Zastávka Obilní trh
Čekárna tramvajové zastávky Obilní trh | |
---|---|
Čekárna zastávky na Obilním trhu | |
Základní informace | |
Architekt | Oskar Poříska |
Výstavba | 1928 |
Poloha | |
Adresa | Veveří, Česko |
Souřadnice | 49°11′54,03″ s. š., 16°35′50,85″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 103102 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Součástí zastávky Obilní trh v Brně je čekárna pouliční dráhy, drobná funkcionalistická stavba občanské vybavenosti na ulici Údolní při dolním konci náměstí Obilní trh. Jedná se o poslední zachovanou čekárnu od architekta Oskara Pořísky. Je chráněna jako kulturní památka.
Zastávka se nachází při tramvajové trati Komenského náměstí – Masarykova čtvrť, náměstí Míru (linka č. 4). Využívají ji také trolejbusy linek č. 38 a 39 s konečnou na nedalekém Komenského náměstí a některé noční autobusové linky.
Historie
Čekárnu navrhl v roce 1926 tehdy ani ne třicetiletý architekt Oskar Poříska,[1] autor mimo jiné již nedochovaných čekáren s obchody na náměstí Svobody a na Moravském náměstí.[2] Byla postavena zřejmě v letech 1928 či 1929. Tvoří ji jednoduchý železobetonový přístřešek otevřený k jihu, jehož zadní stěna plynule přechází ve stropní desku a tvoří pro Pořísku typický motiv zaoblené hrany. Byla vybavena červenou lavicí z umělého kamene[3] a skleněnými bočními stěnami.[2][4] Na zadní stěně byly bílé obkladačky z opaxitu a dveře,[3] kterými se vstupovalo do malého prostoru (nejspíše telefonní budka). Podlaha, s dvěma stupni po krajích, byla vyplněna luxfery, kterými byly osvětleny toalety pod zastávkou. K těm se vstupovalo po schodech na obou stranách zastávky.
Toalety umístěné pod terénem jsou od 80. let 20. století mimo provoz[2] a společně s celým objektem čekárny chátraly. Její majitel, Dopravní podnik města Brna, na ní prováděl pouze nejzákladnější údržbu a např. prostor záchodů uzavřel novou mříží.[5]
V srpnu 2008 byla stavba prohlášena nemovitou kulturní památkou.[6]
Rekonstrukce
Na jaře 2012 představili architekti Tomáš Rusín a Ivan Wahla z Atelieru RAW plán pro přestavbu chátrající čekárny na kavárnu Tram Café.[7] Městská část Brno-střed si vzala záměr za svůj a chtěla do přestavby investovat kolem 2,7 milionu korun, pokud by získala souhlasná stanoviska památkářů a hygieniků.[8] Od záměru kavárny však bylo z památkových důvodů upuštěno, stav kanalizace a finanční náročnost znemožnily obnovení toalet, plán nevyhovoval požárním a hygienickým normám.[9][10] Radnice místo toho přistoupila na pouhou rekonstrukci s ponecháním původního účelu a s předpokládanou cenou asi 1,6 nebo 1,7 milionu korun.[1] V roce 2014 zjistil stavebně-technický průzkum, že zastávka je v havarijním stavu.[11] Oprava započala na konci srpna 2015 a měla podle plánů skončit v listopadu téhož roku, s maximálním zachováním původní konstrukce a tvarově věrným kopírováním původního Pořískova řešení.[1][9]
Poškození památky
S brněnskou firmou Štuk Helma,[p. 1] která rekonstrukci prováděla za 1,9 milionu korun,[12] byla v únoru roku 2016 přerušena smlouva o opravě. Rozhodlo tak jednání pracovníků odboru památkové péče magistrátu, stavebního úřadu, architektů a statika za přítomnosti zástupců městské části Brno-střed, protože firma nepostupovala podle projektové dokumentace a betonáž provedla bez odsouhlasení statika, čímž došlo ke změně tvaru stavby a poškození památky.[13] Firma neměla s opravami podobných památek zkušenosti a betonáž provedla špatně, do armatury navíc vložila ocelový nosník.[14] K opravě byla vybrána nová firma (Tocháček),[p. 1] která stávající špatné opravy odstranila a zhotovila znova.[11]
Ministerstvo kultury následně obdrželo podnět k vyřazení zastávky ze seznamu kulturních památek od restaurátora Radka Ryšánka.[15] Podle něj došlo ke zničení téměř poloviny původní hmoty památky, původních obkladaček a podzemní části se záchody,[15] které byly osvětleny skrze luxfery v podlaze zastávky. Podzemní část byla zalita betonem a luxfery odstraněny. Ministerstvo považovalo podnět za důvodný, avšak brněnské pracoviště Národního památkového ústavu s vyškrtnutím zastávky ze seznamu nesouhlasilo, i když uznávalo její poškození.[15] Památkáři měli údajně pochybit při týdenních kontrolách oprav, podle ředitele brněnského NPÚ Zdeňka Váchy však nebylo možné odhalit chyby před odstraněním bednění,[14] navíc uznal, že obnova moderní architektury je komplikovaná právě kvůli korozi materiálů.[16] Firma, která špatnou opravu provedla, pochybení odmítala, radnice však po ní hodlala vymáhat způsobené škody a náklady navíc.[14]
Dokončení rekonstrukce
Obnova zastávky byla dokončena 31. května 2017, kdy byla předána městské části. Cena za rekonstrukci, navrženou Atelierem RAW a provedenou stavební firmou Tocháček, dosáhla částky 2 668 959 korun. Originální prvky (ocelové zasklení bočních výplní a dveře) byly restaurovány. Nedochované skleněné obložení zadní stěny a podlaha a lavice z umělého kamene byly nahrazeny replikami.[17]
Galerie
- Čekárna zastávky v roce 2013
- Odhalená traverza zalitá do betonu
- Prasklina v zadní části zastávky
- Stav v březnu po opravě první firmy
- Během opravy další firmou
- Oprava další firmou – pohled zezadu
- Detail zdiva
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c ČTK. Po letech začala oprava zastávky na Obilním trhu. iDNES.cz [online]. 2015-09-01 [cit. 2016-06-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c C 129: Čekárna pouliční dráhy [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2015-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Rekonstrukce funkcionalistické zastávky na Obilním trhu pokračuje. www.brno-stred.cz [online]. Městská část Brno-střed [cit. 2016-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-20.
- ↑ PELČÁK, Petr. Brno: Architektura / Architecture 1918-1939. Brno: Centrum architektury, 2012. 392 s. ISBN 978-80-905330-0-4. Kapitola 68 Čekárna pouliční dráhy, s. 210–211.
- ↑ ŠENKÝŘ, Miloš; VESELÁ, Jiřina. Záchodky se mění v památku [online]. Lidovky.cz, 2008-08-11 [cit. 2016-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-08]. Identifikátor záznamu 843885382 : Čekárna pouliční dráhy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ HORÁK, Michal. První funkcionalistickou zastávku architekti překreslili na Tram Cafe. iDNES.cz [online]. 2012-03-14 [cit. 2016-06-07]. Dostupné online.
- ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Zastávka na Obilním trhu v Brně se blíží přeměně na neobvyklou kavárnu. iDNES.cz [online]. 2013-06-25 [cit. 2016-06-07]. Dostupné online.
- ↑ a b BRANDOVÁ, Zuzana. V Brně přemýšlejí, jak mít v úzkostlivě chráněném parku hezčí hřiště. iDNES.cz [online]. 2015-03-31 [cit. 2016-06-07]. Dostupné online.
- ↑ ROZSYPALOVÁ, Monika. Souhlasíte s podmínkami, za které Brno koupilo Veletrhy? Projekt Tram Café na funkcionalistické zastávce Obilní trh padl. Kvůli toaletám. Brněnský deník [online]. 2015-03-04 [cit. 2015-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b ČECH, Martin. Poškozenou funkcionalistickou zastávku na Obilním trhu opraví nová firma. www.munimedia.cz [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-04.
- ↑ Rozbořená čekárna na Obilním trhu se konce oprav dočká zřejmě až příští rok [online]. Brněnský deník, 2016-09-15 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Radnice ukončí smlouvu s firmou, která prováděla rekonstrukci funkcionalistické zastávky MHD. CENTRUM NEWS [online]. 2016-04-07 [cit. 2016-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-16.
- ↑ a b c 12. 5. 2016. Události v regionech (Brno) [online]. Česká televize [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c ČTK. Zničený klenot. Funkcionalistická čekárna už možná nebude památkou. Brněnský deník [online]. 2016-06-07 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Zpackaná rekonstrukce funkcionalistické památky. Ze zastávky na Obilním trhu moc nezbylo [online]. Česká televize [cit. 2016-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Funkcionalistická zastávka na Obilním trhu se vrací ke svému původnímu účelu [online]. Brno-stred.cz, 2016-06-01 [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-07.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu čekárna tramvajové zastávky Obilní trh na Wikimedia Commons
- Čekárna pouliční dráhy v Brněnském architektonickém manuálu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 4.0
Funkcionalistická zastávka Oskara Pořísky během rekonstrukce firmou Tocháček.
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Funkcionalistická čekárna tramvajové zastávky, Obilní trh, Brno
Autor: W o o d y, Licence: CC BY-SA 4.0
Rekonstruovaná zastávka na Obilním trhu v červnu 2017
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 4.0
Funkcionalistická zastávka Oskara Pořísky během rekonstrukce firmou Tocháček.
Autor: Marek Blahuš, Licence: CC BY-SA 3.0
Rekonstruovaná tramvajová zastávka na Obilním trhu v Brně s náhodně zachycenými figuranty iDNES.cz (viz [1])
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 4.0
Funkcionalistická zastávka Oskara Pořísky během rekonstrukce.
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 4.0
Funkcionalistická zastávka Oskara Pořísky během rekonstrukce firmou Tocháček.
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 4.0
Funkcionalistická zastávka Oskara Pořísky během rekonstrukce.
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 4.0
Funkcionalistická zastávka Oskara Pořísky během rekonstrukce.
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 4.0
Funkcionalistická zastávka Oskara Pořísky během rekonstrukce.