Zakát

Zakát (arabsky زكاة či زكوة, tedy očištění) je označení jednoho z pěti pilířů islámu, náboženské daně z majetku a z příjmů, určené k dobročinné pomoci.

Každý plnoprávný muslim je povinen odevzdávat:

  • 10% zakát z výnosu trvanlivých polních plodin a ovoce, překračujícího objem osobní spotřeby, pokud se jedná o plody pěstované bez umělého zavlažování
  • 5% zakát z těchto plodů, jsou-li pěstovány s umělým zavlažováním
  • podle kvality a druhu zvířat přesně odstupňovaný zakát z dobytka, tj. velbloudů, skotu, ovcí a koz celoročně volně pasených
  • 2,5% zakát ze zlata, stříbra a zboží, které více než rok skladuje nepoužity

Takto odevzdaný zakát může být použit pro:

  • pomoc chudým
  • pomoc potřebným
  • úředníky pověřené výběrem zakátu
  • přesvědčení sympatizantů s islámem a těm, kteří chtějí konvertovat,[1] čerstvým konvertitům,[2] a potenciálním spojencům
  • otrokům, kteří shánějí prostředky, aby se vykoupili z otroctví
  • dlužníkům, kteří se dostali do nesnází tím, že si vypůjčili k účelům zařazeným jako fard či mandúb, případně i mubáh
  • bojovníky bojující ve jménu Boha,[1] veřejné účely, jako je obrana islámské obce před nepřáteli nebo podpora veřejných dobročinných zařízení
  • cestovatele, kteří putují za islámským cílem (například Hadždž), ale nemohou ho dosáhnout bez finanční pomoci

Podle stupně uskutečnění islámského práva v zemi, kde muslim žije, vybírá zakát buď přímo stát, nebo islámské nadace, nebo je na muslimovi samotném, aby příslušný podíl věnoval přímo na některý z předepsaných účelů. Muslimové v oblastech nezasažených masovým turismem vztahují zvláštní zakát na poutníky, které vnímají jako posly Boží, jimž je dobré a žádoucí almužnou posloužit (případně alespoň pozvat na čaj, kávu či jídlo).[3] V extrémně chudých oblastech – jako jsou muslimské země sahelského pásu – muslimové nejsou přísně vázáni odvádět podíl ze svých již tak minimálních zisků. Poutníka většinou přesto přinejmenším symbolicky pohostí.[4]

Jako verše Koránu nabádající k odevzdávání zakátu se uvádějí:

„Věřte v Boha a posla Jeho a rozdávejte z toho, v čem učinil vás posledními vlastníky! Těm z vás, kdož uvěřili a almužnu rozdávali, je určena odměna vysoká.“ 57:7
„Těm, kdož rozdávají almužnu, mužům i ženám, a těm, kdož poskytují Bohu krásnou půjčku, těm bude splacena dvojnásobně a dostane se jim odměny štědré.“ 57:18

Reference

  1. a b https://books.google.cz/books?id=WYLSKQa9tHEC&pg=PA148&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
  2. https://books.google.cz/books?id=NP4ZL0TJ9s4C&pg=PA38&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
  3. HAVELKA, Ondřej. Islám v Africe: Pevná tradice, výjimečné univerzity i synkretismy. Dingir. 2023, roč. 26, čís. 1, s. 2–6. Dostupné online. 
  4. HAVELKA, Ondřej. Africký islám 1/2: Kořeny [online]. Dingir, 2023-05-06 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy