Zastávka u Brna (nádraží)

Zastávka u Brna
Železniční stanice Zastávka u Brna
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihomoravský
Obec	Zastávka
Souřadnice	49°11′14,96″ s. š., 16°21′31,19″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zastávka u Brna
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	369157
Trať	Brno–Jihlava
Nadmořská výška	325 m n. m.
V provozu od	1856
Dopravní koleje	6
Nástupiště (nástupní hrany)	4 (4)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	autobus
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zastávka u Brna (původně Boží Požehnání, něm. Segen Gottes, v letech 1867–1871 Rosice-Boží Požehnání, něm. Rossitz-Segen Gottes, poté opět Boží Požehnání, něm. Segen Gottes, v roce 1921 Zastávka, od roku 1925 současný název) je železniční stanice v km 10,877 železniční tratě Brno–Jihlava, která se nachází v obci Zastávka v okrese Brno-venkov.

Historie železniční stanice je spojena s výstavbou uhelné dráhy z Brna do Zastávky u Brna (Brněnsko-rosická dráha), která byla zprovozněna v roce 1856. U její výstavby byli Jan Arnošt Herring (1816–1871) a Franz Klein (1800–1855), kteří pro svůj záměr získali jak brněnské průmyslníky tak místní těžaře Antonína Rahna (1816–1876) a Jana Mülera (1827–1897). Po její dostavbě to byla jedna z prvních uhelných drah v českých zemích.^[1] Zkušební jízda proběhla 27. prosince 1855, uhlí se začalo přepravovat 2. ledna 1856, slavnostní jízda s cestujícími o půl roku později 30. června 1856, od 1. července 1856 byla provozována pravidelná přeprava cestujících.^[2] Uhlí se vozilo nejen do Brna, ale také do Vídně.^[3] Z železniční zastávky vedla odbočka vlečky k Dědičné štole,^{[p. 1]} odbočná trať byla postavena v roce 1862 k dolům Ferdinand, Jindřich, Antonín a Simson.^[1] Poslední vlečka byla postavena v roce 1877 k dolu Julius.

Koncová výpravní budova Brněnsko-rosické dráhy byla postavena podle projektu vrchního inženýra Tomáše Nováka v roce 1856. Dvoupodlažní objekt o deseti okenních osách byl krytý valbovou střechou, v průčelí členěný profilovanou patrovou římsou. Polygonální pilastry (nároží) výpravní budovy zdobily šestiboké věžičky, které vystupovaly nad okapovou římsu. Architektonické řešení výpravní budovy bylo téměř shodné s výpravní a správní budovou Rosického, později dolního nádraží v Brně.^[1] Nástupiště u budovy (první kolej) bylo kryto pultovou střechou na sloupech, které bylo později odstraněno. V roce 1870 byl k budově (ze strany Brna) přistavěn přízemní hrázděný objekt výčepu s verandou, který navazoval na restauraci v přízemí výpravní budovy. V letech 1885–1886 postavila C.k. privilegovaná Rakouská společnost státní dráhy (StEG) dvoupodlažní obytnou budovu pro drážní zaměstnance podle typového plánu. Ve výpravní budově byly provedeny vnitřní úpravy a změn architektonického členění fasád (pásová rustika) a sedlové nadokenní římsy (odstraněny v roce 1962). Ve stanici se nachází obdélná remíza a zděná patrová vodárna.^[1]

• KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. II. díl. Litoměřice 2005, s. 200

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zastávka u Brna na Wikimedia Commons
• 150 let Uhelné dráhy Brno - Zastávka Archivováno 18. 8. 2007 na Wayback Machine.