Zandové
Strážená panství Íránu ممالک محروسهٔ ایران
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Zandové či dynastie Zandů (persky: دودمان زندیان, Dudmane Zandiyan) byla íránská panovnická dynastie vládnoucí Persii v letech 1751–1794.[1]
Historie
Založená byla Mohamadem Karímem chán Zandem (vládl 1751–1779). Rod Zandů zpočátku vládl jižnímu a střednímu Íránu, později rychle rozšířil vliv a ovládl většinu současného Íránu (kromě provincií Balúčistán a Chorásán) a také části Iráku. Země dnešní Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie byly chanáty, které byly také de iure součástí Zandské říše, ale de facto byly značně autonomní. Ostrov Bahrajn měl podobný status. Vláda nejvýznamnějšího vládce dynastie Karíma chána se vyznačovala blahobytem a mírem. Nové hlavní město Šíráz vzkvétalo, rozvíjely se v něm umění i architektura, přičemž v ní byla oživena některá stará témata achaimenovská (550–330 př. n. l.) a sásánovská (224–651), tedy motivy z předislámského Íránu. Karím také zrenovoval hrobky středověkých perských básníků Chvádže Šamsuddína Muhammada Háfize a Sa'dího.
Po smrti Karíma Zandský Írán upadl kvůli vnitřním sporům mezi členy dynastie. Jeho poslední vládce, Lotf Alí chán (vládl 1789–1794), byl nakonec popraven kmenovým náčelníkem Agá Muhammadem Chánem, který se ujal moci, a tím nastoupila nová dynastie Kádžárovců. Tím byla přerušena linie vývoje ke značně modernímu státu, neboť jak poznamenal The Oxford Dictionary of Islam, Karím chán byl „nejhumánnějším íránským vládcem islámské éry“. Jako takový byl vždy nenáviděn muslimskými konzervativci, stejně jako celá Zandská dynastie.
Po islámské revoluci v roce 1979 se stala jména Karíma a Lofta tabu a noví vládci Íránu požadovali, aby v Šírazu byly přejmenovány ulice po nich pojmenované. Občané města se proti tomu však vzbouřili.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zand dynasty na anglické Wikipedii.
- ↑ Zand dynasty. Encyclopaedia Iranica [online]. [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRYE, Richard N. Zand Dynasty in The Oxford Encyclopedia of the Islamic World. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-530513-5. DOI 10.1093/acref/9780195305135.001.0001/acref-9780195305135-e-0866?rskey=cm775u&result=14. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Contemporary portrait of Karim Khan Zand.
Autor: Kailanmapper, Licence: CC BY-SA 4.0
A map of the Zand dynasty in 1776 at the height of the Ottoman-Zand war. Sources include the following:
various Willem Floor books and articles (Specifically The Persian Gulf: The Rise of the Gulf Arabs, 1747-1792, Borazjan, A Rural Market Town in Bushire's Hinterland, The Rise and Fall of the Banū Kaʿb. A Borderer State in Southern Khuzestan, The Persian Gulf: The Hula Arabs of The Shibkuh Coast of Iran, Travels Through Northern Persia, 1770-1774, and The Persian Gulf: Bandar Abbas: The Natural Gateway of Southeast Iran)
Karim Khan Zand: A History of Iran, 1747-1779
"The Revolt of Hosein Qoli Khan Qajar, 1769-1777" by Shohei Komaki
various encyclopedia iranica articles [1], [2], [3], [4], [5]
Richard Tapper's book on the Shahsevan
The Turks of Borçalı in Georgia: Ethnic identity in borderland
The Pearl in its Midst by Christine Noelle-Karimi
The 1820 Russian Survey of Shirvan (specifically the map on page 8)
Ottoman-Iranian Borderlands: Making a Boundary, 1843-1914
http://ensani.ir/file/download/article/20121212135456-9462-3.pdf The book "صهوة الفارس"
Autor: Aliasgharnadafi messi1, Licence: CC BY-SA 4.0
شیر و خورشید نماد ملی ایران
Flag of Iran during the Qajar dynasty, i.e. the flag of Agha Mohammad Khan.
Three-striped version of the Afsharid royal standard.