Zbudov (Dívčice)

Zbudov
Zbudov
Lokalita
Charakter	část obce
Obec	Dívčice
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′31″ s. š., 14°18′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	109 (2021)[1]
Katastrální území	Dívčice (19,52 km²)
Nadmořská výška	390 m n. m.
PSČ	373 48
Počet domů	56 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zbudov
Další údaje
Kód části obce	26247
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbudov je vesnice a část obce Dívčice v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží na břehu Zbudovského rybníka v oblasti zvané Zbudovská blata.

První písemná zmínka o Zbudovu pochází ze 13. století, kdy je ve zprávě Bechyňského vikariátu Zbudov uveden jako obec příslušná kostelem do Nákří. Jako rok první zmínky se však uvádí také rok 1472.^[3] Zbudovský rychtář Jakub Kubata se v 16. století postavil do čela sporu blatských sedláků s vrchností, za což byl v roce 1581 popraven. V roce 1842 zachvátil Zbudov velký požár, při kterém na návsi vyhořely tři čtvrtiny domů.

Od roku 1850 byl Zbudov samostatnou obcí s osadami Dívčice a Dubenec. Ty se osamostatnily roku 1920. 12. června 1960 byl Zbudov připojen k obci Mydlovary a společně pak 14. června 1964 k Dívčicím. 24. listopadu 1990 se Mydlovary znovu osamostatnily, Zbudov však zůstal součástí Dívčic.^[6][7]

Okolo obce prochází železniční trať Plzeň – České Budějovice. V souvislosti s výstavbou úpravny uranové rudy MAPE Mydlovary byla na ní zřízena zastávka nazvaná Zbudov. S ohledem na obsluhu MAPE je od obce poměrně vzdálená.

Jádro vesnice bylo v roce 1990 vyhlášeno památkovou zónou. Předmětem ochrany je řada selských usedlostí blatského typu z 19. století. Jedná se o domy čp. 1, 3, 4, 23, 25, 26 a 27. Většina štítů ve stylu selského baroka pochází z období 1843 až 1850. Výjimkou je štít domu čp. 3, který pochází z roku 1825. Štíty domů čp. 1, 23 a 27 jsou skoro stejné, patrně stavěné jedním zednickým mistrem.

Jeden kilometr jihovýchodně od vsi stojí Kubatův pomník od Václava Suchomela z roku 1904. Jižně od Zbudova protéká Bezdrevský potok, zvaný též Soudný potok. U něj se nacházejí dva kameny (patrně hraniční), ovšem jsou též spojovány s pověstí o popravě Jakuba Kubaty.

O Zbudově napsali Karel Klostermann v románu Mlhy na Blatech, Nina Bonhardová v románu Selský mor a František Miroslav Čapek v románu Kubata dal hlavu za Blata. Ve Zbudově byly natáčeny filmy Mlhy na Blatech, Kam čert nemůže a Sedmý kontinent, který zachycuje dobu regulace Soudného potoka.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbudov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Zbudov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Zbudov na webu Selské baroko
• Kameny u Zbudova