Zavedení eura v Česku

Evropské země používající euro jako svou měnu
     členské státy eurozóny
     země EU zapojené do ERM II
     země EU mimo ERM II
     státy mimo EU používající euro

Zavedení eura v Česku je politický cíl a plánované kroky k přijetí společné evropské měny, ke kterému se Česko zavázalo přístupovou smlouvou do Evropské unie v roce 2003, dle níž by Česko mělo vstoupit do eurozóny, pokud bude splňovat tzv. konvergenční neboli maastrichtská kritéria. Z řady ekonomických i vnějších a vnitropolitických důvodů však proces přechodu z národní měny (české koruny, CZK) na euro nebyl doposud (únor 2024) zahájen a ani nebyl stanoven termín vstupu do tzv. mechanismu směnných kurzů ERM II, který je jedno z konvergenčních kritérií, a následného přijetí evropské měny.

Přestože je na tom Česko ekonomicky dobře a je schopné plnit všechny podmínky, kvůli pokračující evropské dluhové krizi je společnost vůči přijetí eura většinově negativně naladěná. Podle průzkumu CVVM z července 2020 si zavedení eura přeje 24 % lidí, zatímco 69 % je proti a 7 % není rozhodnuto.[1] V dubnu 2023 podle průzkumu Eurobarometru bylo pro zavedení eura 45 % občanů a 55 % bylo proti.[2]

Historie

V referendu o vstupu ČR do Evropské unie (2003) souhlasilo se vstupem 77,3 % účastníků hlasování. Od vstupu do EU v květnu 2004 přijalo Česko fiskální a monetární politiku, jejímž účelem bylo sblížit makroekonomické podmínky se zbytkem Unie. Původně plánovalo Česko přijmout euro v roce 2010, ale hospodářské statistiky z roku 2006 ukázaly, že je tento cíl nerealistický a přijetí eura bylo odsunuto na neurčito. V lednu 2007 prohlásil ministr financí Kalousek, že realistické datum by bylo v roce 2012, ale v listopadu téhož roku řekl, že je to příliš brzy. Podle hodnocení ze srpna 2008 by i přijetí před rokem 2015 bylo předčasné. V říjnu 2009 se vyjádřil tehdejší ministr financí Eduard Janota, že rok 2015 jako termín není realistický. V červnu 2008 spekuloval guvernér ČNB Zdeněk Tůma o roce 2019.

Nedávný vývoj

Evropská dluhová krize snížila zájem Česka na zapojení se do eurozóny. Tehdejší premiér Nečas prohlásil, že podmínky panující v eurozóně se od dob přijetí přístupové smlouvy výrazně změnily a že by se mělo konat referendum, zda do ní země vstoupí i za nových podmínek. Strana TOP 09, koaliční partner, s pořádáním referenda nesouhlasila.

V dubnu 2013 ministerstvo financí ČR ve zprávě k plnění konvergenčních kritérií pro Evropskou komisi uvedlo, že Česko zatím nestanovilo žádné pevné datum přijetí eura a že v roce 2013 neplánuje vstoupit do ERM II. V květnu 2013 prohlásil Miroslav Singer, tehdejší guvernér ČNB, že podle jeho názoru by Česko nemělo přijímat euro před rokem 2019.

Miloš Zeman, který byl zvolen prezidentem na začátku roku 2013, podpořil přijetí eura v Česku, ale zároveň je pro konání referenda v této záležitosti. Krátce po svém zvolení ale řekl, že Česko nebude na přijetí připraveno dříve než za pět let. Bohuslav Sobotka řekl krátce po svém zvolení, že jeho vláda nebude činit kroky k přijetí eura, ale bude se tím zabývat až další vláda a jako realistické datum uvedl rok 2020. Oproti tomu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek prohlásil, že Česko by mělo přijmout euro co nejdříve. Podobný názor zastává i opoziční TOP 09, která před parlamentními volbami 2013 měla v programu přijetí eura v letech 2018–2020.

V dubnu 2014 zaslal ministr financí Andrej Babiš Evropské komisi dopis, ve kterém vysvětlil, že Česko nevstoupí v roce 2014 do ERM II. Jeho snahou je, aby členství ERM II bylo co nejkratší před samotným přijetím eura. Dále podle něj fiskální problémy eurozóny spolu s nemožností předvídat vývoj měnové unie nedává zatím vhodnou příležitost k přijetí eura.

V červnu 2014 Miloš Zeman prohlásil, že Česko by mělo přijmout euro už v roce 2017 a argumentoval přitom výhodností pro celou českou ekonomiku. Opoziční ODS na to odpověděla peticí proti zavedení eura.

V dubnu 2015 prohlásila vláda, že Česko nepřijme ERM II před rokem 2017, což znamená nezavede euro před rokem 2020. Dále ale dodala, že pokud vyhraje další volby, bude činit kroky k přijetí eura do roku 2020.

Po ukončení měnové intervence ČNB v roce 2017 začal Svaz průmyslu a dopravy stupňovat tlak na politiky, aby přijali euro. Přijetí eura se stalo jednou z hlavních priorit, které se objevily na Svazem průmyslu a dopravy vypracovaném seznamu priorit, na které by se měla zaměřit vláda, která vznikne po podzimních sněmovních volbách v roce 2017.[3] Přijetí eura je ale odmítáno jak Andrejem Babišem, tak premiérem Bohuslavem Sobotkou. Podle Andreje Babiše je česká koruna pro ekonomické zájmy Česka důležitá a po přijetí eura by Česko doplácelo na Řecko a další státy, které v eurozóně nemají být.[3] Podle Bohuslava Sobotky není nutné s přijetím eura spěchat.[3] Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by přijetí eura ulevilo exportérům, kteří mají tržby v eurech, ale mzdy a daně platí v korunách, a navíc je podle něj životně důležité, aby Česko, jakožto země závislá na exportu, zůstala na jedné lodi s Německem.[3]

V době svojí kandidatury na prezidenta České republiky podporoval Jiří Drahoš brzké přijetí eura.[4]

Na akci Setkání lídrů českého exportu se Babiš s Rusnokem shodli, že vstup Česka do eurozóny by se mohl odehrát při kurzu 20 Kč za €.[5]

Přestože podpora pro zavedení eura ze strany českého průmyslu stoupá, podpora přijetí eura veřejností díky problémům v eurozóně při krizi a po krizi poklesla, v dubnu 2018 dosahovala pouhých 23–24 %.[6]

Miroslav Lukeš, šéf Mastercard, se domnívá, že Česko do roku 2038 euro, které v té době bude už existovat ve velké míře pouze jako elektronická měna, přijme.[7]

Na popud MF a ČNB se vláda koncem roku 2018 rozhodla odložit termín přijetí eura na dobu neurčitou, kritéria pro vstup Česko sice splňuje, jsou zde ovšem obavy o znehodnocení úspor občanů a obavy o dopad závazků na stát kvůli změnám pravidel eurozóny.[8]

V roce 2024 prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval ke konkrétním krokům, aby Česká republika přijala euro.[9] Následně v lednu 2024 skupina poslanců za ANO navrhla přijetí ústavního zákona o referendu, ve kterém by se mj. rozhodlo o možnosti vstoupení České republiky do eurozóny.[10]

Argumenty pro a proti přijetí eura

Pro zavedení eura

  • snadná cenová porovnatelnost s jinými zeměmi[11]
  • pohodlnější a levnější cestování[11]
  • snížení transakčních nákladů[11]
  • zrychlení a zjednodušení přeshraničních transakcí
  • ochrana před kurzovými výkyvy koruny vůči €[11]
  • spolurozhodování o měnové politice eurozóny[11][12]
  • zvýšený tlak na rozpočtovou kázeň[12]
  • vyšší atraktivita pro zahraniční investory (na Slovensku, v Slovinsku, v Estonsku a v Lotyšsku došlo po zavedení eura k nárůstu zahraničních investic)[13]
  • zjednodušení administrativy (české firmy vyvážejí ze 65 % do zemí eurozóny)[13]

Proti zavedení eura

  • ztráta samostatné měnové politiky státu[11][14]
    • směnný kurz a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj státní politiky[11]
    • americký ekonom Joseph Stiglitz, profesor Kolumbijské univerzity, nositel Nobelovy ceny za ekonomii (2001), bývalý držitel vedoucích pozic ve Světové bance a Mezinárodním měnovém fondu popisuje ve své knize The Euro (2016), že absence státních institucí v EU, které jsou nezbytnou podmínkou pro funkční jednotnou měnu jakékoliv ekonomiky a zároveň nemožnost jednotlivých států EU určovat si vlastní měnovou politiku kvůli existenci eura vede k dlouhodobému ekonomickému úpadku eurozóny. Ze svého proevropského pohledu Stiglitz tvrdí, že hlavním problémem Evropské unie je právě euro, protože různorodé ekonomiky evropských států – místo využívání měnových politik pro svůj ekonomický rozvoj – jsou nuceny přijmout měnovou politiku severní části eurozóny (jmenovitě Německa a severských států), která je pro mnohé státy (především jižní blok) ekonomicky nevýhodná. Stiglitz také ze svého výzkumu odvozuje, že ekonomická stagnace způsobená eurem vede k odporu veřejnosti proti samotné EU a k nástupu pravicových a populistických stran.[15][16]
  • zapojení do Evropského stabilizačního mechanismu (záruky za dluhy všech členů eurozóny)[11]
    • hlasy proti přijetí eura se objevují z důvodu placení dluhů Řecka a dalších států především na jihu Evropy.[17][18] Například Slovensko, které již přijalo euro, souhlasilo v roce 2012, že do Evropského stabilizačního mechanismu (Euroval) přispěje 660 miliony eur (okolo 16,7 miliardy Kč).[19]
  • riziko krátkodobého zdražování[11]

Plnění podmínek

V roce 1992 stanovila Maastrichtská smlouva, že státy budou moci přijmout euro při dodržení jistých ekonomických kritérií. Česko v roce 2016 plnilo čtyři z pěti podmínek přijetí eura; jedinou nesplněnou podmínkou bylo zapojení do ERM II.[20] V letech 2018, 2020 a 2022 nebyla splněna podmínka maximální míry inflace a byly tak plněny pouze tři z pěti podmínek vstupu do měnové unie.

Konvergenční kritéria
Rok vydání zprávyZeměMíra inflace (HICP)Nadměrné zadluženíSměnný kurzDlouhodobá úroková sazbaKompatibilita práva
Rozpočet k HDPCelkový dluh vůči HDPČlenství v ERM IIPohyb kurzu
2012 ECB ReportReferenční hodnotyMax. 3.1%

(k 31. březnu 2012)

Neotevřeno (K 31. březnu 2012)Min. 2 roky

(k 31. březnu 2012)

Max. ±15%

(za rok 2011)

Max. 5.80%

(k 31. březnu 2012)

Ano

(k 31. březnu 2012)

Max. 3.0%

(Rozpočtový rok 2011)

Max. 60%

(Rozpočtový rok  2011)

ČeskoČesko Česko2.7%OtevřenoNe2.7%3.54%Ne
3.1%41.2%
2013 ECB ReportReferenční hodnotyMax. 2.7%

(k 30. dubnu 2013)

Neotevřeno (k 30. dubnu 2013)Min. 2 roky

(k 30. dubnu 2013)

Max. ±15%

(za rok 2012)

Max. 5.5%

(k 30. dubnu 2013)

Ano

(k 30. dubnu 2013)

Max. 3.0%

(Rozpočtový rok 2012)

Max. 60%

(Rozpočtový rok 2012)

ČeskoČesko Česko2.8%OtevřenoNe-2.3%2.30%Není známo
4.4%45.8%
2014 ECB ReportReferenční hodnotyMax. 1.7%

(k 30. dubnu 2014)

Neotevřeno (k 30. dubnu 2014)Min. 2 roky

(k 30. dubnu 2014)

Max. ±15%

(za rok 2013)

Max. 6.2%

(k 30. dubnu 2014)

Ano

(k 30. dubnu 2014)

Max. 3.0%

(Rozpočtový rok 2013)

Max. 60%

(Rozpočtový rok 2013)

ČeskoČesko Česko0.9%Otevřeno (Uzavřeno v červnu 2014)Ne-3.3%2.21%Ne
1.5%46.0%
2016 ECB ReportReferenční hodnotyMax. 0.7%

(k 30. dubnu 2016)

Neotevřeno (k 18. květnu 2016)Min. 2 roky

(k 18. květnu 2016)

Max. ±15%

(za rok 2015)

Max. 4.0%

(k 30. dubnu 2016)

Ano

(k 18. květnu 2016)

Max. 3.0%

(Rozpočtový rok 2015)

Max. 60%

(Rozpočtový rok 2015)

ČeskoČesko Česko0.4%ŽádnéNe0.9%0.6%Ne
0.4%41.1%
2018 ECB ReportReferenční hodnotyMax. 1.9%

(k 31. březnu 2018)

Neotevřeno (k 3. květnu 2018)Min. 2 roky

(k 3. květnu 2018)

Max. ±15%

(za rok 2017)

Max. 3.2%

(k 31. březnu 2018)

Ano

(k 20. březnu 2018)

Max. 3.0%

(Rozpočtový rok 2017)

Max. 60%

(Rozpočtový rok 2017)

ČeskoČesko Česko2.2%ŽádnéNe2.6%1.3%Ne
-1.6% (přebytek)34.6%
2020 ECB ReportReferenční hodnotyMax. 1.8%

(k 31. březnu 2020)

Neotevřeno (k 7. květnu 2020)Min. 2 roky

(k 7. květnu 2020)

Max. ±15%

(za rok 2019)

Max. 2.9%

(k 31. březnu 2020)

Ano

(k 24. březnu 2020)

Max. 3.0%

(Rozpočtový rok 2019)

Max. 60%

(Rozpočtový rok 2019)

ČeskoČesko Česko2.9%ŽádnéNe-0.1%1.5%Ne
-0.3% (přebytek)30.8%
2022 ECB ReportReferenční hodnotyMax. 4.9%

(k dubnu 2022)

Neotevřeno (k 25. květnu 2022)Min. 2 roky

(k 25. květnu 2022)

Max. ±15%

(za rok 2021)

Max. 2.6%

(k dubnu 2022)

Ano

(k 25. březnu 2022)

Max. 3.0%

(Rozpočtový rok 2021)

Max. 60%

(Rozpočtový rok 2021)

ČeskoČesko Česko6.2%ŽádnéNe3.1%2.5%Ne
5.9% (výjimka)41.9%

Veřejné mínění

Lidé byli tázáni, zda si přejí zavedení eura namísto české koruny.

Datum průzkumuDatum zveřejněníANONENevíNáskokProváděl
září 2004říjen 200452 %48 %0 %4 %Eurobarometr[21]
září 2005listopad 200549 %51 %0 %2 %Eurobarometr[22]
prosinec 2005leden 201144 %56 %0 %12 %STEM[23]
duben 2006červen 200656 %44 %0 %12 %Eurobarometr[24]
červen 2006leden 201146 %54 %0 %8 %STEM[23]
září 2006listopad 200656 %44 %0 %12 %Eurobarometr[25]
listopad 2006leden 201147 %53 %0 %6 %STEM[23]
duben 2007listopad 200757 %43 %0 %14 %Eurobarometr[26]
září 2007listopad 200756 %44 %0 %12 %Eurobarometr[26]
květen 2008červenec 200854 %46 %0 %8 %Eurobarometr[27]
květen 2009200961 %39 %0 %22 %Eurobarometr[28]
září 2009200948 %52 %0 %4 %Eurobarometr[29]
září 2010leden 201130 %70 %0 %40 %STEM[23]
září 2010prosinec 201041 %59 %0 %18 %Eurobarometr[30]
leden 2011201122 %78 %0 %56 %STEM[23]
květen 2011srpen 201133 %67 %0 %34 %Eurobarometr[31]
listopad 2011červenec 201213 %82 %5 %69 %Eurobarometr[32]
duben 2012červenec 201213 %81 %6 %68 %Eurobarometr[33]
duben 2013červen 201314 %80 %6 %66 %Eurobarometr[34]
duben 2014červen 201416 %77 %7 %61 %Eurobarometr[35]
duben 2015květen 201529 %70 %1 %41 %Eurobarometr[36]
duben 2015květen 201524 %69 %7 %45 %CVVM[37]
duben 2016květen 201629 %70 %1 %41 %Eurobarometr[38]
duben 2016květen 201617 %78 %5 %61 %CVVM[39]
duben 2017květen 201729 %70 %1 %41 %Eurobarometr[40]
duben 2017květen 201721 %72 %7 %51 %CVVM[41]
duben 2018květen 201833 %66 %1 %33 %Eurobarometr[42]
duben 2018květen 201820 %73 %7 %53 %CVVM[43]
duben 2019červen 201939 %60 %1 %21 %Eurobarometr[44]
duben 2019květen 201920 %75 %5 %55 %CVVM[45]
květen–červen 2020červenec 202034 %63 %3 %29 %Eurobarometr[46]
červenec 2020září 202024 %69 %7 %45 %CVVM[47]
květen 2021červenec 202133 %67 %0 %34 %Eurobarometr[48]
červenec 2021srpen 202125 %70 %0 %45 %CVVM[49]
duben 2022červen 202244 %55 %2 %11 %Eurobarometr[50]
duben 2023červen 202345 %55 %1 %10 %Eurobarometr[2]
květen 2023červenec 202322 %73 %5 %51 %CVVM[51]
květen 2024červen 202449 %50 %1 %1 %Eurobarometr[52]

Počátkem roku 2024 svůj průzkum s jinak formulovanými otázkami provedly i Seznam Zprávy, podle nějž zavedení eura odmítá 40 % lidí, naproti tomu 40 % českých občanů by ho zavedlo už do 10 let a dalších 20 % někdy v budoucnu. Současně z něj vyplynulo, že čím více se občané obávají zdražování, tím více odmítají společnou evropskou měnu.[53] Z hlediska voličských preferencí podporují přijetí eura do 10 let voliči STAN a Pirátů (shodně 91 %) a také Spolu (82 %), zatímco proti přijetí jsou voliči ANO (57 %) a zejména SPD (76 %).[54]

Na podporu zavedení eura v Česku vznikl v roce 2019 spolek Pro euro v srdci Evropy, který si klade za cíl přijetí eura a jeho propagaci.[55] Spolek vytvořil petici Pro euro. Mezi podporovateli jsou uvedeni Luděk Niedermayer, Vít Rakušan, Markéta Pekarová Adamová, Tomáš Petříček, Jan Farský, Janina Hřebíčková, Ivan Pilip, Václav Hampl, Mikuláš Peksa, Nadia Rovderová, Daniel Herman, Kateřina Jacques Bursíková, Marek Orko Vácha, Adam Gebrian, Michal Bláha, Jaroslav Hutka a Jiří Zlatuška.[56]

Postoj politických stran k přijetí eura

Pro přijetí eura:[57]

Proti přijetí eura:[58]

Odkazy

Reference

  1. ↑ HANZLOVÁ, Radka. Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – červenec 2020 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2020-09-11 [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Introduction of the euro in the Member States not yet having adopted the common currency - Spring 2023 - Country Factsheets in English Czechia. Eurobarometer [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Zaveďte v Česku euro. Zástupci byznysu chtějí do eurozóny, tlačí na politiky. aktualne.cz [online]. 19. 4. 2017. Dostupné online. 
  4. ↑ BIBEN, Martin; NEPRAŠOVÁ, Veronika. V EU se máme skvěle, měli bychom začít jednat o přijetí eura, říká prezidentský kandidát Jiří Drahoš. ihned.cz [online]. 2. 10. 2017 00:00. Dostupné online. 
  5. ↑ BUKOVSKÝ, Jaroslav. Vstoupit do eurozóny? Až bude euro za dvacet korun, shodli se Babiš s Rusnokem. E15 [online]. 5. prosince 2017 • 17:27. Dostupné online. 
  6. ↑ SOVOVÁ, Eva. Ekonom Pavel Kysilka: Česká koruna je odsouzena k posilování. idnes.cz [online]. 25. dubna 2018. Dostupné online. 
  7. ↑ SOVOVÁ, Eva. PENÍZE 2038: Euro v Česku nebude a hotovost jen okrajově, míní experti. idnes.cz [online]. 21. dubna 2018. Dostupné online. 
  8. ↑ Přijetí eura se v Česku opět oddaluje. Ministerstvo financí nechce riskovat znehodnocení úspor občanů. E15.cz [online]. 2018-12-12. Dostupné online. 
  9. ↑ Pavel: Je načase přijmout euro. Novinky.cz [online]. 2024-01-01 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Sněmovní tisk 618. Návrh zákona poslanců Radka Vondráčka, Andreje Babiše, Aleny Schillerové, Karla Havlíčka, Jaroslavy Pokorné Jermanové, Lubomíra Metnara, Patrika Nachera a Heleny Válkové na vydání ústavního zákona o referendu o nahrazení peněžní jednotky koruny české peněžní jednotkou euro, o korespondenčním hlasování ve volbách, o zrušení práva veta v Evropské unii a o přerozdělování migrantů v Evropské unii [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 9. období [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g h i Marie Bydžovská, Lucie Priknerová, 26. 1. 2016. Jaké jsou výhody a nevýhody eura? Anketa mezi europoslanci. euroskop.cz.
  12. ↑ a b DĚDEK, Oldřich. Makroekonomické přínosy [online]. 2013-12-01 [cit. 2016-07-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Časté dotazy [online]. Pro euro [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku Archivováno 25. 6. 2019 na Wayback Machine.. euroskop.cz.
  15. ↑ Joseph Stiglitz. The problem with Europe is the euro. In this extract from his new book, the Nobel prize-winning economist argues that if the euro is not radically rethought, Europe could be condemned to decades of broken dreams. 10. srpen 2016. The Guardian.
  16. ↑ Europe’s single currency. On course to fail. The Economist. vydání 20. srpen 2016.
  17. ↑ Přijetí eura? Většina podnikatelů nechce platit dluhy za Řecko, upozorňuje Nováková. ČT24 [online]. 2017-06-22. Dostupné online. 
  18. ↑ Česko by euro nemělo rychle přijímat. Hrozí, že Češi budou platit za Řecko, říká nový centrální bankéř Marek Mora. Hospodářské noviny [online]. 2017-05-18. Dostupné online. 
  19. ↑ Slovensko schválilo euroval, opozice mluví o černém dni. Novinky.cz [online]. 2012-06-22. Dostupné online. 
  20. ↑ Česko je na euro skoro připraveno, neplní jednu podmínku. ČT24 [online]. 29. 1. 2016 [cit. 29.7.2016]. Dostupné online. 
  21. ↑ September 2004 Eurobarometer report
  22. ↑ September 2005 Eurobarometer report
  23. ↑ a b c d e Zavedení eura v ČR Archivováno 29. 12. 2014 na Wayback Machine. (tisková zpráva ze 31. 1. 2011)
  24. ↑ March April 2006 Eurobarometer report
  25. ↑ September 2006 Eurobarometer report
  26. ↑ a b September 2007 Eurobarometer report
  27. ↑ May 2008 Eurobarometer report
  28. ↑ May 2009 Eurobarometer report
  29. ↑ September 2009 Eurobarometer report
  30. ↑ 2010 Eurobarometer report
  31. ↑ 2011 May Eurobarometer report
  32. ↑ 2011 November Eurobarometer report
  33. ↑ 2012 Eurobarometer report
  34. ↑ 2013 Eurobarometer report
  35. ↑ 2014 Eurobarometer report
  36. ↑ 2015 Eurobarometer report
  37. ↑ CVVM report 2015. cvvm.soc.cas.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04. 
  38. ↑ 2016 Eurobarometer report
  39. ↑ CVVM report 2016. cvvm.soc.cas.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04. 
  40. ↑ 2017 Eurobarometer report přehled, 2017 Eurobarometer report shrnutí
  41. ↑ CVVM report 2017
  42. ↑ 2018 Eurobarometr report
  43. ↑ CVVM report 2018
  44. ↑ Flash Eurobarometer 465: Introduction of the euro in the Member States that have not yet adopted the common currency. 7 červen 2019.
  45. ↑ Občané o přijetí eura a dopadech členství ČR v EU – duben 2019. 31. květen 2019.
  46. ↑ Eurobarometer 487 - Introducing the euro is seen as positive for the euro area countries. 31. červenec 2020.
  47. ↑ Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – červenec 2020. Radka Hanzlová. Občané o přijetí eura a dopadech členství ČR v EU – – červenec 2020. 11. 9. 2020.
  48. ↑ Introduction of the euro in the Member States that have not yet adopted the common currency. Flash Barometer 492
  49. ↑ Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – červenec 2021 26. 8. 2021
  50. ↑ Introduction of the euro in the Member States that have not yet adopted the common currency - Spring 2022
  51. ↑ ČADOVÁ, Naděžda; AVČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění. Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023. CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  52. ↑ Introduction of the euro in the Member States that have not yet adopted the common currency
  53. ↑ Velký průzkum o euru: Zmapovali jsme, čeho se Češi nejvíc bojí. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-12 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  54. ↑ Odmítáním eura v režii ODS jde vláda přímo proti svým voličům, ukázal průzkum. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  55. ↑ Pro euro v srdci Evropy, z. s. – Výpis ze spolkového rejstříku [online]. [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  56. ↑ Pro euro – Podporují nás [online]. [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. 
  57. ↑ Přijetí eura politické strany rozděluje. Často jej ale odmítají, nebo s přijetím váhají. euractiv.cz [online]. 2017-10-16 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  58. ↑ FUJÁČEK, Jakub. Eura se všichni bojí. Jednoznačně pro přijetí jsou jen Piráti a STAN - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2021-09-20 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • AMBRIŠKO, Róbert. A small open economy with the Balassa-Samuelson effect. Prague: CERGE-EI, 2015. 36 stran. Working paper series, 547. ISBN 978-80-7343-353-6.
  • BÁRKOVÁ, Dana. Euro - jednotná měna pro nejednotnou Evropu. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014. 115 s. Monografie. ISBN 978-80-7418-217-4.
  • DĚDEK, Oldřich. Doba eura: úspěchy i nezdary společné evropské měny. Praha: Linde Praha, 2014. 335 s. Monografie. ISBN 978-80-7201-933-5.
  • DĚDEK, Oldřich. Proč se neobávat eura. Bučovice: Martin Stříž, 2015. 15 stran. Analýzy a studie Mendelova evropského centra; číslo 5 (3/2015). ISBN 978-80-87106-82-2.
  • Eurozóna, euro a Česká republika: mezinárodní konference konaná dne 3. března 2014: 1. panel "Zkušenosti se zavedením eura v sousedních zemích", 2. panel "Kdy zavedeme euro v ČR?". Dráchov: Fontes Rerum, 2014. 104 s. Sborník textů; č. 51/2014. ISBN 978-80-86958-38-5.
  • LACINA, Lubor a kol. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. Vyd. 1. Bučovice: Martin Stříž, 2008. xxiii, 295 s.

Články

  • BEDNÁROVÁ, Lucie. Babišův argument je chybný, Česko by za ostatní v eurozóně neplatilo, říká Dědek z ČNB. Info.cz [online]. 2017-06-15 [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
European union emu map en.png
Autor: San Jose with Generic Mapping Tools, Licence: CC BY-SA 3.0
Economic and Monetary Union, map en
Euro symbol.svg
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.