Zdeňka Vasiljevová

PhDr. Zdeňka Vasiljevová, CSc.
Rodné jménoSchäfflerová
Narození2. července 1935
České Budějovice,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. března 2004 (ve věku 68 let)
České Budějovice,
ČeskoČesko Česko
Povoláníhistorička Dálného východu, japanoložka, překladatelka
Národnostčeská
Manžel(ka)Ivo Vasiljev
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeňka Vasiljevová, rozená Schäfflerová, (2. července 1935 České Budějovice – 23. března 2004 České Budějovice[1]) byla česká odborná asistentka na katedře věd o zemích Asie a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Japanistka, historička Dálného východu a japanoložka, překladatelka z japonštiny, korejštiny, angličtiny a ruštiny.

Život

Narodila se v Českých Budějovicích v rodině úředníka Viléma Schäfflera a jeho ženy Ludmily. Obecnou a měšťanskou školu vychodila v Suchém Vrbném a po té navštěvovala Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích, kde odmaturovala. Následně chtěla studovat čínštinu a byla přijata na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1953-58, ale studovala obor japonština a dějiny Dálného východu. Posléze v letech 1958-61 byla zaměstnána jako odborná pracovnice v knihovně Orientálního ústavu ČSAV. V rámci vědecké aspirantury (1961-65) na Katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK pobývala na Tokijské univerzitě (1964-66)[2], kde se zabývala studiem japonského vnitropolitického vývoje 30. let. V 60. letech byla členkou redakční rady časopisů Nový Orient a Dějiny a současnost.[3] Dále i v letech 1967-1968 a 1981-1982 studijně pobývala v Japonsku. V letech 1966-1990 pracovala jako odborná asistentka na katedře věd o zemích Asie, Afriky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášela dějiny Japonska, srovnávací dějiny Dálného východu ve starověku a středověku, vedla jiné historické semináře a podílela se na výuce japonského jazyka. Zpracovala řadu vysokoškolských skript o dějinách Japonska, Číny, Koreje a Vietnamu. Překládala publikace z japonštiny, angličtiny a ruštiny.

Vdala se za českého koreanistu a vietnamistu Iva Vasiljeva, s nímž měla syny Marka a Pavla. Od roku 1999 žila opět v Českých Budějovicích, spolupracovala s Jihočeským muzeem (výstava japonských novoročenek v roce 2002). Před svojí smrtí stihla ještě přeložit trilogii Jan Letzel, stavitel atomového dómu od Murai Šimako.[4] Je pohřbena na hřbitově v Mladém u Českých Budějovic (sektor 24, hrob 35) spolu se svým manželem.

Místo posledního spočinutí Zdeňky Vasiljevové a jejího manžela Ivo Vasiljeva v Mladém u Českých Budějovic

Publikace

  • Přehled nejnovějších dějin, (spoluautor - M. Hájek a kol., SNPL, Praha 1963)
  • Novodobé dějiny Japonska (1868-1951) (SPN, Praha 1964, s V. Hilskou),
  • Problems of Modern Japanese Society (UK, Praha 1971)
  • Poválečné Japonsko. Politický vývoj a chronologie (UK, Praha 1972)
  • Politický vývoj Japonska 1868-1945 (UK, Praha 1976)
  • Japonská historická věda a Čína (OÚ ČSAV, Praha 1982)
  • Feudalismus v zemích Dálného východu I. (UK, Praha 1983, spoluautor)
  • Ekonomický a politický přehled zemí Dálného východu, (spoluautor - V. Pucek a kol.: SNP, Praha 1984;
  • Dějiny Japonska (Nakladatelství Svoboda, Praha 1986)
  • Puraha no ukijo sakaba [Prchavý svět pražských hospod] (Iwanami šoten, Tokio 1994, spoluaut. M. Macudaira, St. Brouček, M. Macudaira ed.),

Překlady

  • F. Hajaši, Čvrť chudiny (in Deset novel z Asie a Afriky, Čs. spisovatel, Praha 1961)
  • I. Sata, V továrně na karamely (Světová literatura (1962), 4: 129-136)
  • M. Kundera, Kagi no šojúša, in: Senro no ue ni iru neko. (do jap., společně s Š. Murai, Gendai čeko gikjoku šú, Šičóša, Tokio 1969: 159-234)
  • Jo. Toporu, Surabíku no júšoku, (do jap., společně s Š. Mura, Gendai čeko gikjoku šú, Šičóša, Tokio 1969: 7-50)
  • T. Kobajaši, Pes, který zabíjí lidi (NO 35, 1980, 5: 150)
  • L. N. Smirnov - A. P. Zajcev: Soud v Tokiu (Naše vojsko, Praha 1979)
  • A. Ivankin: Poslední kamikaze (Naše vojsko, Praha 1981)
  • W. Spear: Feng-šuej. Design života očima starověkého učení (Ikar, Praha 1997)
  • Š. Murai: Eviččiny housle (Praha 1997)
  • I. Bottomley - A. P. Hopson: Zbraně a zbroj samurajů (Svojtka, Praha 1998)
  • Š. Murai: Jan Letzel, stavitel atomového dómu (Dillia, 2003)

Reference

  1. ↑ Baila.net. Zdeňka Vasiljevová [online]. Baila.net [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. obecprekladatelu.cz/databaze [online]. obecprekladatelu.cz/databaze, 2022 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. KDO BYL KDO; Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté [online]. nakladatelství LIBRI, web Tomáš Honzák, 1999 [cit. 2015-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-16. 
  4. ↑ VASILJEV, Ivo. Odešla žena, která zanechala svou stopu i v zemi vycházejícího slunce. [online]. Českobudějovické listy -- 13/82 (06.04.2004), s. 20 : il.., 06.04.2004 [cit. 2004-04-06]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vasiljevová Zdeňka hrob v Mladém.jpg
Autor: Birch321, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Zdeňky Vasiljevové a jejího manžela v Mladém u Českých Budějovic (sektor 24, hrob č. 35)