Zbraslavská kronika

Zbraslavská kronika
Státní okresní archiv v Jihlavě
f1v: Miniatura krále Václava II.
Typ	kronika
Doba vzniku	1305–39
Místo vzniku	Zbraslavský klášter
Jazyk	latina
Autor	Ota Durynský, Petr Žitavský
Psací látka	pergamen
Rozsah	2+185 fol.
Formát	34 × 48 cm

Zbraslavská kronika (latinsky Chronicon Aulae regiae) je latinsky psaná kronika, která vznikala v rozmezí let 1305–39 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném roku 1292 králem Václavem II. Autory tohoto monumentálního díla jsou dva zbraslavští opaté česko-německého původu: Ota Durynský a Petr Žitavský.

Tato kronika patří spolu s Kosmovou Kronikou českou k nejskvělejším příkladům českého středověkého kronikářství a české literatury vůbec. Kromě rozsáhlých prozaických pasáží obsahuje také na 4000 veršů, z velké části leoninských hexametrů, takže vlastně je zároveň i nejrozsáhlejší básnickou skladbou české literatury předhusitského období.^[1]

V první části Zbraslavské kroniky, která byla psána pravděpodobně v letech 1305–14 opatem Otou je znatelná tendence k oslavě Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera. Za devět let Ota napsal 51 kapitol a celé Otovo vypravování je soustředěno k osobě královského mecenáše, tak aby Václav získal u případného čtenáře co nejvíce sympatií. Ota se snažil vystihnout duševní život a těžkou dobu dětství, dospívání a samotné vlády Václavovy způsobem u středověkých spisovatelů vzácným. Otovo pohnuté vypravování ukončila smrt v březnu 1314, kdy nestihl popsat ani Václavovu slavnou korunovaci.

V započaté kronice pak pokračoval druhý autor, budoucí opat Petr Žitavský, který se v druhé části kroniky pokusil o sloučení glorifikace předposledního Přemyslovce s oslavou nové lucemburské dynastie na českém trůně. Proto uvádí při líčení smrti Václava II. i císařovny Markéty zázraky, které měly zvýšit prestiž obou osobností. Ve svém vyprávění se na rozdíl od Oty nesoustřeďuje pouze na události zbraslavské a české, ale i na události a záležitosti jiných království a zajímavé příhody vůbec.

Zbraslavská kronika se tak stala nejdůležitějším vyprávěcím pramenem pro české dějiny první poloviny 14. století. Byla mnohými opisována, celé dlouhé úseky ze Zbraslavské kroniky se nacházejí i v Kronice Františka Pražského, v díle Beneše Krabice z Veitmile a částečně i v kronice Pulkavově.

• 1.–8. kapitola – zprávy o králi Přemyslovi II.
• 9.–83. kapitola – životopis Václava II.
• 84.–87. kapitola – vyprávění o vládě Václava III., Rudolfa Habsburského, Jindřicha Korutanského
• 88.–111. kapitola – vstup Lucemburků na český trůn a počátky vlády Jana Lucemburského
• 112.–120. kapitola – příběhy císaře Jindřicha VII.
• 121.–123. kapitola – vyprávění o smrti papeže Klimenta V., zrušení templářů a zázraky po smrti císařovny Markéty
• 124.–130. kapitola – události let 1314–1316.

Jsou zde sepsány události od roku 1317 téměř až do Karlova návratu do Čech, tedy cca do konce léta 1333. Záznamy jsou provedeny letopiseckým způsobem (obvykle se na jaře zapsaly události roku minulého) a druhá kniha kroniky tedy nemá jednotlivé kapitoly a události jsou za sebou mechanicky seřazeny bez vzájemné souvislosti. Kniha opravdu kapitoly má. Konkrétně jich je 34. ^[2]

Začíná velmi nadšeným vylíčením návratu mladého prince Karla a končí rokem 1337 sepsaným na jaře 1338. Dál se již Petr Žitavský nedostal.

• NECHUTOVÁ, Jana. Latinská literatura českého středověku: do roku 1400. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2000. 365 s. ISBN 80-7021-305-1. S. 131–136. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbraslavská kronika na Wikimedia Commons
• Ukázka stránky z rukopisu Zbraslavské kroniky ze Státního okresního archivu Jihlava, 1393
• Zbraslavská kronika
• Zbraslavská kronika latinsky
• Petr Žitavský
• Historie Zbraslavi