Zahradní slavnost

Zahradní slavnost je divadelní hra Václava Havla z roku 1963. Je řazena do žánru absurdního dramatu. Hlavní postavou je mladý přičinlivý Hugo Pludek, který dosahuje společenského vzestupu pomocí dokonalého ovládnutí obsahově vyprázdněných frází. Hra byla poprvé uvedena v Divadle Na zábradlí v prosinci 1963.^[1]

• Hugo Pludek
• Oldřich Pludek, otec Huga
• Božena Pludková, matka Huga
• Petr Pludek, bratr Huga
• Amálka, snoubenka Petra
• Ferda Plzák, zahajovač
• Tajemnice
• Tajemník
• Ředitel

Hugo Pludek, syn ze středostavovské rodiny, je rodiči vyslán na zahradní slavnost Likvidačního úřadu, pořádanou Zahajovačskou službou, aby se zde setkal s vlivným Františkem Kalabisem. Hugo zde Kalabise nenajde, místo toho se rozvine sled absurdních situací. Všichni funkcionáři Likvidačního úřadu i Zahajovačské služby hovoří degenerovaným, formálním a bezobsažným jazykem, jak se očekává od jejich role v byrokratickém systému. Hugo si rychle osvojí frázi jako univerzální dorozumívací techniku, postupuje na společenském žebříčku a nakonec stane v čele nově ustavené Ústřední komise pro zahajování a likvidování. Důsledkem je ztráta vlastní identity. Když Hugo přijde domů, je natolik změněn, že jej vlastní rodiče nepoznávají.

Odposlechnuté dobové fráze upomínají na Československo 60. let, kdy věty a obraty, které dříve měly ideový, revoluční náboj, slouží už jen pro dokazování konformity s vládnoucím režimem (obdobně jako to Havel později analyzoval v eseji Moc bezmocných) a vyhnutí se skutečné zodpovědnosti. Hru lze ale aplikovat i obecně na tendenci jakékoli mocenské organizace vyvinout si vlastní jazyk a uzavřít se do sebe.

„Fráze je hlavním ‚hrdinou‘ hry... Fráze osnuje a komplikuje zápletku, posunuje příběh, a odtržena od jedinečné skutečnosti, vyrábí a prosazuje skutečnost novou a vlastní.“ — Jan Grossman, doslov k vydání hry Zahradní slavnost, Praha, Orbis 1964

• 1963 - Divadlo Na zábradlí, režie Otomar Krejča, v roli Huga Pludka Václav Sloup,^[2] světová premiéra
• 1964 - Státní divadlo Brno, režie Rudolf Jurda^[3]
• 1965 - Divadlo pracujících Gottwaldov, režie Zdeněk Hruška^[4]
• 1990
  • Státní divadlo Ostrava, režie Pavel Palouš^[5]
  • Divadlo pracujících Gottwaldov, režie Josef Morávek^[6]
  • Divadlo Husa na provázku, režie Peter Scherhaufer^[7]
  • Národní divadlo, režie Vladimír Strnisko^[8]
• 1996
  • Západočeské divadlo, režie František Hromada^[9]
  • Divadlo Na tahu, režie Andrej Krob^[10]
• 2005 - Divadlo Na tahu Praha, režie Andrej Krob^[11]
• 2009 - Slezské divadlo Opava, režie Rudolf Tesáček^[12]
• 2010 - Depresivní děti touží po penězích, režie Martin Falář^[13]
• 2013 - 2016 Národní divadlo, režie Dušan Pařízek^[14]
• 2021 - 2022 Východočeské divadlo Pardubice, režie Břetislav Rychlík^[15]

• Zahradní slavnost v databázi Archivu Národního divadla
• Vladimír Just mluví o Zahradní slavnosti V. Havla (YouTube)
• Divadelní hra Zahradní slavnost v Knihovně Václava Havla