Zahrada břevnovského kláštera

Břevnovská klášterní zahrada a sad
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0 Zahrada Břevnovského kláštera
Lokalita	Břevnov, Praha, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′6,36″ s. š., 14°21′27″ v. d.
Kód památky	11718/1-1426 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Břevnovský klášter)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břevnovská klášterní zahrada a sad, dříve také Svatomarkétská zahrada v Břevnově tvoří areál společně s kostelem a klášterem, od roku 1991 jsou chráněny jako jedna národní kulturní památka České republiky.^[1] Dělí se na horní areál, který tvoří neudržovaný lesopark, na severozápadě, sousedící se hřbitovem, při ulici Na Větrníku se studentskými kolejemi, a udržovaná část, označovaná jako Břevnovský sad, a spodní klášterní zahrada, která má svou klauzurní část, na rozdíl od horních partií lépe oplocenou a se dvěma uzamykatelnými vchody, která je přístupná jen během dne.

Základní informace

Rozlehlé kaskádovitě uspořádané zahrady a sad o výměře 12,4 hektaru leží mezi ulicemi U Vojtěšky, U Větrníku, Na Větrníku, při Markétské ulici a je součástí klášterního komplexu benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově na Praze 6. Zahrada se nachází v nadmořské výšce od 325 do 368 m n. m. Ze severní strany sousedí s třemi objekty vysokoškolských kolejí Na Větrníku, původním barokním objektem větrného mlýna, přestavěným na bytový dům a penzion s restaurací.

Historie

Na místě původního prvního mužského kláštera v Čechách (založeného 14. ledna 993 sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II.) stojí klášterní stavby ze 17. až 1. poloviny 18. století, které zaujímaly střední část rozsáhlých pozemků, polí, luk, zahrad a lesů s potoky, rybníky a několika klášterními vesnicemi na území dnešní Velké Prahy a sousedních obcí.

Roku 1991 byl klášter i se zahradou vyhlášen národní kulturní památkou. Roku 1993 klášter v čele s opatem Anastázem Opaskem, za přítomnosti prezidenta Václava Havla a ministra kultury Pavla Tigrida oslavil milénium svého založení, jež doprovázela velká výstava uměleckých sbírek kláštera a publikace. V roce 2008 se slavilo 1015. výročí založení. Od roku 1990 postupně dostává díky četným rekonstrukcím a opravám čistší ráz. O jeho zachování a úpravy se snaží jak Řád svatého Benedikta, tak také úřad Prahy 6, který se na některých opravách finančně podílí. Rehabilitace této národní kulturní památky v jeho původních hranicích včetně hospodářské části a barokní zahrady byla záměrem městské části Praha 6.

V první polovině 18. století vzniklo také dochované členění a koncept barokní klášterní zahrady a sadu. Už tehdy byl upravován terén, založeny terasy a hřbitov. Na ně navazovalo postavení ohradních zdí s branami, hlavních terasových zdí, byla dokončena výstavba pavilonu Vojtěška, domku zahradníka, oranžérie a kaple. Tehdy měla barokní zahrada část veřejnou, klausurní a hospodářskou. Klausurní zahrada přiléhala k budovám ze severu, v její těsné blízkosti byly zahrady užitkové a okrasné jako Šudovka, Kuchyňská, Provizorská, Správcovská, Převorská a Farská. Na třetím nádvoří na západ byl Rajský dvůr. Opakované zábory a plenění kláštera v letech 1743, 1848 a 1870 a hlavně požáry se postaraly o zničení dokladů o výsadbách v těchto zahradách. Rozšiřování obce Břevnov po jejím připojení k Velké Praze v roce 1922 vedlo k zastavování pozemků zahrady z východní a severovýchodní strany, mezi dnešními ulicemi Radimova, Sartoriova a Anastázova.

Hlavní devastaci a zmenšení pozemků znamenalo zrušení kláštera roku 1950, po němž následoval zábor severozápadní části lesoparku, zboření klášterního pivovaru a zasypání jeho rybníka, proražení třídy Pionýrů (dnešní Patočkova), zboření původních ohradních zdí a panelová výstavba bytových domů a studentských kolejí.

V místech pod ohradní zdí kláštera u Markétské ulice byla vestavěna Zahrádkářská kolonie z 60. let 20. století a kvalitní výsadba barokní zahrady a hospodářského zázemí kláštera byla zčásti nahrazena tendenční výsadbou z bříz a náletů. Tento prostor je stejně jako převážná část území nedílnou součástí historického areálu národní kulturní památky Břevnovského kláštera sv. Markéty.^[2]

Od roku 2002 do 2007

Studie „Úpravy předpolí břevnovského kláštera sv. Markéty“ ing. arch. D. Tůmové řešila sjednocení různorodých ploch zeleně v jeden organický celek včetně zapojení rušené zahrádkářské kolonie do zahradního komplexu, obnovení barokní urbanistické osy ve vazbě na objekt prelatury, úpravu provizorního parkoviště a revitalizaci biologické složky zahradních ploch s důrazem na řešení problémového stavu břehových porostů. Návrh obnovy vycházel z náznaku historického stavu z období vrcholného baroka a navrhoval zjednodušenou formou rehabilitaci původní zničené podoby klášterního předpolí. Celý prostor byl rozdělen do tří územních částí a s obnovou bylo započato roku 2003. Původní uzavření východní části areálu kláštera je připomenuto v půdorysné stopě parapetní zídkou a mezi ní a hranicí kláštera se nalézá původní barokní užitková zahrada. Malá Markéta – dříve méně udržovaná a zpustlá část vodních ploch i okolní zeleně procházela razantnější úpravou spolu s realizací stromořadí podél barokní cesty. Protékající potok Brusnice vytváří osu celé údolní nivy. V návrhu byla uplatněna úprava s otevřením propustků, které vedou trubkami pod cestami. V krajinářské úpravě se uplatnily dřevěné mostky a lávky. Byla dořešena revitalizace s přirozenější modelací břehů, průběžně byla osazována nová břehová vegetace. Přístupné jsou nejen zahrady, ale i terasy a lesnatá část. Nahlédnout lze i do hřbitova. Vstoupit lze opravenou vstupní branou z Markétské ulice, kterou postavil Kilián Ignác Dientzenhofer roku 1740 a ozdobenou sochami andílků, jejíchž autorem byl Karel Josef Hiernle.^[2]

V zahradě stojí opatský letohrádek Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, obnovený v předchozích etapách. Nad pramenem gotickou křížovou klenbu, vzácný architektonický detail gotické stavební etapy kláštera. V zahradě se dále nalézá soustava barokních štol, jimiž se do kláštera přiváděla voda, dále terasy a zbytky skleníků. Sochy sv. Benedikta nad vstupní branou a sv. Jana Nepomuckého v severozápadním rohu nádvoří jsou od Karla Josefa Hiernleho, ostatní sochy na fasádě vytvořil Matěj Václav Jäckel.^[3]

Terasovitě uspořádaná zahrada má v severní části rozsáhlý ovocný sad, kde jsou ovocné stromy staré přes 60 let. Součástí areálu jsou klášterní zahrady rozdělené na část přístupnou bez omezení, branku zamykanou od 20 hodin do 7 ráno a na část klauzurní, která se pro veřejnost otevírá pouze o víkendech a pro přístup k bohoslužbám.^[4] V menší části bývalé oranžerie (skleníku) sídlí v současnosti galerie umění Entrance,^[5], větší část zaujímají kanceláře architektonického ateliéru M1 architekti s. r. o.

Rekonstrukce z let 2008–2016

Úpravy a rekonstrukce se uskutečnily ve dvou etapách. Architekti Pavel Joba, Jan Hájek a Jakub Havlas vycházeli z inspirace starším projektem svého pedagoga, prof. Milana Pavlíka, který od 90. let do roku 2005 držel památkový dozor nad úpravami klášterních staveb a vytvořil první studii na rekonstrukci oranžerie. První etapa rekonstrukce zahrad a oranžerie byla dokončena v květnu 2012. Opraveny byly:

• oranžerie a masivní cihelné terasové stěny,^[6]
• schodiště, mlatová cesta na třetí terase a vodní rezervoár s fontánou,
• zahradní gloriet Josefka s výsadbou habrového špalíru,
• barokní sýpka s kavárnou a obchodem,
• horní sad s masivními ohradními stěnami; výsadbu ovocných stromů zde realizoval Český svaz ochránců přírody s finančním přispěním hlavního města Prahy,
• parková cesta, terénní schodiště a veřejné osvětlení.^[7]

Areál je nadále nazýván "Břevnovská klášterní zahrada a sad", jsou v něm rozmístěny informační cedule, stromy jsou na kmenech opatřeny informačními štítky s pořadovým číslem stromu, označením jeho druhu a odrůdy, kromě ovocných stromů byly nově vysazeny také okrasné stromy, například kaštany.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Markétská zahrada na Wikimedia Commons