Zakšov

Zakšov
Kámen s výklenkem pro obrázek ze zaniklého Zakšova, umístěný v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově
Kámen s výklenkem pro obrázek ze zaniklého Zakšova, umístěný v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíBražec u Hradiště a Doupov u Hradiště
Zakšov
Další údaje
Zaniklé obce.cz106
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zakšov (německy Sachsengrün) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách v nadmořské výšce 490 metrů asi čtyři kilometry východně od Kyselky.

Název

Název vesnice je odvozeno z osobního jména Zaks nebo Zakeš ve významu Zaksův háj nebo palouk. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Zachsngryn (1355), Zachsengrin (1369), Sachsengrün (1384–1399), Saxgrun (1405), Zassingrin (1383), de Zeczgryna (1389), de Zakssowa (1411), de Zakšow (1454), „z Zakšova“ (1490), „z Zakšavy“ (1504), „z Ziakssowa“ (1532), Sachßengrun (1563), Saxengrin (1631), Sachsengrün (1785 a 1847) a Zakšov nebo Sachsengrün (1848).[1]

Historie

První písemná zmínka o Zakšovu pochází z roku 1318, kdy vesnici vlastnil jistý Mikuláš, předek Kfelířů ze Zakšova.[2] V letech 1355–1364 byli jako majitelé uváděni Erhart a Vilém ze Zakšova. V majetku jejich rodu Zakšov zůstal do počátku šestnáctého století, kdy jej Adam Kfelíř ze Zakšova prodal Albertu Šlikovi. Od něj vesnici před rokem 1540 koupil Albín Šlik a připojil ji k doupovskému panství, u kterého zůstala až do roku 1850.[3]

Po třicetileté válce ve vsi žilo devět sedláků, devět chalupníků, jeden zahradník a dva poddaní bez pozemků, kteří se živili jako krejčí a tkadlec. Jeden z chalupníků provozoval mlýn s jedním kolem a další měl hospodu. Na polích se pěstovalo žito a v menším množství také pšenice. Důležitou součástí obživy bývala výroba příze a šindelů. V taxaci doupovského panství z roku 1705 je Zakšov uveden jako druhá nejbohatší vesnice panství.[3]

Jaroslav Schaller ve své Topografii z roku 1785 zmínil zničený zámek, na němž měl kdysi sídlil Petr Doupovec z Doupova a řídit z něj okolní, blíže neznámé, doly. Johann Gottfried Sommer ve svém díle vydaném roku 1847 v Zakšově uvedl 303 obyvatel žijících ve 44 domech, školu, mlýn s pilou, hospodu a dvůr Dunkelsbergovčínem, který stával asi čtvrt hodiny chůze jižně od vesnice. Ještě kolem roku 1861 se v Zakšově vyráběla prkna a šindele. Pila zaměstnávala pět pracovníků ze Saska.[3]

Adresář z roku 1914 obsahuje zmínky o pěstování obilí a ovoce, dále uvádí dva rybníky, spořitelnu, záložnu, dvoutřídní školu s budovou postavenou v roce 1895, dva hostince, dva obchody a řadu řemeslníků. Zásobování vodou zajišťoval od roku 1904 vodovod a elektřina byla do vsi zavedena v roce 1920. Jiný adresář z roku 1924 uvádí také mlýn a parní pilu v majetku rodu Zedtwitzů, ale pošta, lékař nebo četnická stanice byly v Doupově. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců. Do vsi se ale přistěhovali noví obyvatelé, takže v ní v roce 1947 žilo 99 lidí, což byla přibližně čtvrtina předválečného počtu.[3]

Zakšov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Úředně byl zrušen k 15. červnu 1953.[3]

Přírodní poměry

Zakšov stával na rozhraní katastrálních území Bražec u Hradiště a Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry východně od Kyselky. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 490 metrů v údolí Lomnice. Oblast leží v západní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4] Půdní pokryv okolní krajiny tvoří kambizem eutrofní.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Zakšov nacházel v mírně teplé oblasti MT7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 402 obyvatel (z toho 184 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 376 obyvatel: dva Čechoslováky, 373 Němců a jednoho cizince. Kromě tří evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé39839335240639740237694
Domy5156586265666548

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Zakšov v roce 1850 stal obcí v okrese Kadaň. Během druhé světové války byl převeden do okresu Karlovy Vary, ale roku 1945 se vrátil zpět do kadaňského okresu.[3]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zakšov, Sachsengrün, s. 714–715. 
  2. MUSIL, Frantrišek; PLAČEK, Miroslav; ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 415 s. ISBN 80-7277-285-6. S. 387. 
  3. a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Zakšov, s. 30–31. 
  4. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Winteritz-Lapidarium-15.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Lapidarium der zerstörten Orte im Duppauer Gebirge auf dem Winteritzer Kapellenberg: Bildstock aus Zakšov – Sachsengrün (1355-1953)