edenu proud a rozděluje se odtud ve čtyři hlavní. Jméno jednoho je Píšon, toť ten, jenž obtéká celou zemi Chavila, kde je to zlato. Zlato oné země je dobré, je tam i křišťál a onyxový kámen. Jméno druhé řeky je Gíchon, ten, jenž obtéká celou zemi Kuš. A jméno třetího je Chidekel, ten protéká východně od Ašuru, a čtvrtý proud je Frat. | “ |
— Genesis 2:10-14 |
Židovská tradice ztotožňuje řeku Chidekel s Tigrisem[8] a Frat s Eufratem.[9][10] Tento výklad uvádí například Flavius Iosephus v knize Židovské starožitnosti a dále ztotožňuje Píšon s Gangou a Gíchón s Nilem.[11] Na rozdíl od Eufratu a Tigridu, které obě pramení v Arménské vysočině a na svých dolních tocích se stékají a vytvářejí Šatt al-Arab, Nil a Ganga s nimi nesdílí ani část toku. Řeky tak bývají chápány metaforicky, jako reprezentace čtyř světových stran nebo civilizací na těchto řekách vzniklých (Frat/Eufrat – Babylonie; Chidekl/Tigris – Asýrie; Gíchon/Nil – Egyptská civilizace; Píšon/Ganga – Indická civilizace).[12] Čtyři řeky jsou popsány i v koránu, zde však nejsou popisovány jako skutečné řeky, ale mají podobu vody, mléka, vína a medu:[13]
„ | Obraz zahrady rajské, jež přislíbena byla bohabojným: v ní řeky jsou s vodou, jež nezahnívá, a řeky mléka, jehož chuť je neměnná, a řeky vína, jež rozkoší je pijícím, a řeky medu očištěného. | “ |
— Korán 47:15 |
Přesto někteří historikové a archeologové tvrdí, že zahrada Eden byla skutečné místo na zemi a existují teorie, kde se mělo nacházet.[14]
Perský záliv

Podle jedné teorie se měl Eden nacházet na dně severního cípu Perského zálivu. Protože s koncem poslední doby ledové došlo ke zvýšení hladiny oceánů o více než 100 m, došlo k zaplavení mnoha lokalit po celém světě včetně oblasti Perského zálivu.[15] Tato událost, která je spojována s pověstí o potopě světa, měla zapříčinit to, že Eden je dnes pod mořskou hladinou v místě, kde se do moře vlévá Šatt al-Arab. Podle této teorie na rozdíl od biblického popisu netekla v Edenu jedna řeka dělící se na čtyři toky, ale naopak šlo o soutok čtyř řek nebo jejich společné ústí do moře. Gíchonem má být řeka Karún, která se vlévá do Šatt al-Arab poblíž delty. Zmínka o zemi Kuš v bibli nemá odkazovat na Etiopii, jak je tradičně chápána, ale na říši Kassitů, která ležela v dnešním Íránu. Tok Karúnu je obloukový a meandrovitý, což koresponduje s tím, že podle bible řeka danou zemi obtéká. Píšonem pak má být již vyschlá řeka, která kdysi tekla Arabským poloostrovem a pravděpodobně se vlévala do Eufratu; jejími pozůstatky jsou některá vádí (vádí al-Batim, vádí ar-Rummah). Řeka podle geologických průzkumů pravděpodobně pramenila poblíž dolu Mahd adh Dhahab, kde se od starověku těžilo zlato, což odpovídá biblickému popisu.[12][16] Tuto teorii zastávají například například američtí archeologové Juris Zarins[17][16] a James Sauer[18][19] či židovský učenec Nahum Sarna.[20]
Tabríz

Podle teorie zastávané britským egyptologem Davidem Rohlem se Eden nacházel v severoíránském městě Tabríz v provincii Východní Ázerbájdžán. Kromě bible Rohl vychází i z dalších památek, včetně sumerských hliněných tabulek psaných klínovým písmem, které popisují 5000 let starou cestu do Edenu. Gíchonem má být řeka Araks, Píšonem řeka Kyzyluzen; biblická zmínka o jediné řece, z níž čtyři ostatní toky vznikly, není v této teorii brána doslova, ale jako odkaz na široké území prameniště. Některé překlady bible soudí, že v původním textu byl Eden zmíněn jako zahrada obehnaná zdí, což Rohl vysvětluje tak, že Tabríz je obehnán pásmem hor.[4][16][21]
Egypt
Podle teorie britského spisovatele Ralpha Ellise má být Edenem Egypt. Opírá se o to, že v bibli se vysloveně mluví o jedné řece, která se dělí do více proudů; to má podle Ellise být Nil a jeho delta. Ve svých dalších úvahách ztotožňuje Adama a Evu s Achnatonem a Nefertiti a tvrdí, že Genesis vychází z Achnatonova Hymnu na slunce.[22][23]
Interpretace
Jako synonymum Edenské zahrady je často používáno slovo Ráj (hebrejsky פרדס, Pardes) nebo francouzsky Paradis ze staroíránského pairi „okolo“ a -diz „vytvořit“, tedy ohrada, zahrada.[zdroj?]
Někdy bývá Eden považován za království řízené Bohem.
Eden v umění
Nejčastěji ztvárňované motivy zahrady Eden jsou Stvoření Evy z Adamova žebra, Had nabízející plod ze stromu poznání Evě, prvotní hřích a vyhnání z ráje. V Edenu se odehrává většina děje epické básně Ztracený ráj (John Milton). Scéna ze zahrady je vyobrazena i na stropě Sixtinské kaple (Michelangelo Buonarroti).
- Vyhnání z ráje od Masaccia, 1425
- Utržení zakázaného ovoce a vyhnání z ráje od Michelangela Buonarrotiho, 1509
- Rajské zahrady a pád člověka od Jana Brueghela staršího (fauna a flóra) a Petera Paula Rubense (postavy), 1615
- Vyhnání z ráje od Jamese Tissota, 1902
Odkazy
Reference
- ↑ NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. S. 37.
- ↑ Gn 2, 8 – 3, 24 (Kral, ČEP)
- ↑ The Oxford dictionary of the Jewish religion. Příprava vydání Adele Berlin. 2nd ed. vyd. New York: Oxford University Press 934 s. ISBN 978-0-19-973004-9, ISBN 978-0-19-975927-9.
- ↑ a b TUČEK, Josef. Hledání biblického ztraceného ráje [online]. iDnes.cz, 1999-10-29 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ DAY, John. From Creation to Babel. London: Bloomsbury Publishing 245 s. (The Library of Hebrew Bible / Old Testament Studies). ISBN 978-0-567-37030-3, ISBN 978-0-567-21509-3.
- ↑ Gn 2, 8 (Kral, ČEP)
- ↑ SIDON, Karol. Chamiša chumšej Tora : im ha-haftarot = Pět knih Mojžíšových : včetně haftarot. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-85924-67-1.
- ↑ Definition of Tigris (Hiddekel) in the Bible. www.biblestudy.org [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Strong's Hebrew: 6578. פְּרָת (Perath) -- Euphrates. biblehub.com [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ BIN GORION, Micha Josef. Żydowskie legendy biblijne. Katowice: KOS, 2009. ISBN 978-83-7649-003-8. S. 39.
- ↑ Josephus: Antiquities of the Jews, Book I. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b FISCHER, Ondřej. Kde ležela zahrada Eden? [online]. Olomouc: Církev adventistů sedmého dne, 2013-02-15 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Korán 47:15
- ↑ ČERNÁ, Monika. Kde ležel biblický Eden? Vědci tvrdí, že našli rajskou zahradu. EuroZprávy.cz [online]. 2017-06-13 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Lost civilization under Persian Gulf?. ScienceDaily [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c DVOŘÁKOVÁ, Jana. Existovaly zahrady zvané Eden?. Epochaplus.cz [online]. 2019-09-23 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ WILENSKY-LANFORD, Brook. Paradise lust: searching for the Garden of Eden. New York: Grove press ISBN 978-0-8021-1980-3.
- ↑ SAUER, James A. The River Runs Dry: Creation Story Preserves Historical Memory. The BAS Library [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHLABACH, Calvin R. THE PISHON RIVER--FOUND! [online]. Focus magazine [cit. 2025-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-25.
- ↑ SARNA, Nahum M. Exodus: the traditional Hebrew text with the new JPS translation = Šemôt. Philadelphia: Jewish Publication Society 278 s. (The JPS Torah commentary / general ed.: Nahum M. Sarna). ISBN 978-0-8276-0327-1.
- ↑ ROHL, David M. Legend: The Genesis of Civilisation. [s.l.]: Century 454 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7126-7747-9. (anglicky) Google-Books-ID: fa5zQgAACAAJ.
- ↑ Eden in Egypt. Goodreads [online]. [cit. 2025-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ELLIS, Ralph. Eden in Egypt: Adam and Eve Were Pharaoh Akhenaton and Queen Nefertiti. [s.l.]: Adventures Unlimited Press 364 s. Dostupné online. ISBN 978-1-931882-95-8. (anglicky) Google-Books-ID: HFR3PQAACAAJ.
Související články
Externí odkazy
Galerie Zahrada Eden na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahrada Eden na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Eden ve Wikislovníku