Zbyněk Vokrouhlický
JUDr. Zbyněk Vokrouhlický, CSc. | |
---|---|
poslanec České národní rady | |
Ve funkci: 1969 – 1969 | |
poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 1969 – 1969 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 17. prosince 1930 (93 let) Dětenice Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | politik, spisovatel a novinář |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zbyněk Vokrouhlický (* 17. prosince 1930 Dětenice[1]) byl český a československý studentský a mládežnický funkcionář, politik Komunistické strany Československa, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace. Během pražského jara stoupenec reformního proudu v KSČ, po roce 1969 odstaven z politických funkcí.
Biografie
Narodil se v Dětenicích (podle jiného pramene v Jičíně). Pocházel z rodiny mechanika. Do roku 1948 navštěvoval v Jičíně základní a střední školu, už po válce se v Jičíně zapojil do organizování mládeže. V roce 1949 začal studovat práva na Univerzitě Karlově, kde se specializoval na mezinárodní právo. Při svých zahraničních cestách přispíval do listu Mladá fronta a napsal cestopis o putování Tuniskem. Působil jako politik, překladatel, teoretik průmyslového designu. V letech 1963–1969 předseda Mezinárodního svazu studentstva. Do funkce byl zvolen na sjezdu v Alžíru.[2][3]
K roku 1969 se uvádí profesně jako právník, bytem Praha. Byl absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a působil jako novinář. Byl dlouholetým funkcionářem ČSM a studentského hnutí. V době nástupu do parlamentu zastával post předsedy Ústředního výboru ČSM, předsedy Rady sdružení dětských a mládežnických organizací ČSR a předsedy Mezinárodního svazu studentstva. Byl nositelem vyznamenání Za vynikající práci.[4]
Dne 31. srpna 1968 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Z ÚV KSČ byl vyloučen 26. září 1969.[5] Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Ve FS setrval do prosince 1969, kdy rezignoval na svou funkci.[6]
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako předseda ÚV ČSM.[7] Byl pak vyloučen z KSČ. Po roce 1989 působil jako publicista. Státní bezpečnost ho evidovala jako agenta pod krycím jménem ZAHRÁDKA, evidenční číslo 14769.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Zbyněk Vokrouhlický [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Záhlaví : Vokrouhlický, Zbyněk, 1930- [online]. knihovna.marianskelazne.cz [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Zbyněk Vokrouhlický [online]. munzinger.de [cit. 2012-04-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Návrh poslanců dr. Štrougala, dr. Kučery, Pospíšila, Erbana, dr. Císaře a druhů na volbu sedmdesáti pěti poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění podle čl. 147 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.
- ↑ D. POLITIKA, STÁTNÍ SPRÁVA [online]. cibulka.net [cit. 2012-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-16.
Externí odkazy
- (česky) Zbyněk Vokrouhlický v parlamentu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“