Zbigniew Korosadowicz

Zbigniew Korosadowicz
Narození	12. prosince 1907 Krakov
Úmrtí	2. června 1983 (ve věku 75 let) Zakopané
Místo pohřbení	Cmentarz Zasłużonych na Pęksowym Brzyzku
Alma mater	Jagellonská univerzita
Povolání	horolezec
Příbuzní	Janusz Korosadowicz (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbigniew Korosadowicz (12. prosince 1907, Krakov, Polsko – 2. června 1983, Zakopane, Polsko) byl polský geograf, horolezec a náčelník polské horské služby TOPR, který uskutečnil mnoho prvovýstupů na štíty ve Vysokých Tatrách.

Studia geografie ukončil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Po studiích se usadil v Zakopaném, kde v letech 1934 až 1939 vyučoval na gymnáziu.

Před druhou světovou válkou patřil mezi přední polské horolezce. Zaměřoval se především na výstupy v zimním období. S horolezectvím začínal v roce 1928. Jeho partnerem byl Wiesław Stanisławski. Výstup na Zamarłu Turniu („Zmrzlá věž“) na východním hřebeni Świnice byl jeho první těžkou túrou.

Výstup na Veľký Mengusovský štít, severní stěnou s obejitím štítové kopule v zimě 1936, byl jeho nejvelkolepějším klasickým horolezeckým výkonem na polské straně Vysokých Tater.

Mnoho horolezeckých túr uskutečnil v zahraničí – Atlas v Maroku, vykonal i prvovýstupy v Alpách, byl jedním z prvních Poláků na řeckém Olympu, dvakrát sám vystoupil na Mont Blanc. Ve Vysokých Tatrách byl aktivní do roku 1947.

V roce 1936 spoluzakládal Kolo Zakopiańska KW a od roku 1937 byl členem polské horské služby – TOPR (Tatrzańskie Ochotnicze Pogotowie Ratunkowe) a po válce krátký dobu jejího náčelníkem. Celkem sám vedl 68 záchranných operací. V roce 1940 na žádost německých vojenských orgánů zorganizoval a vedl na polské straně Vysokých Tater záchrannou službu Tatra-Bergwacht.

Do historie polské horské záchranné služby se zapsal záchrannou akcí na pomoc raněným partyzánům ve Studené dolině a na úbočí Salatína v Roháčích 11. a 12. února 1945. Později byla tato událost ztvárněna v polských filmech Modrý kříž (Błękitny krzyż režie Andrzej Munk, polská horská služby má ve svém znaku modrý kříž), Na ratunek (režie Krzysztof Pol) a československém filmu Biela tma (režie František Čáp, 1948).

Po válce pracoval ve „vysokohorském klubu“ v Zakopaném. Byl jeho předsedou do roku 1971. V roce 1955 obdržel Zlatý kříž za zásluhy.

V posledních letech života trpěl onemocněním srdce. Zemřel na infarkt myokardu na značené cestě na Halu Gasienicovu 2. června 1983. Pohřben je na Cmentarzi Zasłużonych v Zakopaném.

prvovýstup v zimním období

• Středem severní stěny Žabí věže (Mengusovské), (1932)
• Jihovýchodní stěna Kolového štítu, (1931)
• Východní stěna Lomnického štítu, (1935)
• Levá část severozápadní hrany Východního železného štítu
• Severní stěna Žluté stěny, (1935)
• Pravá část severovýchodní stěny Prostredného hrotu, (1935)
• Mengusovský pilíř na Velkého Mengusovského štítu od Morského oka, (1935)
• Severní stěna hory Mlynár, (1935)
• Severní stěna Javorového štítu, Komárnická cesta, první zimní výstup, (1933)
• Severní stěna Malého Kežmarského štítu, cestou Szcepańskich, (1933)
• Severovýchodní stěna – pilířem Čubrina po Velkou Čubrinskou galerii a dále přes Hincovo sedlo na vrchol, (1935). Poprvé při tomto výstupu byla ve Vysokých Tatrách použita dvanáctihrotá stoupací železa (mačky) a ledovcové skoby.

Publikoval v polském horolezeckém časopise Taternik (Horolezec) a v jiných periodikách. V letech 1939, 1940 a 1947 vydal reliéfní mapy. V roce 1949 sepsal průvodce Tatry i Zakopané a od roku 1967 začal vycházet jeho průvodce Po Tatrách i Podtatrżu. Byl autorem velkých plastických map pro Muzeum sportu a turistiky ve Varšavě a pro hotel Kasprowy v Zakopaném.

Účastnil se měření tatranských ples spolu s profesorem J. Szaflarskim. V letech 1932–1933 fotografoval a zkoumal geomorfologii Javorové doliny. V roce 1934 začal studovat suťové kužely v tatranských dolinách.^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zbigniew Korosadowicz na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbigniew Korosadowicz na Wikimedia Commons
• (polsky) Záchrana partyzánů
• (polsky) Životopis
• (polsky) Korosadowiczowa cesta na Veľký Mengusovský štít
• Korosadowiczova cesta na Kolový štít
• (slovensky) Korosadowiczova cesta na Žlutou věž Archivováno 8. 4. 2016 na Wayback Machine.