Zbrojovka Brno

Zbrojovka Brno
Logo
Vstupní komplex do areálu Zbrojovky Brno v brněnských Zábrdovicích
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1918 a 1992
Datum zániku	2009
Adresa sídla	Pobřežní 297/14, Praha, 186 00, Česko
Souřadnice sídla	49°12′19,88″ s. š., 16°38′0,33″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	zbrojní průmysl, výroba zbraní a střeliva a strojírenství
Produkty	palná zbraň, psací stroj a vozidlo
Mateřská společnost	Colt CZ Group Reichswerke AG für Waffen-und Maschinenbau Hermann Göring
Majitel	Gomanold
Identifikátory
IČO	46346066
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbrojovka Brno byla československá firma a výrobce zbraní. Kromě zbraní však vyráběla i jiné průmyslové výrobky, a mezi lety 1924–1936 také automobily.

Historie

Původní c.k. rakouská vídeňská zbrojní firma "Waffenhauptfabrik - Filiale Brünn" byla v roce 1918 zestátněna pod názvem Československé závody na výrobu zbraní v Brně. Opravovala automobily, pušky, telefonní a železniční zařízení a nářadí. Také montovala německé a rakouské pušky Mauser a Mannlicher, později svoje vlastní. V letech 1924–1925 byla postavena nová továrna, kde se kromě pušek a kulometů vyráběly i automobily, motory a jiné stroje. V třicátých letech vyráběla také licenční psací stroje Remington a traktory Škoda.

Za druhé světové války vyráběla zbraně pro Wehrmacht a Waffen-SS. V roce 1944 byla při bombardování Brna továrna vážně poškozena. Po osvobození znovu fungovala. V druhé polovině čtyřicátých let vyráběla motory, zbraně a traktory. V listopadu 1945 byl vyroben prototyp traktoru Zetor Z-25, pojmenování Zetor, které se udrželo dodnes, pochází ze slov „Zet“ (vyhláskované první písmeno zbrojovky) a „or“ (konec slova traktor).

V 80. letech se společnost přeorientovává hlavně na komunikační a výpočetní technologie a techniku, na úkor výroby a opravy zbraní. V 90. letech začíná klesat počet zaměstnanců. Od roku 2003 začala firma krachovat. V červnu 2006 byla výroba zbraní ukončena a k 31. 8. 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci.^[1] Hned poté, začátkem září 2006, společnost BRNO RIFLES ve veřejné dražbě vydražila obráběcí centra a část dalšího strojového vybavení Zbrojovky Brno. Dražitelé nemínili zbytečně mrhat financemi, proto neměli zájem o stroje na výrobu hlavní a pažeb. Tyto stroje vlastní CZUB a je jednodušší hlavně a pažby nakupovat z Uherského Brodu. Další úsilí pak směřovalo k zajištění nákupu průmyslových práv nejperspektivnějších zbraní portfolia bývalé Zbrojovky Brno, kozlicím BO řady 800 a kulovnicím Brno Effect. Snadné rovněž nebylo najít původní zaměstnance Zbrojovky Brno, kterých společnost BRNO RIFLES přijala do poloviny října dvacet devět. Všechna námaha vedla ke šťastnému konci a už 15. ledna 2007 vyexpedovala BRNO RIFLES první kozlice, které podle smluvních vztahů odkoupila její sestra Česká zbrojovka Uherský Brod, zajišťující pro BRNO RIFLES vše související s obchodem.

Areál brněnské Zbrojovky o rozloze 22,5 ha byl koncem ledna 2008 vydražen za částku 707 milionů korun. Získala jej slovenská holdingová společnost J&T, která však nemá s výrobou zbraní nic společného. Areál následně využívala řada společností. Vzhledem k industriální estetice areálu byl využíván k fotografické práci. Byly zde také hudební zkušebny.

V současnosti prochází celý areál zásadní proměnou v moderní městskou čtvrť, kdy byly ponechány pouze některé původní budovy, jako například administrativní objekt na ulici Lazaretní, či již zmodernizovaná nástrojárna, ve které se nyní nacházejí kancelářské prostory. V dohledné době bude vybudována zcela nová čtvrť s bytovými domy a kancelářemi. Bude přivedena nová páteřní komunikace od Husovic přes Svitavu, nazvaná Nová Dukelská, po které bude čtvrť obsluhovat trolejbusová linka.

Výroba

Zbraně

• Puška vz. 24 (1925–1942)
• samonabíjecí puška ZH 29 (1932–1939)
• Lehký kulomet vz. 26 (1925–1941)
• Těžký kulomet vz. 37 (1937–1939)
• 15mm velkorážný kulomet ZB-60 (1938-?)
• Samopal ZK 383 (1938–1942)
• od roku 1940 vývoj 30 mm kanónu s německým označením Br 303 (vývojové názvy: ZK 414, ZB 303, autorem byl F. Koutský)^[2]
• 1949 - květen 1950, listopad 1950 - 1954(?) - 30mm kanón ZK 453^[2]
• 30 mm PLdvK vz.53

Automobily

Na počátku 20. let 20. století uvažovala státní zbrojovka o rozšíření výrobního programu o výrobu automobilů. V létě 1922 konstruktér Ing. Břetislav Novotný nabídl vedení zbrojovky svůj vůz OMEGA. Vůz se vyznačoval neortodoxním třecím převodem místo klasické převodovky a pohonem dvoutaktním motorem. Na jeho základě byl vyvinut vůz Disk, který měl vstoupit do sériové produkce. Novotného konstrukce se však ukázala jako nevyzrálá a sám Novotný byl donucen automobilku opustit. I přes následné úpravy byly prodeje fiaskem, nespolehlivé vozy musel výrobce od zákazníků odkoupit.^[3]

Po neúspěchu vozu Disk vedení zbrojovky zvažovalo, zda pokračovat s pokusy o výrobu automobilů. Nakonec byl schválen vývoj nového vozu. Konstruktér ing. František Mackerle v dubnu 1925 připravil návrh poměrně konvenčního vozu Z 18, který opět poháněl dvoutaktní motor. Ten se stal charakteristickým prvkem všech následujících vozů značky. Důkladně odzkoušený automobil se ukázal prodejně úspěšným, do roku 1930 vzniklo přes 2500 kusů.^[4] Jeho nástupce, větší a dražší typ Z 9 již takový úspěch neměl, do roku 1932 bylo zhotoveno pouze 850 kusů. Opět byla zvažována perspektiva budoucí výroby automobilů ve Zbrojovce, která tvořila pouze asi 6 % celkové produkce.^[5] Východiskem měl být automobil moderní koncepce s pohonem předních kol, založený na licenci DKW. Její nákup se však z finančních důvodů neuskutečnil. Pod vedením nového šéfa výroby Ing. Antonína Voženílka a nového šéfkonstruktéra Bořivoje Odstrčila byl vyvinut nový vůz s pohonem předních kol, bez použití patentových řešení firmy DKW. Dostal označení Z 4 (čtvrtý produkční typ) a stal se velmi úspěšným. Roku 1934 bylo prodáno rekordních 953 vozů značky Z, tím se automobilka poprvé a naposledy dostala na čtvrté místo za tradiční silnou trojici Tatra, Praga, Škoda.^[6] Roku 1935 následoval lidový vůz Z 6 Hurvínek a střední Z 5 Expres.

Vzhledem ke zhoršující se mezinárodní politické situaci byla výroba automobilů ve Zbrojovce Brno rozhodnutím MNO ukončena k 15. říjnu 1936. Poslední vozy Z 5 a Z 6 byly smontovány ze zbylých dílů na jaře 1937.^[7] Výrobní kapacity automobilky byly využity pro zbrojní výrobu v souvislosti s obranou Československa. Celkem bylo v brněnské Zbrojovce vyrobeno v letech 1926-1936 asi 7500 automobilů.^[8] Později ještě vznikly prototypy vojenských terénních vozů T2 a ZV, které se však do výroby nedostaly.^[7]

• 
  Disk
• 
  Z 18
• 

  (c) Pavel Ševela, CC BY-SA 3.0
  Z 18
• 
  Z 9
• 
  Z 4 I. série
• 
  Z 4 V. série
• 
  Z 5 Express
• 

  (c) Pavel Ševela, CC BY-SA 3.0
  Z 6 Hurvínek

Odkazy

Reference

Literatura

• SKŘIVAN, Aleš, Jr. Export of Zbrojovka Brno (Czechoslovak Arms Factory of Brno) to China in the Interwar Period. Prague Papers on the History of International Relations. 2005, roč. 9, s. 111–134. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-118-0. 

Související články

• Podobný název má například ČZ (Česká zbrojovka).
• Zetor
• Seznam českých automobilů
• FC Zbrojovka Brno

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbrojovka Brno na Wikimedia Commons