Zajtra bude neskoro
| Zajtra bude neskoro | |
|---|---|
| Země původu |  Sovětský svaz Československo |
| Scénář | Miloš Krno Anatolij Delendik |
| Režie | Martin Ťapák Alexander Karpov |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Milan Kňažko Oldo Hlaváček Michal Dočolomanský Josef Budský Mikuláš Huba Juraj Sarvaš Ivan Rajniak |
| Hudba | Svetozár Stračina |
| Kamera | Viktor Svoboda Sergej Petrovskij |
| Střih | Maxmilián Remeň |
| Zvuk | Ondrej Polomský Nikolaj Vedenejev |
| Architekt | Anton Krajčovič Jevgenij Gankin |
| Zajtra bude neskoro na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zajtra bude neskoro je československo-sovětský respektive slovensko-běloruský válečný film z roku 1972, který pojednává o krátkém několikaměsíčním výseku ze života slovenského důstojníka a partyzánského velitele kapitána Jána Nálepky v roce 1943. Režii snímku měl Martin Ťapák a Alexander Karpov, hlavní úlohu hrál Milan Kňažko. Film byl svým námětem a zpracováním značně poplatný době svého vzniku, tedy období normalizace po roce 1968.
Děj filmu se odehrává v Bělorusku v rozmezí několika měsíců od konce zimy v roce 1943 až do května 1943.
Filmový štáb
- režie: Martin Ťapák, Alexander Karpov
- hudba: Svetozár Stračina
- námět a scénář: Miloš Krno, Anatolij Delendik
- kamera: Viktor Svoboda, Sergej Petrovskij
- výprava-architekt: Anton Krajčovič, Jevgenij Gankin
- kostýmy: Milan Čorba
- střih: Maxmilián Remeň
- zvuk: Ondrej Polomský, Nikolaj Vedenejev
Hrají
- Milan Kňažko – kapitán Ján Nálepka
- Oldo Hlaváček – Nálepkův důstojnický sluha Martin
- Michal Dočolomanský – důstojník Wehrmachtu Brauniss
- Jozef Budský – důstojník Wehrmachtu Laube
- Mikuláš Huba – velitel 101. slovenského pluku Lányi
- Juraj Sarvaš – Hirner
- Ivan Rajniak – Čaniak
- Anton Mrvečka – Hobza
- Bronislav Križan – důstojník Priesol
- Jozef Majerčík – Čaplovič
- Jozef Kroner – běloruský učitel
- Jaroslav Ďuríček – Kramer
- Juraj Kováč – slovenský voják
- Nonna Morďukova – Běloruska Kuzurka
- Jevgenija Vetlova – běloruská medička a partyzánka Věra
- Maja Bulgakova – běloruská žena
- Anton Ulický – Pavlík
- Štefan Turňa – Ryšavý
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“