Jižní Kavkaz

Jižní Kavkaz nebo Zakavkazsko je označení pro území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a severně od Malého Kavkazu. Z východu je toto území ohraničeno Kaspickým mořem a ze západu Černým mořem. Leží v mírném podnebném pásu, ale na velké části panují vysokohorské podmínky. Nachází se zde tři nezávislé státy Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie a dva mezinárodně neuznávané státy Abcházie a Jižní Osetie.

Státy Zakavkazska se poprvé sjednotily 24. února 1918. Ve světě probíhala první světová válka a v Rusku občanská válka. Na nově vzniklý stát si činily nárok hned tři strany: bělogvardějci, bolševici a Osmanská říše. I přes všechny hrozby ze zahraničí se nakonec republika rozpadla díky vnitřním problémům hned po třech měsících od svého vzniku. Nejdříve se odtrhla Gruzie a o 2 týdny později se rozešla i Arménie s Ázerbájdžánem. Další tři roky se všichni provokovali a propleskávali, válčily (Arménie vs. Ázerbájdžán o Náhorní Karabach), rozpadaly (Abcházie, Jižní Osetie, Adžárie), až v roce 1921 přišla Rudá armáda a začlenila všechny do SSSR. V roce 1922 zde byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která zde fungovala až do roku 1936. V tomto roce zde byly vytvořeny Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a Gruzínská sovětská socialistická republika. Toto rozdělení způsobilo problémy, které se projevily až při rozpadu SSSR a nejsou dodnes vyřešeny.

• Abcházie byla i přes nevoli místních obyvatel začleněna do Gruzínské SSR.
• Osetie byla rozdělena na Jižní a Severní mezi Gruzii a Rusko.
• Oblasti s převažující většinou jednoho národa byly předány jiným SSR (např. Náhorní Karabach, Jižní Gruzie).

Za éry SSSR byly tyto státy industrializovány a etnické problémy se zde příliš neprojevovaly. Po rozpadu SSSR se tyto státy staly opět nezávislými a postupně všechny vstoupily do SNS (Gruzie po válce v Jižní Osetii v roce 2008 vystoupila). Ale už těsně před začátkem rozpadu začaly první etnické konflikty (Náhorní Karabach), které pokračují s různou intenzitou dodnes. V roce 2008 byla válka mezi Jižní Osetií a Gruzií. Poslední otevřená válka zde proběhla v roce 2020 mezi Ázerbájdžánem a Republikou Arcach v Náhorním Karabachu obývaném Armény. Výsledek je takový, že kromě 3 celosvětově uznaných států tu existují další 3 sporné státy (Jižní Osetie, Abcházie, Náhorní Karabach – roku 2016 přejmenován na Republiku Arcach).

Po rozpadu SSSR propukla ve všech státech Zakavkazska krize. Do roku 1995 klesla ekonomika o 30–40 %, pak následovalo několik let stagnace až do roku 1998, kdy začal prudký hospodářský růst (Ázerbájdžán dokonce obsadil v letech 2006 a 2007 první místo ve světě). Zakavkazsko je poměrně zaostalá oblast, v zemědělství pracuje kolem 40% obyvatel (Arménie 39%, Gruzie 52,2%, Ázerbájdžán 38,3%). V Gruzii a Abcházii, kde jsou subtropické podmínky, se pěstuje hlavně víno (v roce 2009 bylo v Gruzii vyrobeno 15,8 miliónů lahví vína a 10,9 miliónů bylo vyvezeno do 45 zemí světa) ,ale pěstuje se zde také čaj nebo citrusy a v Abcházii i třeba tabák. V Arménii se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), kterým prospívá místní vulkanická půda a s pomocí umělého zavlažování se zde v menší míře pěstují také fíky, granátová jablka, meruňky a olivy (hlavně u řeky Araks a v údolích severně od Jerevanu). V Ázerbájdžánu, kde převládá suché subtropické počasí, se hlavně pěstuje bavlna, tabák, citrusy a víno. Všechny zakavkazské státy jsou ve větší či menší míře závislé na těžbě surovin, nejvíce Ázerbájdžán, u něhož 81% exportu tvoří těžba ropy, v Gruzii a Arménii se ropa příliš nevyskytuje, ale velmi důležitá je zde těžba mědi nebo hořčíku.

země	obyvatel[1] (mil.)	rozloha (km²)	HDP (nominální) na hlavu, 2011[2] USD		HDP v PPP od 2009	HDI v 2011	zaměstnanost v zemědělví v %	! zaměstnanost v Průmyslu v %	! zaměstnanost ve službách v %
Abcházie Abcházie	0,24	8 665	3 160[3]	-	-	-	-	-	-
Arménie Arménie	3,2	29 743	3 300	-	5 789	0.729	39	40,8	44,2
Ázerbájdžán Ázerbájdžán	9,1	75 142[p 2]	7 300	-	10 067	0.734	38,3	12,1	49,6
Gruzie Gruzie	4,3	57 135[p 3]	3 000	-	5 465	0.745	52,2	6,5	41,3
Jižní Osetie Jižní Osetie	0,07	3 900	-	-	-	-	-	-	-
Arcach	0,14	11 458	-	-	-	-	-	-	-
Zakavkazsko celkem	17,01	186 043[p 1]	5101		7968	-

Zakavkazsko se nachází v mírném až subtropickém podnebném pásu. Velký Kavkaz zabraňuje průnikům studeného kontinentálního vzduchu ze severu a od Černého moře sem vanou teplé větry, které přinášejí hojnost srážek. Čím více se vzdalujeme od pobřeží Černého moře směrem na východ srážek ubývá. Zatímco u pobřeží Černého moře průměrné roční srážky dosahují až 2500 mm, tak u pobřeží Kaspického moře pouze kolem 300 mm. Zakavkazsko je velice hornatá oblast, třeba žádné území v Arménii (s výjimkou malých údolí) neleží níž než 1000 m nad mořem. Zatímco v nížinách v Gruzii vládne subtropické podnebí, o kousek vedle na vrcholcích Kavkazu je sněhová pokrývka.

V Česku se nejčastěji udává, že geografická hranice Evropy vede podél řek Kuma a Manyč. Existují ale i jiné výklady. Stejně jako v Česku se vyučují hranice mezi Evropou a Asií i ve zbytku kontinentální Evropy, v USA nebo v Británii se upřednostňuje verze, v níž jsou hranice Evropy umístěny na hlavním hřebeni Kavkazu. V tom případě Mont Blanc ztrácí pozici nejvyšší hory Evropy a je nahrazen Elbrusem. Podle některých kartografů vede hranice Evropy souběžně s jižní hranicí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu, takže Zakavkazsko se nachází buďto celé v Evropě, částečně v Evropě a částečně v Asii nebo také celé v Asii.

Kromě fyzikálních a geografických kritérií jsou země Zakavkazska často označovány jako evropské na základě politické a kulturní blízkosti moderní Evropy^[4][5].

• Severní Kavkaz

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Kavkaz na Wikimedia Commons