Zapadlí vlastenci (film)
| Zapadlí vlastenci | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Žánr | filmové drama |
| Předloha | Zapadlí vlastenci |
| Námět | Karel Václav Rais |
| Scénář | Jan Reiter Karel Lörsch |
| Režie | Miroslav Josef Krňanský |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jaroslav Vojta Hugo Haas Hermína Vojtová Jan Otakar Martin Lída Baarová … více na Wikidatech |
| Hudba | Josef Dobeš |
| Kamera | Otto Heller |
| Kostýmy | Anna Suchardová-Brichová |
| Střih | Marie Bourová |
| Zvuk | Josef Zora Bedřich Poledník |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 28. října 1932 (Československo) |
| Zapadlí vlastenci na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zapadlí vlastenci je československý film režiséra Miroslava Josefa Krňanského z roku 1932 natočený na motivy stejnojmenného románu Karla Václava Raise.
Obsazení
| Jaroslav Vojta | farář Stehlík |
| Hugo Haas | švec Adam Hejnů |
| Hermína Vojtová | ševcova žena |
| Nora Stallich | preceptor Čermák |
| Jan Otakar Martin | učitel Václav Čížek |
| Božena Svobodová | učitelova žena |
| Josef Novák | Podzimek |
| Lída Baarová | Albínka, Podzimkova dcera |
| Emilie Sedláčková | Pepička, Albínčina teta |
| Jarmila Lhotová | Žaláková |
| Alexander Třebovský | vrchní rada Michael Maxa z Mílova |
| Hana Míšková | zpěvačka z Prahy |
| Jan Svoboda | Karel Tarant, Čermákův otec |
| Vladimír Borský | hrabě Vladimír |
| Jiří Hron | myslivec |
| Věkoslav Satoria | kočí pantáta Češka z Lánů |
| Emanuel Hříbal | kostelník |
| Julius Baťha | kněz |
| Luigi Hofman | panský úředník na večírku |
| Karel Schleichert | panský úředník na večírku |
| Josef Dobeš | houslista na večírku |
| Antonín Šolc | poselák |
| Vojtěch Loužecký | kněz |
| Stanislav Sedláček | zpěvák na kruchtě |
| Marie Oliaková | Podzimková, Albínčina matka |
Tvůrci
- Námět: Karel Václav Rais román Zapadlí vlastenci
- Režie: Miroslav Josef Krňanský
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“