Zdeňka Měchurová

PhDr. Zdeňka Měchurová
Narození17. května 1955 (68 let)
Ostrava
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníčeská archeoložka, kurátorka pro archeologii středověku
ZaměstnavatelMoravské zemské muzeum
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeňka Měchurová (* 17. května 1955 Ostrava) je česká archeoložka, kurátorka pro podsbírku archeologii středověku v Moravském zemském muzeu. Pracuje v Moravském zemském muzeu (MZM) v Brně[1], v rámci grantové činnosti spolupracuje externě v Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně[2]. Je členkou redakční rady časopisu Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales.[3]

Život

Po maturitě na Gymnáziu na ulici Dr. Šmerala v Ostravě (dnes Matiční gymnázium v Ostravě)[4] studovala v letech 1974–1979 archeologii a historii na dnešní Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně (bývalé Univerzity Jana Evangelisty Purkyně UJEP). Od roku 1979 až do současnosti působí v Archeologickém ústavu Moravského zemského muzea. V roce 1980 získala titul PhDr. za práci Součásti koňských postrojů v 9.–10. století na území ČSSR.

Dílo

V 90. letech se věnovala hmotné kultuře středověké vesnice, jako kandidátskou disertační práci zpracovala v roce 1992 archeologický materiál z výzkumu zaniklé středověké vsi Konůvky u Slavkova Hmotná kultura středověké vesnice na Moravě. Věnovala se také problematice osudů archeologických lokalit po ukončení terénního výzkumu a možnosti využití těchto lokalit v rámci naučných stezek pro region a veřejnost (především grantový projekt naučné stezky údolím zaniklé vsi Konůvky ve Ždánickém lese, 1999–2002). V rámci grantu Ministerstva kultury České republiky se zabývala elektronickým zpracováním tzv. staré sbírky archeologie středověku v MZM (2007–2010).

Součástí její odborné činnosti je studium archeologických dokladů středověké každodennosti (keramika – kachle, drobná středověká plastika, kovové předměty) zaměřené na interdisciplinární spolupráci s dalšími obory, zejména s etnografií a historií umění, také příspěvky k dějinám bádání a okrajově záchranné archeologické výzkumy v areálu muzejních budov brněnského městského jádra (Kapucínské náměstí, Biskupský dvůr, Dietrichstejnský palác[5][6]).

V letech 1993–2003 pracovala na částečný úvazek v Ostravském muzeu.[7] Zde publikovala Kovové a luxusní nálezy z hradu Landeku u Ostravy, zpracovala dějiny archeologického bádání na Ostravsku, věnovala se přednáškové a výstavní činnosti[8].

Bibliografie

výběr

Knižní publikace

  • Archeologické nálezy z Moravy ve sbírkách prehistorického oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni, 1992
  • Kovové a luxusní nálezy z hradu Landeka u Ostravy (kat. Koblov) = Metall-und Luxusgegenstände aus der Burg Landek bei Ostrava (gem. Koblov), 2004
  • Umění z hlíny - Středověké kamnové kachle a keramická plastika v rukou restaurátorů, 2013
  • Zaniklá středověká ves Konůvky ve Ždánickém lese: archeologický průvodce po naučné stezce, 2015
  • Chvála středověké každodennosti: pohled do archeologických sbírek objektivem Silvie Doleželové = Lob des mittelaterlichen Alltagslebens: ein Blick in archäologische Sammlungen durch das Objektiv von Silvie Doleželová, 2016

Články

  • Drobná středověká plastika koníčka na Moravě. Úvahy a postřehy. In: Archaeologia historica 34 (Z. Měřínský et P. Kouřil edd.), Brno 2009, s. 173-188.
  • Středověký svět dětí a her v archeologických pramenech. Archaeologia historica 35, 2010, č. 1, s. 95-110.
  • K archeologii na Slezskoostravském hradě. In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II/2010, Hrad jako technický problém, Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel, Brno 20. listopadu 2007, Masarykova univerzita, Brno 2011, s. 75-85.
  • Drobné středověké a raně novověké nálezy z Ostravy ve sbírkách Slezského zemského muzea v Opavě, Časopis SlZM 62/2013, č. 2-3, série B, s.185-198
  • Co odnesl čas... aneb Historicko-archeologické oddělení Moravského zemského muzea a jeho lidé. Suppl.2 Vlastivědný věstník moravský XLVI, 2014,  s. 104 – 112. Zaniklé středověké vsi a jejich prezentace veřejnosti. K nynějšímu stavu archeologických lokalit zkoumaných v Moravském zemském muzeu (spoluautorka Pavlína Pončíková), Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského muzea Sci. Soc. C/2, 2015, s. 231-244.
  • Středověký kalendář rolnických prací z pohledu archeologie, etnografie a evropské ikonografie. Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského muzea C/1, sci.soc., 2015, s. 137-160.
  • Kamnové kachle z archeologického výzkumu tvrze v Kralicích nad Oslavou. Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského muzea sci.soc. CIII:2,  2018, 141-177.
  • Záhada „kachlové dámy“ z Brna.  Brno v minulosti a dnes 31, 2018, 247-259, 328, tab. XXIV-XXVII.

Reference

  1. ↑ MZM - Archeologický ústav. www.mzm.cz [online]. [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ UNIVERZITA, Masarykova. PhDr. Zdeňka Měchurová. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ MZM - Scientiae sociales. www.mzm.cz [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-18. 
  4. ↑ Vítejte na oficiálních stránkách Matičního gymnázia v Ostravě - Matiční gymnázium Ostrava. mgo.cz [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zdeňka Měchurová, Záchranný archeologický výzkum na Kapucínském nám. 5 a 8 v Brně (okr. Brno-město),. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Archeologové dříve působící v Ostravském muzeu | Ostravské muzeum. www.ostrmuz.cz [online]. [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ MĚCHUROVÁ Zdeňka, Král, který létal v Ostravském muzeu., Vlastivědný věstník moravský, 2, 2011/LXIII, 166-172.. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy