Zbyněk Stanjura

Ing. Zbyněk Stanjura
15. ministr financí ČR
Úřadující
Ve funkci od: 17. prosince 2021
Předseda vlády	Petr Fiala
Předchůdce	Alena Schillerová
14. ministr dopravy ČR
Ve funkci: 12. prosince 2012 – 10. července 2013
Předseda vlády	Petr Nečas
Předchůdce	Pavel Dobeš
Nástupce	Zdeněk Žák
1. místopředseda ODS
Úřadující
Ve funkci od: 18. ledna 2020
Předchůdce	Alexandra Udženija
7. a 9. předseda Poslaneckého klubu ODS
Ve funkci: 11. května 2011 – 18. prosince 2012
Předchůdce	Petr Tluchoř
Nástupce	Marek Benda
Ve funkci: 6. listopadu 2013 – 13. prosince 2021
Předchůdce	Marek Benda
Nástupce	Marek Benda
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od: 26. října 2013
Ve funkci: 29. května 2010 – 28. srpna 2013
Zastupitel Moravskoslezského kraje
Ve funkci: 12. listopadu 2000 – 2. prosince 2011
3. primátor města Opava
Ve funkci: 12. listopadu 2002 – 23. listopadu 2010
Předchůdce	Jan Mrázek
Nástupce	Zdeněk Jirásek
Zastupitel města Opava
Ve funkci: 14. listopadu 1998 – 11. října 2014
Stranická příslušnost
Členství	Občanská demokratická strana (od 1991)
Narození	15. února 1964 (60 let) Opava Československo Československo
Choť	Hana Malurová
Sídlo	Opava
Alma mater	Mendelovo gymnázium (1978–1982) Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (1982–1987)
Profese	politik a účastník mezinárodního fóra
Webová stránka	www.stanjura.cz
Commons	Zbyněk Stanjura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk Stanjura (* 15. února 1964 Opava) je český politik, od prosince 2021 ministr financí ČR ve vládě Petra Fialy, v letech 2012 až 2013 ministr dopravy ČR v Nečasově vládě, od roku 2010 poslanec Poslanecké sněmovny PČR a v letech 2011 až 2021 s přestávkou v době vládního angažmá i předseda Poslaneckého klubu ODS. Od roku 2020 je též 1. místopředsedou ODS, v letech 2000 až 2011 byl zastupitelem Moravskoslezského kraje a v letech 2002 až 2010 primátor Opavy.

Vzdělání

Vystudoval gymnázium v Opavě, dále pokračoval na elektrotechnické fakultě VUT Brno, obor elektronické počítače. Většinu svého dětství prožil v opavské městské části Malé Hoštice.

Politická kariéra

V letech 2002–2010 byl primátorem Opavy. Od roku 2000 do roku 2011 byl zastupitelem Moravskoslezského kraje a v letech 2000–2008 byl členem rady kraje. V uvedených letech také předsedal klubu krajských zastupitelů zvolených za ODS. Je členem Výkonné rady ODS z titulu funkce předsedy poslaneckého klubu. V letech 2000–2017 byl předsedou Regionálního sdružení ODS Moravskoslezského kraje. V roce 2017 již v rámci primárek kandidoval pouze na místopředsednický post, který v březnu 2017 na regionálním sněmu také získal. Byl místopředsedou Svazu měst a obcí České republiky a také předsedou Euroregionu Silesia.

Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl zvolen ve volbách 2010 v Moravskoslezském kraji ze čtvrtého místa kandidátky.^[1] V komunálních volbách v říjnu 2010 ODS v Opavě pod Stanjurovým vedením získala jen 9 mandátů v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu a po letech ve vedení města skončila v opozici. Dne 11. května 2011 byl zvolen předsedou poslaneckého klubu ODS.^[2] Po parlamentních volbách v roce 2013 a 2017 funkci obhájil. ^[3]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Moravskoslezském kraji jako lídr ODS ^[4] a byl zvolen poslancem. Na začátku listopadu 2013 pak byl zvolen předsedou Poslaneckého klubu ODS.^[5]

V komunálních volbách v roce 2014 se pokoušel obhájit za ODS post zastupitele města Opavy, ale neuspěl (stal se pouze prvním náhradníkem).^[6]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Moravskoslezském kraji ^[7] a šéfem (předsedou volebního štábu) volební kampaně občanských demokratů. Získal 3 648 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance. ^[8] Dne 24. října 2017 se stal staronovým předsedou Poslaneckého klubu ODS.^[9]

Na 29. kongresu ODS v Praze v lednu 2020 byl zvolen 1. místopředsedou strany. Získal 322 z 500 odevzdaných hlasů. Jeho předchůdkyní ve funkci byla Alexandra Udženija.^[10] Na 30. kongresu ODS v dubnu 2022 získal 477 z 525 odevzdaných hlasů, a funkci tak obhájil.^[11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena ODS lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Moravskoslezském kraji^[12] a byl opět zvolen poslancem.^[13] Následně se opět stal předsedou Poslaneckého klubu ODS.^[14] Funkci opustil v prosinci 2021, nahradil jej v ní Marek Benda.^[15]

V listopadu 2021 se stal kandidátem ODS na post ministra financí ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).^[16] V polovině prosince 2021 jej do funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.^[17]

Kritika

Do roku 2007, tedy i v době kdy byl radním a později primátorem Opavy, vlastnil třetinový podíl ve firmě Eskon, i když tvrdil, že jej prodal již v roce 2002. Firma získávala zakázky i od města Opavy. Od roku 2007 je jedinou vlastnicí Eskonu Stanjurova manželka Hana Malurová. Server Aktuálně.cz dává prodej podílu ve firmě manželce do souvislosti s tehdy schváleným zákonem o majetkovém přiznání, který nařizoval primátorům zveřejňovat své majetkové poměry.^[18] Eskon v minulosti nezveřejňoval informace v obchodním rejstříku, nesplnění povinnosti zdůvodňoval administrativním nedopatřením.^[19] Výroční zprávy byly v roce 2011 dodatečně zveřejněny. V době Stanjurova působení v čele opavského magistrátu byl jeho tehdy jedenasedmdesátiletý otec Vilibald Stanjura jednatelem městské firmy Technické služby. Jako jednatel působil ve společnosti od roku 1995, tedy již 3 roky před tím, než se stal Zbyněk Stanjura zastupitelem města.^[20]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbyněk Stanjura na Wikimedia Commons
• Zbyněk Stanjura na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Zbyněk Stanjura^{[nedostupný zdroj]} na stránkách Opavy
• Zbyněk Stanjura na stránkách Našipolitici.cz