Zavedení pravostranného provozu v Československu

K zavedení jízdy vpravo „v přiměřeně vhodné době“ se signatářské státy včetně Československa zavázaly v rámci dodatku k Pařížské úmluvě v roce 1926.^[1][2] V roce 1931 Československo přislíbilo, že změnu zavede do pěti let.^[1][2]

Nově otevřená betonová vozovka silnice Otrokovice - Zlín byla v roce 1936 opatřena vodorovnými nápisy „Jezděte vlevo"^[3]

Bylo o ní však rozhodnuto teprve Opatřením Stálého výboru Národního shromáždění č. 275/1938 Sb. ze dne 10. listopadu 1938. Účinnost tohoto ustanovení byla stanovena na 1. května 1939.^[2] V rámci přípravy veřejnosti byl počátkem března 1939 natáčen osvětový film.^[4]

Obsazení části republiky dne 15. března 1939 Německem však vedlo k uspíšení účinnosti - výnosem vrchního velitele německé armády Brauchitsche byl pravostranný provoz v Protektorátu Čechy a Morava zaveden dnem 17. března 1939, v Praze až od neděle 26. března 1939 od 3 hodin ráno. V Praze byly rozmístěny transparenty s německým nápisem: „In Prag wird links Gefahren!" (V Praze se jezdí vlevo!) Jeden transparent s upozorněním byl umístěn na kulatém ostrůvku na křižovatce U Hybernů, který sloužil jako vyvýšené stanoviště pro policistu řídícího provoz.^[5]

Například v Ostravě se naopak jezdilo vpravo již od prvního dne okupace.^[1] Ráno v 7:00 hodin vjely motorizované jednotky Wehrmachtu do Olomouce po pravé straně vozovky a celý provoz ve městě se jim přizpůsobil.^[6]

Zavedení jízdy vpravo nezpůsobilo větší potíže. Autoklub nabádal řidiče, aby si nalepili tabulku s nápisem „Jezděte vpravo" do automobilu a u výjezdů z garáží.^[7]

Přechod na pravostranný provoz byl komplikovaný u vozidel hromadné dopravy. U autobusů byly přestavovány dveře pro cestující tak, aby bylo umožněno vystupování cestujících na chodník, nikoli do vozovky. U tramvají byly přemísťovány označníky zastávek nebo přemísťovány celá nástupiště. V souvislosti s pravostranným provozem tramvají se hovořilo o novém přepravním řádu.^[8]

Oblasti Československa, které byly postoupeny Německé říši Mnichovskou dohodou, se staly součástí Německé říše a vztahovalo se na ně veškeré tehdejší německé právo, včetně dopravních předpisů. Pravostranný provoz byl proto v těchto oblastech zaveden záhy po odstoupení Německu během počátku října roku 1938 (jednalo se např. o města Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Cheb, Karlovy Vary, Opava). Jde o první oblasti Československa a dnešní České republiky, kde byla uvedena do praxe jízda vpravo (vyjma malého Hlučínska, které do roku 1920 patřilo k Německu).

Na Slovensku byl pravostranný provoz zaváděn v letech 1939–1941.^[1]

Zvláštností byla první liberecká tramvajová trať, na jejíž krátké dvojkolejné části (od nádraží k mostu přes Nisu) byl z důvodu uspořádání navazujících jednosměrných úseků pravostranný provoz již od počátku, tedy od 25. srpna 1897.

Levostranný provoz byl po mnoho let též na některých železničních tratích, přestože v českých zemích od roku 1851 platil zákon, který nařizoval pravostranný provoz. Důvody zavedení levostranného provozu na některých tratích jsou podle historika Pavla Schreiera neznámé, ale hlavní roli mohla hrát inspirace v zahraničí – například ve Švýcarsku a ve Francii vlaky dosud standardně jezdí vlevo. V Českých zemích byly stálou výjimkou trati soukromé společnosti KFNB (Kaiser Ferdinands-Nordbahn), na které se na rozdíl od státem provozovaných tratí nevztahovala v plném rozsahu tehdy platná legislativa. Na trati z Prahy do Benešova se jezdilo vlevo od roku 1905 až do konce 40. let, levostranný provoz byl též na trati mezi Chomutovem a Chebem, kde na posledním úseku byl zrušen roku 2006. Do roku 2009 se jezdilo vlevo v úseku Bohumín – Petrovice u Karviné. Poslední českou tratí s levostranným provozem byla trať Břeclav – Bohumín, kde byl původně pravostranný provoz, levostranný provoz zaveden od roku 1872 a pravostranný provoz byl opět zaveden 9. prosince 2012. Důvodem zavedení pravostranného provozu je sjednocení pravidel evropské železniční sítě.^[9][10]

• Strana provozu
• Dagen H

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zavedení pravostranného provozu v Československu na Wikimedia Commons
• Petr Jansa: Za jízdu vpravo Němci nemohou^{[nedostupný zdroj]} (Český rozhlas, Motožurnál, 15. 3. 2004), na původní adrese již nedostupné
• Insider: Proč se jezdí vlevo nebo vpravo Archivováno 7. 7. 2014 na Wayback Machine., 9. března 2011
• Dušan Neumann: Proč se vlastně začalo jezdit vpravo, 3. 4. 2007, blog zrušen a na původní adrese nedostupný, web.archive.org