Zbyněk Benýšek

Zbyněk Benýšek
Zbyněk Benýšek (foto: Karel Cudlín)
Zbyněk Benýšek (foto: Karel Cudlín)
Narození27. června 1949 (75 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Palackého v Olomouci
Povolánívýtvarník, grafik, básník, spisovatel, písničkář, scenárista, malíř a prozaik
Znám jakovýtvarník
grafik
básník
prozaik
písničkář scenárista
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk Benýšek (* 27. června 1949 Olomouc) je český výtvarník a knižní grafik, básník, prozaik písničkář a scenárista.[1]

Život

Narodil se v Olomouci, ale dětství prožil v Prostějově. V letech 1964-1968 studoval na Střední umělecko–průmyslové škole v Brně, poté do roku 1970 na Palackého univerzitě Olomouci. V roce 1971 se odstěhoval do Prahy, kde pracoval jako příležitostný stavební dělník, hudebník na volné noze, rekvizitář a výtvarník ve Filmovém studiu Barrandov. Po podpisu Charty 77 pracoval jako topič a noční hlídač. Na začátku 80. let 20. století byl v rámci akce Asanace donucen odejít do exilu ve Vídni, kde založil a deset let redigoval uměleckou revui Paternoster.[2] Spolupracoval s řadou rakouských, německých a českých nakladatelství. Byl spolupracovníkem stanice Svobodná Evropa.

Po sametové revoluci v roce 1990 se vrátil do Prahy. Je redakčním a výtvarným spolupracovníkem Českého rozhlasu a také je autorem scénářů v České televizi. Kromě toho se věnuje knižní a časopisecké grafice. V českých nakladatelstvích vyšlo jeho devět knižních titulů, převážně sbírky poezie, výbory z próz a písňové texty. Jeho malířská tvorba vychází z postupů nové figurace a imaginativního realismu. Výtvarnými díly (Pražský triptych) se podílel na mezinárodním projektu Evropské unie Overcoming Dictatorships – The Encounter of Poets, Artists and Writers (Hannah-Arendt-Institut v Drážďanech)[3]. V letech 1992-1998 byl členem Nového sdružení pražských malířů a od roku 2003 je členem Obce spisovatelů.

Dílo

Bibliografie

  • 1966 – 1978 Zápisy, poezie-zápisy (bibliofilské vydání – EPJ, Praha 2005)
  • 1970 – Vidění svatého muže, próza
  • 1972 – Vítání jara, povídka
  • 1972 – Cestička vyšlapaná, básnická skladba
  • 1972 – Moucha, povídka
  • 1972 – Schůze první rozumné vlády, text
  • 1973 – Karlovy Vary, básnická skladba – zápis (sborník Co dům dal, Praha 1978)
  • 1973 – Silvestr 1973, povídka
  • 1974 – Farářka, povídka (1. vydání – ineditní sborník Zebra, Praha 1980, 2. vydání – Paternoster 4-5, Vídeň 1984, 3. vydání – TORST, Praha 2002)
  • 1975 – DramaamarD, novela (Týnská literární kavárna, 2005)
  • 1976 – Panoptikum '75, povídka (Týnská literární kavárna, Praha 2005)
  • 1976 – Je to veskrze případ dr. Horáčka, detektivní historie (sborník Síla věcnosti, Respekt, Praha 2008)
  • 1976 – Přečtení Ranní hvězdy, básnická skladba
  • 1978 – My nejsme vrazi, povídka (Svědectví 62, Paříž 1980, německy in.: Verfemte Dichter, Bund Verlag, Köln 1983)
  • 1980 – Růžová velevěta & šedá malověta, povídka (sborník N. Stankovičovi, Praha 1981)
  • 1983 – Výzkumný ústav, novela (Listy 3, Řím 1985 – první kapitola, Paternoster 30, Praha 1992 – druhá kapitola, norsky in.: 5 Desperate Tsjekkere, Metope Oslo 1988)
  • 1985 – Večírek u dr. Šimona, povídka (Paternoster 11, Vídeň 1985)
  • 1987 – Valentýnka povídka, (Paternoster 17, Vídeň 1987, německy in.: Die entzauberte Idylle Wien 2004)
  • 1987 – Řecko, malý cestopis (pro RFE)
  • 1989 – Pád labutě, povídka (Paternoster 28, Praha 1991)
  • 1995 – Paternoster, rozhlasová kulturní revue (Vltava ČRo 1995 – 1996)
  • 1997 – Múzérie, scénáře (ČT 2 – s E. Brikciusem)
  • 1999 – Ateliéry I., II., scénáře (ČT 2)
  • 1998 – Diagnóza a jiné básně, výbor z poezie (TORST, Praha 1999)
  • 1999 – Tma, povídka (Revolver Revue 45, Praha 2001)
  • 2002 – My nejsme vrazi, prózy 1975-2000 (TORST, Praha 2002)
  • 2004 – Povídka o Rudolfkovi, novela (EPJ, Praha 2004)
  • 2006 – Pohádka o Filípkovi, pohádka
  • 2006 – Pohádka o Macešce, pohádka
  • 2008 – Sonety Platónské jeskyňky & jiné básně, poezie (CHERM, Praha 2009)
  • 2009 – Světlo, paprsek, třpyt, výbor písňových textů + CD 18 písní (GALÉN, Praha 2009)
  • 2009 – V Budečský na zahrádce, poezie (vánoční tisk – bibliofilské vydání EPJ, Praha 2009)
  • 2012 – Loutky boží, román (GALÉN, Praha 2012)

Samostatné výstavy (výběr)

  • 1984 – Galerie Apostroph, Vídeň
  • 1986 – Kafé Kafka, Frankfurt n. /M.
  • 1986 – Galerie Zum Brücke, Heidelberg
  • 1986 – Galerie Zum Bunte Kuh, Vídeň
  • 1988 – Nachtasyl, Vídeň
  • 1990 – Galerie Rapid, Praha
  • 1992 – Stadtgalerie, Fürstfeld, Rakousko
  • 1994 – Galerie Paseka, Praha
  • 1997 – Galerie Alternatif, Praha
  • 1998 – Výstavní sály zámku, Prostějov
  • 2000 – Muzeum Prostějovska
  • 2014 – Galerie Montmartre (KVH), Praha
  • 2019 – Libri Prohibiti, Praha

Odkazy

Reference

  1. ŠULC, Jan; ŠOFAR, Jakub; MARTÍNKOVÁ-RACKOVÁ, Simona; ŠAVRDOVÁ, Šárka. Antologie české poezie. [s.l.]: Dybbuk, 2009. 576 s. Dostupné online. ISBN 9788074380051. S. 544. 
  2. KROUL, Josef. Článková bibliografie časopisu Paternoster [online]. Institut pro studium literatury, 3/2013 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 
  3. Overcoming dictatorship - the blog [online]. 2009-04-28 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zbynek Benysek.jpg
Autor: Karel Cudlin, Licence: CC BY-SA 4.0
Zbyněk Benýšek