Zdeňka Bezděková

PhDr. Zdeňka Bezděková
Narození19. dubna 1907
České Budějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. srpna 1999 (ve věku 92 let)
České Budějovice
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatelka, překladatelka, filoložka a učitelka
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeňka Bezděková, rozená Vondrušková, poprvé provdaná Bezděková, podruhé Pavlíková (19. dubna 1907, České Budějovice[1]12. srpna 1999, České Budějovice) byla česká spisovatelka, filoložka a překladatelka.

Život

Vystudovala dívčí reálné gymnázium v Českých Budějovicích a poté studovala filosofii a literaturu v Praze a Paříži. Promována byla v roce 1931.[2]

Poprvé se provdala dne 22. června 1929 se v Praze, za gymnaziálního profesora Františka Bezděka (1896–1943). Toto manželství bylo rozvedeno v roce 1930 a prohlášeno za rozloučené roku 1932.[3]

Od roku 1933 učila, nejprve na měšťanské škole, později na gymnáziu v Českých Budějovicích. V letech 1936 až 1941 učila češtinu na učitelském ústavu v Českých Budějovicích.[4]. Po válce byla učitelkou v Sušici a v Praze, od roku 1949 učila českou literaturu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde posléze vedla katedru filologie. Do důchodu odešla v roce 1962.[2]

Dílo

Knižní vydání – beletrie

  • Bezbranný vítěz (román; V Praze, Práce 1947, České Budějovice, Růže 1973)
  • Říkali mi Leni (román dítěte; V Praze, Práce 1948, SNDK 1959, 1962, 1967, Albatros 1971, 1975 2001, 2012, Práce 1983, Č. Budějovice, Jih 1997)
  • Já, město Mokroves (Román; Praha, Práce, 1952)
  • Štěstí přijde zítra (Praha, SNDK, 1960)
  • O červené kuličce (ilustrace Zdeněk Miler; Praha, Mladá fronta 1963)
  • Vrátím se (autor Anton Ingolič, překlad ze slovinštiny Zdeňka Bezděková-Pavlíková; Praha, NPL 1966)
  • Lásky nedočkavé (Praha, Práce 1970)
  • Železný prsten (ze slovinštiny přeložila Zdeňka Bezděková; Praha, Albatros 1970)
  • Prázdniny v Tanapu (Plzeň, Západočes. nakl. 1973)
  • Věčný Oněgin (České Budějovice, Růže, 1973)
  • Marta věří na zázrak (Praha, Albatros 1974)
  • Děvčátko Zdena a moudrý pes (Praha, Albatros 1977)
  • Bílá paní: Obnovený obraz (Praha, Československý spisovatel 1979)
  • Štěstí přijde zítra (Praha, Albatros 1979)
  • Zpěváček z Voňavé meze (ilustrace Ota Janeček; Praha, Albatros, 1979
  • Bludný kámen (Praha, Československý spisovatel 1986)
  • Orlík, hrad na skále (Obrazy z konce 15. století; České Budějovice, Jih )
  • Můj život s knihou (České Budějovice, Jih 1995

Knižní vydání – odborná literatura

  • Stará literatura česká (Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1952, 1954, 1957)
  • Literatura pro mládež (pro posluchače Vyšší školy pedagogické; Praha, SPN 1954, 1955, 1957)
  • Literatura doby obrozenské (Určeno pro posluchače vyšší pedagogické školy a DS; Praha, SPN, 1956)

Říkali mi Leni

Nejčastěji vydávaným dílem Bezděkové je kniha pro děti a mládež Říkali mi Leni. V roce 1983 též knihu vydalo nakladatelství Práce jako četbu pro žáky základních škol. Kniha byla mnohokrát upravována a přeložena do několika jazyků, například do ruštiny, angličtiny, slovenštiny či švédštiny. V poutavém a dobře vykresleném příběhu se rozvíjí osudy dívky, která byla za druhé světové války odebrána českým rodičům a zavlečena do Německa na převychování.

Desetileté děvčátko Leni prožívá nepříliš radostné dětství v rodině Freiwaldových v malém městečku v poválečném západním Německu. Ovdovělá matka Rosa, zapálená fašistka, se k tiché, citlivé a samotářské dcerce chová chladně a odtažitě, starší bratr Raul ji trápí a ubližuje jí jak jen to jde. I ve škole je Leni vystavena neustálému ponižování ze strany spolužaček. Jedinou oporou je jí laskavá babička Matylda a kamarádka Toni, které se svěřuje se svými trápeními. Leni si matně vzpomíná i na lepší časy: na milujícího tatínka, který ji učil dětské říkanky a na láskyplnou maminku, jíž se necitelná Rosa ani v nejmenším nepodobá. Byla to skutečnost, nebo jen pouhý sen?

Postupně se před dívenkou kupí indicie napovídající, že všechno je jinak, než se na první pohled zdálo a celý její dosavadní život byl jedna velká lež. Díky tomu Leni postupně zjišťuje, že byla v útlém věku adoptovaná a její starý kufřík dobře schovaný na půdě napovídá, že dokonce ani není Němka, její pravou vlastí je Československo. S pomocí učitele Bauma a amerických vojáků pak zjišťuje svou pravou totožnost – je Alena Sýkorová, dcera českého učitele, kterého za války popravili nacisté a jeho tehdy tříletou dcerku odvlekli do Německa na převychování. Leni/Alenka se vrací domů do Čech a setkává se po mnoha letech znovu se svou skutečnou maminkou.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu Zdeňky Vondroušové farnosti při kostele sv.Mikuláše v Českých Budějovicích
  2. a b VLADYKOVÁ, Věra. Zdeňka Bezděková. In: Pavel Janoušek a kolektiv. Slovník české literatury po roce 1945 (online vydání). Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 1994. Dostupné online.
  3. Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1928-1930, snímek 216
  4. NOVOTNÝ, Miroslav. Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých počátků do současnosti. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita ISBN 80-7040-883-9. S. 161. 

Literatura

  • Encyklopedie Českých Budějovic, město České Budějovice 1998, str. 40

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zdeňka Bezděková asi 1940.jpg
Zdeňka Bezděková, Czech writer 1907-1999