Zbýšov

Zbýšov
Kostel sv. Martina
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Rosice
Obec s rozšířenou působností	Rosice (správní obvod)
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°9′19″ s. š., 16°20′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 680 (2024)[1]
Rozloha	6,01 km²[2]
Katastrální území	Zbýšov u Oslavan
Nadmořská výška	348 m n. m.
PSČ	664 11
Počet domů	654 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykova 248 664 11 Zbýšov u Brna mestozbysov@mboxr.cz
Starosta	Jakub Dobšík
Oficiální web: www.mestozbysov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zbýšov
Další údaje
Kód obce	584223
Kód části obce	192112
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbýšov (v místním nářečí Zbéšov, německy Zbeschau) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se jihozápadně od Brna v Boskovické brázdě, v katastrálním území Zbýšov u Oslavan. Zbýšov je členem sdružení Mikroregion Kahan. Žije zde přibližně 3 700^[1] obyvatel.

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Zbýš, což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Zby- (např. Zbyhněv, Zbymír, Zbyslav). Význam místního jména byl "Zbýšův majetek".^[4]

První písemné zmínky pochází z roku 1280, kdy byla osada Zbýšov zemským maršálkem Bohušem z Drahotuš věnována oslavanskému klášteru.

V roce 1790 měl Zbýšov pouhých 53 domů a 313 obyvatel. Až do roku 1820 byl Zbýšov (někdy také Zbejšov) bezvýznamnou osadou. Avšak od tohoto roku zde zahájila těžbu černého uhlí první těžařská společnost Rahnova, později nazvaná Láska Boží. Od té doby význam Zbýšova a celé oblasti rostl. V roce 1890 bylo ve Zbýšově již 128 domů a 1624 obyvatel. O tři roky později (1893) byl vystavěn nový kostel sv. Martina, nová škola a poštovní úřad. V roce 1924 byl postaven Hornický dům. Od 50. let dvacátého století došlo k masivní výstavbě hornických bytů, v 60. letech byla postavena další škola, zdravotní středisko, mateřská škola, nové obchody a v 70. letech kino. Roku 1965 byl Zbýšovu udělen status města. V roce 1969 byl zahájen provoz moderního dolu Jindřich II (v místě bývalé šachty Jindřich I) s třídírnou uhlí, který se stal nejhlubším (1550 m) černouhelným dolem ve střední Evropě. K dalším významným dolům ve městě a blízkém okolí patřil Simson, Antonín a také Anna, jedna z nejstarších šachet z počátku 19. století. Rychlý rozvoj města byl ukončen spolu s ukončením těžby uhlí v celém Rosicko-oslavanského revíru na počátku 90. let 20. století. V následujících dvaceti letech došlo hlavně k plynofikaci obce, rekonstrukci bývalé báňské záchranné stanice na bytový dům a zejména rekonstrukci koupaliště, které je chloubou města.^[5][6]

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byly součástí města Zbýšov také Babice u Rosic.

Štít znaku je rozdělen na sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části štítu je kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi heraldiky vlevo obrácený pluh provázený u paty štítu mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše ve žluté (zlaté) barvě.

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím č. 70 ze dne 11. května 2006. Vlajka je heraldická, tzn. odvozená ze znaku prostým přepisem na list o poměru stran 2:3. List vlajky tvoří sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části listu kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi k vlajícímu okraji obrácený pluh provázený u dolního okraje mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše žluté.^[7]

Vývoj počtu obyvatel

• kostel sv. Martina z Tours
• těžní věž dolu Simson – kulturní a technická památka

Jihovýchodně od města, na katastru Padochova, leží přírodní památka Rybičková skála, která je cennou paleontologickou lokalitou. Zde byl v mladoprvohorních vrstvách (stáří kolem 300 milionů let) objeven obratel pravěkého býložravého plaza rodu Edaphosaurus.

Muzeum průmyslových železnic Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich II ve čtvrti Sička. MPZ provozují dopravu na úzkorozchodné trati (v trase bývalé normálněrozchodné vlečky) od dolu Jindřich do Babic. Plánováno je prodloužení trati do železniční stanice Zastávka u Brna.

Muzeum má ve sbírce parní lokomotivy z let 1913–1951 a motorové z let 1940–1981. Největším klenotem je elektrická lokomotiva Siemens z roku 1905. Všechna vozidla mají rozchod 600 mm.

Největší sportovní organizací ve Zbýšově je fotbalový klub TJ Baník Zbýšov, založený již v roce 1923, v rámci Sokola, tehdy pod názvem Meteor.^[10]

Ve městě se nachází letní venkovní koupaliště.

• Josef Skutil (1904–1965), archeolog
• Ivan Honl (1866–1936), lékař a mikrobiolog

• Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna
• TJ Baník Zbýšov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbýšov na Wikimedia Commons
• Zbýšov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města